Zobrazení zdroje stránky HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944

{{Infobox - osoba
| jméno = Hans Georg HEINTSCHEL
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 5.9.1919
| místo narození = Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/)
| datum úmrtí = 5.12.1944 
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 63- Spisovatel<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418
}}
'''HEINTSCHEL, Hanns Georg''', ''* 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník''

Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925), 
syn Wolfganga H. (1883–1961) a  Albertiny, roz. Hallamové 
(1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926 
však rodina musela zadlužený statek prodat a  přestěhovala se 
do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do 
kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938 
musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil 
k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do 
odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a  moravským rodákem Romanem Karlem 
Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940 
zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze 
skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní ''Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidme''t (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s  titulem ''Vermächtnis'', Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil 
udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se 
řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi 
mučedníky a  zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7 
ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní 
deska.

'''L:''' ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019); 
de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019).

Tomáš Burda

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Kněžice]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Vídeň]]