Zobrazení zdroje stránky BÍLEK Jan 15.5.1907-10.3.1972

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan BÍLEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.5.1907
| místo narození = Žďár u Turnova
| datum úmrtí = 10.3.1972
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 1- Matematik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 504
}}

'''BÍLEK, Jan, ''' ''* 15. 5. 1907 Žďár u Turnova, † 10. 3. 1972 Praha, matematik, pedagog''

Absolvoval reálné gymnázium v Turnově, 1926–31 studoval
matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Až do 1946 vyučoval tyto předměty na českých školách
obecných, měšťanských i středních. V té době se snažil vytvořit
učebnice aritmetiky pro základní školy, avšak tento
záměr mohl uskutečnit až po druhé světové válce. Napsal
a 1949–51 vydal řadu učebnic aritmetiky pro první, druhou
a čtvrtou třídu středních škol. 1936 obhájil na Přírodovědecké
fakultě UK disertaci na téma degenerace Bertiniho
involuce. Geometrii zůstal badatelsky věrný a jeho zájem se
soustředil na algebraickou geometrii, založenou na metodách
abstraktní algebry a algebraické topologie. Za B. významné
výsledky je považováno zobecňování teorie korespondencí
mezi dvěma varietami nad tělesem charakteristiky nula pro
případ variet nad tělesem libovolné charakteristiky. 1946
nastoupil na katedru matematiky Vysoké školy chemicko-
-technologického inženýrství ČVUT v Praze, zprvu jako asistent;
1952 se na této škole (která se v témže roce vyčlenila
z ČVUT jako samostatná Vysoká škola chemicko-technologická),
habilitoval. 1955–58 se tam začala formovat katedra
matematiky a fyziky. B. byl jmenován vedoucím katedry,
která se skládala ze tří oddělení: matematického (v čele s B.),
fyzikálního (doc. RNDr. Josef Faus) a technického kreslení
a chemického strojnictví (ing. František Kadeřávek). Během
B. vedení se vytvořily podmínky pro založení samostatné katedry
technické fyziky. 1956 se katedra matematiky pod B.
vedením oddělila. 1959 byl B. na Vysoké škole chemicko-
-technologické jmenován profesorem matematiky a katedru
matematiky řídil až do své smrti. Rovněž zastával funkci
děkana Fakulty organické technologie (1953–56) a děkana
Fakulty automatizace a ekonomiky chemické výroby (1966
až 1970). Po smrti mu byla udělena medaile Emila Votočka
za zásluhy o rozvoj vědy.

'''D:''' Některé vlastnosti sextik s dvojnásobnými body odvozené pomocí Cremonových
transformací, in: Věstník KČSN 1947, č. 5, s. 1n.; O jedné rovinné
involuci J2. třídy a její degeneraci, in: Časopis pro pěstování matematiky
a fyziky 73, 1948, s. 17n.; O jedné kubické involuci v prostoru a jejím použití
k stanovení počtu přímek na obecné kubické ploše, in: tamtéž 73, 1948,
s. D 37n.; Algebraická korespondence na abstraktních varietách, in: tamtéž
74, 1949, s. 247n.; Jedna Cremonova involuce 14. stupně a její degenerace,
in: tamtéž 75, 1950, s. D 282n.; O jednom vytvoření Jonquiérovy involuce
5. stupně, in: tamtéž 76, 1951, s. 141n.; Algebraická korespondence, in:
tamtéž 83, 1958, s. 33n.; Aritmetika I–IV pro střední školy, 1949; Úvod do
analytické geometrie (skripta), 1956; Základy vektorové analýzy a tenzorového
počtu (spolu s K. Kartákem – skripta), 1964; Základy teorie funkcí
komplexní proměnné (spolu s O. Schmidtem – skripta), 1966; Poznámky
k lineární algebře a lineárnímu programování, 1968; Základy lineární algebry
(skripta), 1970.

'''L:''' K. Havlíček, Prof. Dr. J. B. šedesátníkem, in: Pokroky matematiky, fyziky
a astronomie 12, 1967, s. 165; K. Karták – V. Vilhelm, Profesor J. B. šedesátníkem,
in: Časopis pro pěstování matematiky a fyziky 92, 1967, s. 366n.;
V. Vilhelm, Zemřel profesor J. B., in: tamtéž 97, 1972, s. 433n.; J. B., in:
tamtéž, příloha XVII, č. 2, s. 75; M. Schätz, Historie výuky chemie, osobnosti
a události VŠCHT Praha, 2002, s. 175n.

Jaroslav Folta

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Žďár]]
[[Kategorie:1972]]
[[Kategorie:Praha]]