Zobrazení zdroje stránky GALUŠKA Zdeněk 11.7.1913-13.12.1999

{{Infobox - osoba
| jméno = Zdeněk GALUŠKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.7.1913
| místo narození = Uherský Ostroh
| datum úmrtí = 13.12.1999
| místo úmrtí = Nivnice
| povolání = 63- Spisovatel<br />88- Umělecký řemeslník

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 558
}}

'''GALUŠKA, Zdeněk,''' ''* 11. 7. 1913 Uherský Ostroh, † 13. 2. 1999 Nivnice, spisovatel, malíř, ilustrátor, lidový vypravěč''

Narodil se manželům Antonínu a Emilii G. jako prostřední
ze tří dětí. Od dětství se věnoval hudbě a malování, od mládí
vystupoval v ochotnickém souboru. Když mu bylo šestnáct let,
zemřel otec na souchotiny. G. zdědil holičství, v němž pracoval
a slýchával příběhy o soudních kauzách zákazníků, které se
staly základem jeho literární tvorby. Ve třicátých letech začínal
jako malíř v Uherském Hradišti, kde kreslil pro družstvo
SLUM (Slovácké lidové umění moravské) regionální figurky
a ornamenty. Kromě toho maloval plakáty, divadelní dekorace,
pozvánky a navrhoval kostýmy pro ochotníky. Psal soudničky,
z nichž první vyšla 1930 v ''Moravských novinách''. Vzbudily
zájem a každou neděli byly zveřejňovány další. 1935 navštěvoval
externě Školu uměleckých řemesel v Brně. Za nacistické
okupace byl totálně nasazen v Berlíně. 1945 se přestěhoval
do Brna, kde se oženil s Vlastou Fornůskovou. Spřátelil se se
spisovatelem J. Tomečkem, který mu usnadnil spolupráci s tiskem,
rozhlasem a později také televizí. Pracoval jako výtvarník,
vedoucí Úřadovny pro domácí práce v Uherském Hradišti,
od 1951 jako vedoucí družstva Moravská ústředna v Brně.

1947 vyšla v Brně G. první kniha ''Slovácko sa súdí'', která měla
u čtenářů velký úspěch, 1947–48 následovala tři nová vydání,
1969 a 1974 reedice. Knihu ve slováckém nářečí G. sám ilustroval.
Za podklad mu posloužily autentické příběhy. S laskavým,
živelným i jadrným humorem představil rázovité postavy zemitého
slováckého venkova a zdůraznil jejich moudrost a lásku
k životu. V padesátých letech zahájil spolupráci se souborem
Pod slováckým nebem, v letech šedesátých s legendární Strouhalovou
sedmičkou, s níž vystupoval doma i v zahraničí.
Profiloval se jako lidový vypravěč historek ze Slovácka, ohlas
měly estrády, ve kterých ztělesnil stařečka Pagáče a s nimiž
jezdil po českém a moravském venkově. Jeho vyprávění vysílal
Československý rozhlas a byla šířena i na gramofonových
deskách. Další kniha ''Slovácko sa nesúdí'' s vlastními ilustracemi
vyšla až 1972. Na motivy obou knih byl 1975 a 1984 natočeny
dvě řady seriálu (scénář J. Dietl). G. do něj vybral představitele
hlavních rolí (J. Kroner a O. Velen). 1977 byl zveřejněn
výbor ''Stařeček Pagáč vyprávjajú'', který se pod názvem ''Slovácko sa súdí aj nesúdí'' dočkal několika opakovaných vydání. 1991 G. publikoval
dvaapadesát slováckých písní ve sborníku ''Moravské a slovácké pěsničky'', které doprovodil humorným povídáním
a ornamenty. Chystanou knihu ''Od kolébky po fajku'' už nedokončil.

Za zásluhy o rozvoj lidového slovesného umění získal 1985
titul zasloužilý umělec, 1994 ho čestným občanem jmenovalo
město Brno a 1996 rodiště, kde byl pohřben a kde má na zámeckém
nádvoří pamětní desku.

'''L:''' výběr: J. Húsek, Doslov, in: Slovácko sa súdí aj nesúdí, 1972, s. 9–12;
MČE 2, s. 561; SČS 1, s. 192; Tomeš 1, s. 359; V. Hendrychová, Spisovatel
a vypravěč Slovácka – Z. G., in: Duha 27, 2013, č. 3 (http://www. databazeknih.
cz/životopis/zdenek-galuska-4047, stav k 23. 2. 2016).

Miroslava Kyselá
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]

[[Kategorie:1913]]
[[Kategorie:Uherský_Ostroh]]
[[Kategorie:1999]]
[[Kategorie:Nivnice]]