Zobrazení zdroje stránky FANDERLIK Josef Ferdinand 4.3.1839-8.5.1895

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Ferdinand FANDERLIK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.3.1839
| místo narození = Olomouc
| datum úmrtí = 8.5.1895
| místo úmrtí = Uherské Hradiště
| povolání = 44- Právník
43- Významný představitel obecní správy

| jiná jména = 
}}

'''FANDERLIK, Josef Ferdinand,''' ''* 4. 3. 1839 Olomouc, † 8. 5. 1895 Uherské Hradiště, politik, poslanec, advokát''

Pocházel z holandské rodiny van der Lijk usazené na Moravě,
byl synem úředního písaře u olomouckého kapitulního
vrchního úřadu. Prostřednictvím matky Rosalie Pogliesové
byl spřízněn s uherskohradišťskou měšťanskou rodinou Pražáků.
Vystudoval gymnázium v Olomouci a Brně, odešel na
Právnickou fakultu vídeňské univerzity. Po promoci (1864) se
vrátil na Moravu a působil v Brně v advokátní kanceláři svého
bratrance Aloise Pražáka. Již od 1869 vykonával samostatnou
advokátní praxi v Prostějově a od 1873 pracoval v Olomouci
jako arcibiskupský právní zástupce. 1879 převzal v Uherském
Hradišti advokátní praxi po Františku Šromovi, jenž odešel
do Brna, kde se ujal kanceláře Pražákovy.

Již během studií se F. zapojil do národně spolkového života.
Byl zvolen jednatelem Besedy brněnské, Moravského čtenářského
spolku, stal se čestným členem Řemeslnické besedy
Svatopluk a dělnické Výpomocné pokladny. Významně se
podílel na činnosti první sokolské tělocvičné jednoty v Brně
jako místostarosta. Tamní Sokol po třech letech zanikl, při
jeho obnovení v říjnu 1868 byl sice F. zvolen starostou, ale
již v lednu 1869 musel Brno opustit. I na novém působišti
v Prostějově vstoupil do čela národní společnosti. Spoluzaložil
Sokolskou jednotu, 1872 byl zvolen náměstkem Sokolské
župní jednoty moravské, kterou úřady záhy zakázaly, stejný
osud stihl i prostějovský Sokol. V Uherském Hradišti převzal
po Šromovi vedení Národní strany, působil v Měšťanské
besedě a Rolnické záložně, předsedal místnímu odboru Ústřední Matice školské, přispěl k postátnění místního matičního
gymnázia. 1884 prosadil kandidaturu moravského
místodržitele Bedřicha Schönborna zemským poslancem za
uherskohradišťský městský obvod proti místnímu starostovi
Johannu Protzkarovi, třebaže Schönbornovo zvolení vyvolalo
kontroverze.

Rodinná spřízněnost a profesní vazby F. brzy přivedly do nejužšího
vedení Národní strany na Moravě. Již koncem šedesátých
let 19. století byla oceňována jeho řečnická zdatnost
při obhajobách v tiskových procesech ''Moravské orlice'' a ''Olomúckých novin''. 1871–95 zasedal jako poslanec zemského sněmu za novoměstský volební okres, 1873–91 v poslanecké
sněmovně říšské rady, od 1884 byl rovněž přísedícím zemského
výboru zvoleným z pléna sněmovny a funkci zastával až do
smrti. 1873 patřil ve vídeňském zastupitelském sboru k hlavním
zastáncům opuštění politiky pasivního odporu, později
se účastnil prací na novém civilním soudním a exekučním
řádu, 1891 se zasadil za vznik nezávislého poslaneckého Moravského
klubu, a stal se tak terčem ostrých mladočeských
útoků. 1893 přednesl ve sněmovně prohlášení Moravského
klubu o přechodu do opozice, které mladočechy a Moravany
sblížilo. Navzdory konzervativnosti byl schopen podpořit
požadavek všeobecného volebního práva a neobával se ani
případného zastoupení sociálních demokratů v parlamentu.
V čele konzervativně liberálního křídla moravské Národní
strany 1893–96 prosazoval sbližování a spolupráci se sílící
Lidovou stranou, a stál tak v opozici vůči konzervativně klerikální
části strany. Mezi moravskými poslanci patřil k nejvýraznějším
osobnostem zejména díky řečnickým schopnostem,
jazykovému vybavení a odborným znalostem. Proslul zároveň
jako obávaný glosátor politického zákulisí. 1892 obdržel Řád
železné koruny III. třídy.

Oženil se 1869 s dcerou lékaře a buditele J. Helceleta Boženou
(1842–1929). Jejich syn Vladimír F. (1877–1956) působil
jako vrchní zemský soudní rada. Vladimírovými syny byli
chemik Milota F. (1905–1999) a advokát Velen F. (1907–
1985), činní v skautském hnutí. Dcera Vanda (* 1873) se
vdala za Václava Pitru, nejprve advokáta v Ústí nad Orlicí,
1905–06 starostu Uherského Hradiště. F. byl pohřben do rodinné
hrobky na hřbitově v Uherském Hradišti-Mařaticích.

'''D:''' Sätze aus allen Zweigen der Rechts- und Staatswissenschaften, Wien
1864; O nynější politické situaci národa českého, 1878 (3. vyd.); Die Schicksale
der nationalen Politik in Böhmen 1861–1878, 1879; O politické situaci,
1893; O opravě volebních řádů, 1893.

'''L:''' Heller 1 (1888), s. 15; AČ P, s. 95; ÖBL 1, s. 287; BL 1, s. 328; Světozor
8, 1874, s. 434–435; tamtéž 23, 1889, s. 189–191; nekrology in: Neue Freie
Presse 8. 5. 1895, Abendblatt, s. 2; Moravská orlice 9. 5. 1895, s. 1; Národní
listy 9. 5. 1895, s. 2; Našinec 10. 5. 1895, s. 1; Slovácké noviny 11. 5. 1895,
s. 1.

'''P:''' ZA, Opava, pracoviště Olomouc, matrika nar. řkt. f. ú. Olomouc – sv. Michal,
inv. č. 5636, sign. O V 5, kniha 1110.

Pavel Cibulka
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]

[[Kategorie:1839]]
[[Kategorie:Olomouc]]
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Uherské Hradiště]]