Zobrazení zdroje stránky HEYDUK Bedřich 28.2.1832-7.7.1890

{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich HEYDUK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.2.1832
| místo narození = Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/)
| datum úmrtí = 7.7.1890
| místo úmrtí = u Vladivostoku (Rusko)
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 574-575
}}
'''HEYDUK, Bedřich''' (též Gejduk, Hejduk, Fjodor Ivanovič), * 28. 2. 1832 Rychmburk (dnes Předhradí /u Skutče/), † 7. 7. 1890 u Vladivostoku (Rusko), 
národohospodář, agronom

Narodil se jako čtvrté ze šesti dětí truhláře Jana H. a Františky, roz. Čejkové; bratr básníka Adolfa H. (1835–1923). 
Navštěvoval německou reálku v Poličce, 1850 maturoval 
v Praze. Na pražské technice studoval lesní inženýrství. Začínal jako hospodářský adjunkt na statcích knížete Ferdinanda Kinského, nedlouho byl úředníkem katastru v Uhrách, 
1861–70 tajemníkem Hospodářského spolku pro pražský 
kraj. 1861–64 vydával s chemikem a později také švagrem 
Josefem Kučerou ze Skutče týdeník ''Pokrok hospodářský''. Politicky se orientoval na mladočechy kolem Julia Grégra. Vydal 
řadu národohospodářských příruček: ''Hospodářské účty 1–4'' 
(1862–1864), ''Hospodářský katechismus'' (1863), ''Poznámky k hospodářským tabulkám 1–2'' (1862–1863), ''O mrvě'' (1863). 
Roku 1864 odjel s rodinou v doprovodu hraběte de Carièra 
do Ruska, aby jako správce pečoval o jeho velkostatek v charkovské gubernii. Záhy začal také odborně publikovat a přednášet agronomii na charkovské univerzitě. 1868 H. přijel na 
Kavkaz, kde se stal správcem statků velkoknížete Michaila 
Nikolajeviče, usadil se tam a na přidělené půdě založil vlastní 
vzorové hospodářství (chutor Gajduk). V Černomoří začal 
organizovat českou kolonizaci (obce Glebovka, Kyrilovka, 
Vladimirovka, Metodějovka ad.). Krajané se tam stěhovali 
především z jižních Čech a z orlického podhůří. H. v okolí 
Novorossijska podporoval pěstování tabáku, zvelebil sadařství, 
a hlavně zakládal vinice v okolí Abrau-Drjuso, klimaticky 
ideální oblasti pro révu. Její sazenice přivezl z Německa. V Černomoří se dosud produkují kvalitní šumivá vína. H. vydával 
také ''Seľsko-chozjastvennyj vestnik''. Ruská vláda ho 1881 vyslala 
do Itálie, Španělska, Francie, Německa a Rakousko-Uherska, aby studoval prostředky a metody proti chorobám vinné 
révy. Do oblasti přijel i J. Kučera, který v okolí Novorossijska objevil zásoby kvalitního vápence vhodného k výrobě 
cementu, a měl zakladatelský podíl na vybudování prosperující cementárny.

H. byl jmenován 1888 státním hospodářským poradcem v oblasti východní Sibiře. Během pobytu na Sachalinu však vážně 
onemocněl a musel se vrátit na Kavkaz, při zpáteční cestě lodí 
podlehl na palubě zápalu plic. Pohřben byl ve Vladivostoku 
(hřbitov byl později zrušen a nahrazen parkem). Po jeho smrti převzal místo hlavního agronoma Černomoří syn Jaroslav 
(1863–1918), později praporečník České družiny. 

'''L:''' OSN 11, s. 263–264; MSN 3, s. 178; MSB 1, s. 208; P. Havránek, Češi na 
Kavkaze. Stručná historie osidlované oblasti, in: Národopisná revue 18, 2008, 
č. 1, s. 10–20; E. Šarounová, Historie a současnost českých krajanů a jejich potomků v Rusku, 2009 (bakalářská diplomová práce, PedF MU, Brno), passim 
a zvl. s. 30–31; https://www.predhradi.cz/spolky/spolek-pratel-rychmburku/rodaci-a-osoby-vyznamne (stav k 24. 3. 2020).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/94f09fbe-16f3-4b23-b633-4fdcd71d692f Bibliografie dějin Českých zemí]   

Martin Kučera, Marie Makariusová 


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]

[[Kategorie:1832]]
[[Kategorie:Rychmburk]]
[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Vladivostok]]