HEJDOVÁ Dagmar 1920–2009

Dagmar HEJDOVÁ
Narození	18. 10. 1920
Místo narození	Praha
Úmrtí	18. 12. 2009
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Archeolog‎ Osvětový nebo veřejný činitel‎ Uměnovědec nebo historik umění‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 427
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82841

HEJDOVÁ, Dagmar, * 18. 10. 1920 Praha, † 18. 12. 2009 Praha, historička umění, archeoložka

Pocházela z rodiny lékaře Stanislava Hejdy a Milady, roz. Helfertové, sestry Jaroslava (1883–1972) a Vladimíra (1886–1945) Helfertových. Po maturitě na Jiráskově klasickém gymnáziu absolvovala němčinu a angličtinu v jazykové škole, současně Školu grafiky prof. Švába, Státní grafickou školu a 1944–46 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. 1945–50 vystudovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK, k jejím profesorům se řadili Antonín Matějček, Jan Květ, Josef Cibulka, Jindřich Čadík, a zejména Bedřich Svoboda, který ji přivedl k archeologii. H. se především zajímala o středověké umělecké řemeslo. 1950 nastoupila do Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM), zpočátku pracovala v knihovně, od 1953 ve sbírkách, později vedla oddělení skla, keramiky a porcelánu. 1970 byla jmenována zástupkyní ředitele pro odborné věci a 1972–88 stála v čele UPM.

Po nástupu do muzea se podílela na přípravě velké výstavy Antické umění ze sbírek a nálezů v Československu podle koncepce Bedřicha Svobody. Kromě středověkého umění se věnovala historickému sklu a zároveň v rámci příprav stálých výstav na českých zámcích také porcelánu. Zasloužila se o dodnes trvající stálou expozici především českého porcelánu z fondů muzea na zámku v Klášterci nad Ohří. 1959–69 bylo UMP spojeno s Národní galerií a ztratilo samostatnost. Přesto tehdy vzniklo několik významných expozic a výstav (např. Baroque in Bohemia pro Velkou Británii), na jejíž koncepci, kromě jiných, spolupracovala také H. s Pavlem Preissem, s nímž ji pojilo celoživotní přátelství.

Dále studovala středověké sklo a na Jablonecku prováděla archeologické výzkumy sklářských hutí ve Sklenařicích a Rejdicích. Výsledky publikovala v českých i zahraničních časopisech. 1961 obhájila kandidátskou disertační práci (CSc.) o svatováclavské přilbě, která kromě češtiny vyšla v rozšířené verzi také německy. Dodnes neztratil na významu její příspěvek přednesený 1977 na konferenci v Západočeském muzeu v Plzni, v němž na základě studia římského a středověkého materiálu navrhla jednotnou terminologii dutého skla.

Ve složitém období 1972–88, kdy byla pověřena vedením UPM (ředitelkou jmenována nebyla), mohlo muzeum prezentovat výsledky odborné práce pouze v jediném sále. Uspořádalo však řadu objevných tematických výstav věnovaných různým materiálům v různých časových období.

Po 1988 H. více než patnáct let zkoumala především porcelán. V závěru života napsala monografickou studii o relikviáři sv. Maura z Bečova nad Teplou, k jehož objevení valnou měrou sama přispěla.

D: výběr: K původu románských rukopisů z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, in: Umění 9, 1961, s. 221–235; Přilba zvaná „svatováclavská“, in: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A – Historie, 18, 1964, č. 1–2, s. 1–106; Archeologický výzkum sklářské huti ve Sklenařicích, okres Semily, in: Ars vitraria 1, 1966, s. 11–28; Příspěvek k typové chronologii středověkého skla v Čechách, in: ČNM, Historické muzeum 136, 1967, č. 4, s. 168–176; Studie o středověkém skle v Čechách. Soubor z Plzně, Solní ul. (s B. Nechvátalem), in: PA 58, 1967, č. 2, s. 433–498; Raněstředověké dlaždice v Čechách (s B. Nechvátalem), in: PA 61, 1970, s. 100–183, 395–471; Sklářská huť v Rejdicích, in: Ars vitraria 5, 1971, s. 8–14; Nejstarší výrobky klášterské porcelánky ve sbírkách UPM v Praze, in: Acta UPM 1973, 8, s. 85–96; Types of Medieval Glass Vessels in Bohemia, in: Journal of Glass Studies 17, 1975, s. 142–150; Nález sklářské pece v bývalém Anežském klášteře v Praze 1, Na Františku (s K. Reichertovou), in: Archeologica Pragensia 3, 1982, s. 169–188; Význam archeologických nálezů středověkého skla, in: Staletá Praha 12, 1982, s. 87–94; Na okraj ilustrací Mandevillova cestopisu, in: Umění 35, 1987, č. 6, s. 515–519; Antické sklo. Ze sbírek a depozitářů UPM Praha, in: Starožitnosti a užité umění 1995, č. 6, s. 10–12; Relikviář sv. Maura, in: Bibliotheca Strahoviensis. Strahovská knihovna 8/9, 2007, s. 7–76. Katalogy a monografie: Barokní zátiší. Obraz a skutečnost (s M. Koutným, J. Kybalovou a J. Šípem), 1961; Evropský porcelán 18. století, 1962; L’arte del barocco in Boemia (spoluautorka), Milano 1966; Baroque in Bohemia (spoluautorka), London 1969; Barok v Čechách. Výběr architektury, plastiky, malby a uměleckých řemesel 17. a 18. století (katalog expozice Státní zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou; spoluautorka), 1969; České sklo 17. a 18. století s úvodní expozicí středověkého skla (spoluautorka), 1970; Barok v Čechách. Katalog stálé výstavy v státním zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou (spoluautorka), 1973; Mistrovská díla ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, 1975; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek UPM (s kol.), 1976; Kunst des Barock in Böhmen (spoluautorka), Recklinghausen 1977, s. 219–244; Bunte Welt der Antiquitäten (spoluautorka), 1978; Navráceno životu. Výstava restaurátorských prací ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea… (s M. Zeminovou), 1980; Czechoslovakia Cubism. The world of architecture, furniture and craft (spoluautorka), Tokyo 1984; Římské umění a řemeslo (spoluautorka), 1986; Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (spoluautorka), 1986; Umění ohně. Techniky keramického umění (s L. Hájkem), 1987; České sklo I. Sklo období středověku a renesance. 13.–1. polovina 17. století (s O. Drahotovou), 1989; České sklo II/1, 2 Sklo období baroka, 2. polovina 17. století a 18. století (s H. Brožkovou a O. Drahotovou), 1989; Porcelán (s E. Pochem), 1994; Klášterecký porcelán 1794–1994 (s J. Merglem a L. Merglovou-Pánkovou), 1994; Středověké sklo v zemích Koruny české (spoluautorka), 1994; Das böhmische Glas bis zum Ende des 16. Jahrhunderts 1, Barock. Rokoko. Klassizismus. Das Böhmische Glas 1700–1950, G. Höltl (ed.), Passau 1995, s. 30–35; Slavkovský porcelán 1792–2002 (s J. Merglem), 2002.

L: Sborník statí na počest 60. výročí narození PhDr. D. H., CSc. J. Rous (ed.), in: Acta UPM 15, 1980, řada C. Commentationes, č. 2 (s bibliografií); Sklenář, s. 212–213; E. Poche, K šedesátinám D. H., in: Umění 28, 1980, s. 559–561; N. Venclová, Zakladatelka moderní české sklářské archeologie D. H., in: AR 61, 2009, č. 4, s. 758–759; B. Nechvátal, Zemřela D. H. (1920–2009), in: Archaeologia historica 35, 2010, č. 1–2, s. 481–482; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 399–400 (se soupisem díla a další literaturou); https://cs.isabart.org/person/26715 (stav k 20. 11. 2019).

Helena Brožková