Zobrazení zdroje stránky ČAPKA Josef 27.1.1911-10.4.1945

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef ČAPKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.1.1911
| místo narození = Gorzów (Polsko)
| datum úmrtí = 10.4.1945
| místo úmrtí = Mauthausen (Rakousko)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
}}
'''ČAPKA, Josef''', ''* 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje''

Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem
října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci
absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem
Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil
jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého
pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné
likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na
kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval
v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho
zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského
magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se
také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální
organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále
pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků
zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem
Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu.
Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci
u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava
a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa
Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem
září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ,
aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli
dát skupině pevný organizační rámec partyzánské
jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek-
Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako
výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název
Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných
diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala
v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých
zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích
členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko.
29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé
armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké
baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel
s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení.
Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem
prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945
ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se
dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do
Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č.
odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora
Mauthausen, kde byli všichni povražděni.

'''L:''' F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni
v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil,
J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků
k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n.

'''P:''' VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny
Jan Žižka.

Jan Gebhart

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Gorzów]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Mauthausen]]