Zobrazení zdroje stránky BERKA Jan ?1757-7.7.1838

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan BERKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = mezi 1757–61
| místo narození = Kamenná asi u Příbrami
| datum úmrtí = 7.7.1838
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 442
}}

'''BERKA, Jan''' ''(též Johann, Jan Nepomuk), * ? mezi 1757–61 Kamenná asi u Příbrami, † 7. 7. 1838 Praha, mědirytec, malíř, ilustrátor''

Datace B. narození uvádějí odborné práce různě; podle B.
věku v době jeho úmrtí by přicházela v úvahu nejspíše druhá
polovina roku 1757, podle matričních zápisů B. sňatků
roky 1760 a 1761. Původně se věnoval hudbě. Byl zpěvákem
v chrámu sv. Víta v Praze, od 1775 tamtéž fundatistou.
Výtvarnému umění se věnoval zprvu jen ze záliby. Zhotovil
například řadu kreseb podle starých mistrů nebo podle dvanácti
krajin Norberta Grunda ze sbírky biskupa Františka
Tvrdého. Biskup, který se stal B. rádcem, ho přiměl ke studiu
na pražské rytecké škole mědirytce Carla Saltzera.

Od 80. let 18. století B. začal velmi úzce spolupracovat
s nakladatelem Johannem Ferdinandem von Schönfeldem.
Patrně již 1786 se B. usadil v jeho domě v Karlově ulici na
Starém Městě, kde měl dílnu. V ní pracoval až do své smrti.
1786 se oženil s Johannou Želiskyovou, s níž měl tři děti,
dvě z nich zemřely v dětském věku, o nejstarším synovi Ferdinandovi
se další zprávy nedochovaly. 1796 se B. oženil podruhé
s Elisabethou Mangoldovou. Zprávy o jejich dětech se
nedochovaly. Rok po smrti své druhé ženy († 1805) se oženil
potřetí s Theresií Bischoffovou. Měli tři děti, syna Karla,
který zemřel krátce po narození, a dcery Carolinu a Luisu
(1811–1877), pozdější známou malířku portrétních miniatur.
1809 se B. stal pražským měšťanem. V té době působil
také jako úřední odhadce.

Byl velmi plodným mědirytcem. Největší část svých prací
zhotovil pro Schönfeldovo nakladatelství. Mezi B. kvalitní
mědirytiny patří řada portrétů, jako například prince Egona
von Fürstenberga, Josefa Dobrovského, Johanna Händela,
hraběnky Clam-Gallasové, hraběte Šternberka, bratří Thámů
aj. Vynikající kvalitou se vyznačují také B. obrazy nejrůznějších
architektur, jako ''Řez'' ''pražským'' ''metropolitním'' ''chrámem'',
''Prospekt'' ''interiéru'' ''nově'' ''vybudované'' ''strahovské'' ''knihovny'' a veduty
Prahy. Známá je B. mědirytina ''Pohled'' ''na Řím'' ''podle''
''Maria'' z roku 1820. B. se věnoval rovněž rytině s náboženskými
tématy: ''Spící'' ''Ježíšek'', ''Sv. Ignác'', ''Sv. Alois''.

Významnou část jeho tvorby představují ilustrace. Nejstarší
dochovaná B. ilustrace z roku 1782 byla určena pro publikaci
''Temper'' ''der Schande''. Úvodní ilustrací doprovodil B. mimo jiné
knihu populárního dobového spisovatele Solomona Gessnera
''Abels'' ''Tod'' (1800). B. mědirytiny obsahuje i publikace o životech
českých zemských patronů českého německy píšícího spisovatele
Josefa Schiffnera ''Lebensbeschreibungen'' ''der böhmischen''
Landespatrone, která byla vydána v Praze 1801–02. Frontispisem
''Peleus a'' ''bohyně'' ''Athéna'' doprovodil B. 1802 český překlad
Homérovy ''Iliady'' od Vojtěcha Nejedlého. Jako ilustrátor
pracoval B. pro nakladatelství ve Vídni, Lipsku a Berlíně. B.
vlastní ilustrace pohádek, pověstí a strašidelných příběhů se
vyznačovaly přesvědčivě pojatými fantaskními figurami a atmosférou
tajemna. Vynikající úrovně dosáhl B. i ve svých žánrových
ilustracích, například pražských figurek pro publikaci
''Vollständige'' ''Beschreibung'' ''der'' ''königlichen'' ''Haupt- und'' ''Residenzstadt''
''Prag'' ''von den'' ''ältesten'' ''bis'' ''auf'' ''die'' ''jetzigen'' ''Zeiten'', kterou
vydalo Schönfeldovo nakladatelství 1787. Do rytiny převedl
B. také řadu maleb a kreseb Josefa Berglera, bratří Hegerů,
Karla Postla a dalších. Vedle těchto prací zhotovoval komerční
pozvánky (pozvánku na jmeniny arcivévody Karla z roku
1796), oznámení, rytiny znaků, náčrtků, novoročenek, prospektů
apod. B. umělecký rukopis se vyznačoval čistou a jistou
linií rytiny. Práce signoval monogramem „I. B.“ Mědirytině se
věnoval také jeho bratr Antonín (Anton) B. (1790–1822).

'''L:''' Czikan 1, s. 277; G. K. Nagler, Neues allgemeines Künstler-Lexikon 1,
München 1835, s. 441n.; Wurzbach 1, s. 318n.; OSN 3, s. 813; Podlaha,
Soupis památek 28, s. 94, 29, s. 49, 201; B. Polívková, J. B. Příspěvek
k dějinám české knižní ilustrace, in: Hollar 19, 1943, s. 19n.; táž, Výtvarné
dílo rytce J. B. pro knihu obrozenecké doby, in: Sborník Národního muzea
v Praze, řada C 17/1972, s. 1n., 451; BL 1, s. 81; ISN 2, s. 266; KSN
1, s. 514; Dlabač 1, s. 136n.; BOS 2, s. 149; Thieme-Becker 3, s. 419;
Toman 1, s. 60n.; R. Prahl, Prag 1780–1830. Kunst und Kultur zwischen
den Epochen und Völkern, 2000 (kde publikovány desítky prací B.; jako
rok narození uváděn 1759), passim; Saur 11, s. 444 (kde novější literatura
a odkazy; jako datum narození uváděn 20. 7. 1759 a s otazníkem i rok
1758). 

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/117929 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jitka Lněničková

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1757]]
[[Kategorie:Kamenná]]
[[Kategorie:1838]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Berka Jan papez.jpeg|Papež Pius VI., 1782
Berka Jan Cerninsky palac.jpg|Černínský palác a Loreta, Praha, 1818-1920
</gallery>