Zobrazení zdroje stránky BERGER Johann Nepomuk 16.9.1816-9.12.1870

{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Nepomuk BERGER
| obrázek = Berger Johann Nepomuk portret.jpg
| datum narození = 16.9.1816
| místo narození = Prostějov
| datum úmrtí = 9.12.1870
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />63- Spisovatel<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 426
}}

'''BERGER, Johann Nepomuk,''' ''* 16. 9. 1816 Prostějov, † 9. 12. 1870 Vídeň (Rakousko), právník, politik, státník''

Pocházel z rodiny správce lichtenštejnských statků. Po absolvování
gymnázia v Olomouci, kde se zajímal hlavně
o matematiku a astronomii, studoval na vídeňské univerzitě
práva. 1841 promoval a 1844 se stal asistentem přirozeného
a trestního práva na vídeňské tereziánské akademii (Theresianum).
Od 1845 působil ve Vídni jako advokát. Za revoluce
1848–49 byl nejprve povolán vládou k poradám o tiskovém
zákonu, v dubnu 1848 se stal za Šumperk (Schönberg) poslancem
frankfurtského parlamentu. Zde stál na straně radikálnědemokratické
levice, zastával velkoněmeckou orientaci,
postavil se však ostře proti přenesení císařské hodnosti
na Prusko. Po porážce revoluce působil znovu jako advokát
ve Vídni a věnoval se i teoretickým otázkám práva. 1861
se stal členem vídeňské městské rady a poslancem dolnorakouského
zemského sněmu, od 1863 poslancem říšské rady.
Jako přední představitel rakousko-německých liberálů náležel
k rozhodným zastáncům ústavního zřízení Rakouska, ke
stoupencům státního centralismu a po 1866 k přívržencům
rakousko-uherského vyrovnání. Po vyrovnání a přijetí ústavních
zákonů byl koncem 1867 povolán do první rakouské
(předlitavské) vlády a jako ministr bez portfeje byl pověřen
péčí o vládní tisk. S rostoucí národně politickou aktivitou
neněmeckých národů monarchie B. postupně revidoval některá
svá stanoviska k státnímu centralismu a postavil se tak
i proti vlastní liberální straně. V tzv. minoritním vládním
memorandu z 12. 1. 1870, které patrně sám koncipoval, zaujal
spolu s budoucím předsedou vlády Eduardem Taaffem
a ministrem Alfredem Potockým vstřícnější stanovisko k federalistickým
požadavkům, v té době hlavně Čechů, a na
tomto základě navrhoval i ústavní změny. Poté co většina
liberálních ministrů ve vlastním memorandu tyto názory
odmítla, vláda padla a B. odešel z politického života. 1870
byl povýšen do šlechtického stavu. Krátce poté zemřel na následky
úrazu.

'''D:''' Die Pressfreiheit und das Pressgesetz, 1848; Die österreichische Wechselordnung
vom 25. 1. 1850; Kritische Beiträge zur Theorie des österreichischen
allgemeinen Privatsrechtes, 1858; Zur Lösung der österreichischen
Verfassungsfrage, 1861; Über die Todesstrafen, 1864.

'''L:''' Wurzbach 1, s. 303n.; OSN 3, s. 800; ADB 2, s. 377n.; A. Czedik, Zur
Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861–1916, 1, 1917,
s. 80n.; ÖBL 1, s. 72; NDB 2, s. 79n.; Kosch Staatshandbuch 1, s. 96; Czeike
1, s. 330 (kde další literatura).

Jan Novotný

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1816]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:Vídeň]]