Zobrazení zdroje stránky BÖHM Jindřich Hanuš 14.7.1836-5.12.1916

{{Infobox - osoba
| jméno = Jindřich Hanuš BÖHM
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.7.1836
| místo narození = Blatná
| datum úmrtí = 5.12.1916
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 13
}}

'''BÖHM, Jindřich Hanuš''' ''(pseud. J. Hanuš), * 14. 7. 1836 Blatná, † 5. 12. 1916 Praha, překladatel, libretista''

Syn učitele a skladatele církevní hudby. Po maturitě na
gymnáziu a po studiu práv se v Praze věnoval svobodnému
povolání. Od 1865 přispíval do hudebního a divadelního
tisku (''Dalibor'', ''Česká'' ''Thalia'', ''Hudební'' ''a divadelní'' ''věstník'',
''Hudební'' ''listy'', ''Jeviště'' – patrně pod šifrou -m-, ''Národní'' ''listy'',
''Národní'' ''noviny''). 1880 se stal úředníkem České spořitelny,
ale pokračoval v publicistické činnosti (např. 1882–84 byl
pravidelným operním zpravodajem ''Divadelních'' ''listů''). Hudbě
a divadlu se věnoval jako autor a překladatel. Napsal řadu
kabaretních výstupů a kupletů na aktuální politická témata,
parodie (např. ''Faust a'' ''Markéta'' pro Jindřicha Mošnu, 1868)
a humoristické hry podle starších předloh (''Hoši'' ''osmnácté''
''chasy'', ''Lišák a'' ''Smola'', ''Na kovárně'', ''Šantala'' ad.). Velký význam
měla jeho činnost překladatelská. Pro hudební spolky přeložil
z němčiny často zpívaná oratoria (F. Mendelssohn-Bartholdy:
''Pavel'', J. Haydn: ''Čtyři'' ''roční'' ''časy'', ad.) a pro Prozatímní
a v prvních letech též Národní divadlo zpracoval asi třicet
překladů libret, mezi nimiž byly nejhranější repertoárové
kusy své doby (J. Offenbach: ''Svatba'' ''při lucernách'' a ''Píseň''
''Fortuniova'', obě 1865; ''Pařížské'' ''zelinářky'', 1871; ''Orfeus'' ''v podsvětí'',
1892; ''Pán'' ''a paní'' ''Denisovi'', 1896; F. Suppé: ''Dívčí'' ''ústav'',
1865; ''Žádný'' ''muž'' ''a tolik'' ''děvčat'', 1867; A. Ch. Lecocq: ''Angot,''
''dítě'' ''pařížské'' ''tržnice'', 1875) i významná díla klasického repertoáru
(Ch. Gounod: ''Faust'' ''a Markéta'', 1867; Ch. W. Gluck:
''Armida'', nová úprava 1866, ''Ifigenie'' ''v Aulidě'', úprava podle
Wagnerova zpracování, 1872 ad.). Jeho překlady byly psány
dobrou češtinou a vyhovovaly požadavkům zpěváků.

Sám napsal několik operních a operetních libret pro skladatele
Karla Šebora (''Drahomíra'', historická opera, 1867),
Vojtěcha Hřímalého (''Jako'' ''na divadle'', opereta, 1868; ''Šantala''
''aneb'' ''Všude'' ''dobře,'' ''doma'' ''nejlíp'', 1870; ''Zakletý'' ''princ'', komická
opera, 1872; ''Švanda'' ''dudák'', podle J. K. Tyla, 1875, provedeno
1896), Josefa Jelínka (''Papoušek'', opereta, 1889) a Josefa
Richarda Rozkošného (''Pytláci'', 1880; ''Záviš z'' ''Falkenštejna'',
velká historická opera, 1877). Z nich opera ''Zakletý'' ''princ''
o přenesení chudáka do bohatého prostředí se stala jedním
z nejčastěji inscenovaných českých jevištních děl. B. hry
a libreta byly publikovány v ediční řadě ''Divadelní'' ''ochotník''
a Urbánkově ''Bibliotéce'' ''operních'' ''a operetních'' ''textů'', řada I–II.

'''L:''' J. Štolba, Libretto pro B. Smetanu [Zakletý princ], in: Z mých pamětí,
1906, s. 243n.; nekrolog in: Národní listy 8. 12. 1916; Bartoš: PD opera,
passim; M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883, in: Sborník Národního
muzea v Praze, řada A – historie, 57, 2003, č. 3–4; Soupis repertoáru
Národního divadla v Praze, 1881–1983, 1–3, 1983 (rejstřík ve sv. 3); Pazdírek,
s. 90; HS 1, s. 116.

'''P:''' Část pozůstalosti v LA PNP, Praha (inventář T. Breň, 1998).

Jitka Ludvová, Pavel Petráněk

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1836]]
[[Kategorie:Blatná]]
[[Kategorie:1916]]
[[Kategorie:Praha]]