HAVEL ze Strahova kolem 1320-po 1388

HAVEL ze Strahova
Narození	kolem 1320
Úmrtí	po 1388
Místo úmrtí	Praha?
Povolání	Matematik‎ Astronom nebo astrolog‎ Lékaři‎ Náboženský nebo církevní činitel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 325
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47011

HAVEL ze Strahova (též GALLUS de Monte Sion, de Summo, de Praga, de Strahov), * kolem 1320, † po 1388 Praha?, matematik, astronom, lékař, pedagog

Zprávy o H. životě jsou velmi torzovité. Přídomek ze Strahova patrně připomíná jeho vlastnictví vinice na stráni pod Strahovským klášterem (latinské znění jména evokuje starozákonní horu Mons Sion). Předpokládá se, že vzdělání získal v Paříži. H., kanovník pražského a staroboleslavského kostela a arcibiskupský vikář pro královéhradecký kraj, byl držitelem i dalších církevních prebend. Patřil ke generaci prvních učenců pražské univerzity, byl respektovaným astronomem, astrologem a lékařem. Z jeho literární produkce je dnes známo několik lékařských spisů, recepty a proroctví o Českém království. Řadil se k dvorním lékařům Karla IV., k panovníkovi měl patrně blízký vztah, jak o tom svědčí dedikace dochovaných H. děl. Pozoruhodná je především jeho pranostika k založení Nového Města pražského, díky níž prý Karel IV. upustil od lokace na dnešní Letné a zvolil prostor mezi Starým Městem a Vyšehradem, který více vyhovoval hygienickým požadavkům (lepší přístup k vodě), k dalším přednostem patřilo navržení přímých širokých ulic a zakládání zahrad. Soudí se, že H. se podílel i na rozsáhlém slovníkářském díle Glosář Bartoloměje z Chlumce (řečeného Klareta). 1388 měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna ve snu vidění, které předpovídalo blížící se rozvrat české země. K jeho výkladu si mj. povolal i H., jehož proroctví se dochovalo v několika rukopisech.

H. lékařské spisy nevynikají originalitou, jsou spíše odrazem své doby. 1348 zachvátila Evropu morová epidemie, na niž H. císaře upozornil listem Missum imperatori, v němž varuje před jejími následky pro České království a připojuje lékařská doporučení, jak nemoci čelit. Text byl často opisován a rozšířen v řadě jazykových verzí po celé Evropě. Císaři byl adresován také krátký list Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem, který vznikl někdy po 1357. Podle uznávaných lékařských autorit Hippokrata, Galéna a Avicenny v něm H. shrnul základní pravidla pro zachování zdraví. Doporučuje císaři správnou životosprávu, pojednává o množství a kvalitě jídla a pití, jeho složení či o denním řádu. H. byl zřejmě zdatný i ve výrobě léků, jak dokládá závěrečná část tohoto regimina sanitatis (čili návodu na zdravou životosprávu).

Ačkoli H. nebyl dosud v pramenech jako profesor pražského učení v době Karla IV. ani Václava IV. přímo doložen, svědčí o jeho působení na pražské univerzitě autorství několika lékařských spisů věnovaných vodě (dochovány i česky), moru nebo moči.

D: Vitae vivendae ratio in gratiam Caroli IV. a mag. Gallo medico et mathematico conscripta, F. Müller (ed.), 1819; Prophecia de regno Bohemie, F. Čáda (ed.), in: Rukopisy státního zámku v Kynžvartě, 1965; De aquis medicinalibus; Tractatus urinarum; Liber medicinalis.

L: výběr: RSN 3, s. 303; OSN 10, s. 982; J. Tříška, Literární činnost předhusitské univerzity, 1967, s. 144; K. Beránek, O počátcích pražské lékařské fakulty 1348–1622, in: AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis IX, 2, 1968, s. 44–87; P. Spunar, Dvě rukopisná bohemika, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 5–6, 1970–1971, s. 147–149; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 377, 654; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 115 (s další literaturou); G. Wertheim-Haas, Altdeutsche Übersetzungen des Prager „Sendbriefs“ („Missum imperatori“), 1983; P. Spunar, Repertorium auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem conditam illustrans 1, Wrocław aj. 1985, s. 99–100; M. Říhová, Regimen sanitatis Mistra H. ze S. a Regimen sanitatis Mistra Albíka z Uničova, in: ČLČ 124, 1985, s. 726–728; DUK 1, s. 198; J. Nechutová, Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen, Köln 2007, s. 286; M. Říhová a kol., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, 2010, s. 169–193 (s další literaturou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová