Zobrazení zdroje stránky BLÁHA Filip 3.2.1841-28.9.1911

{{Infobox - osoba
| jméno = Filip BLÁHA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.2.1841
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 28.9.1911
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 528
}}

'''BLÁHA, Filip,''' ''* 3. 2. 1841 Praha, † 28. 9. 1911 Praha, trumpetista, tympanista''

Vystudoval hru na trubku a křídlovku u prof. Josefa Kaila na
pražské konzervatoři (1852–58). Byl prvním zapsaným studentem
křídlovky v roce, kdy byla pro potřeby vojenských
hudeb zařazena do učebního programu. Jeden rok navštěvoval
varhanickou školu, naučil se základům kompozice, zvládl
velmi dobře hru na klavír a na housle. Po studiu se stal členem
kapely 39. pluku, s nímž 1859 absolvoval italské tažení.
1864–67 působil jako kapelník městské pěchoty v Praze. Po
smrti prof. Kaila byl od 1. 1. 1868 povolán jako učitel trubky
a křídlovky na pražskou konzervatoř. Na tympány se naučil
sám a 1871 nastoupil jako tympanista orchestru pražského
Stavovského divadla. 1873 se stal prvním učitelem tympánů
na konzervatoři; byli mu přiděleni 4 žáci z vyšších tříd hry na
dechové nástroje. V orchestru Stavovského divadla setrval do
jara 1885, kdy byl ředitel Edmund Kreibig pro finanční problémy
nucen propustit část souboru. B. odešel do Národního
divadla a hrál v jeho orchestru na tympán až do stávky v roce
1901. Od školního roku 1889/90, kdy bylo na konzervatoři
zavedeno povinné vyučování klavíru pro všechny posluchače,
učil obligátní hře na klavír. 5. 2. 1906 odešel do penze.
Dlouhá léta vykonával funkce v Jednotě pro podporu vdov
a sirotků (Tonkünstler-Societät), jejíž činnost skončila 1903.
B. byl především vynikajícím praktickým hudebníkem. Jako
kapelník koncertoval s vojenskou hudbou v 60. a 70. letech
na Žofíně a hrál na housle v pražských chrámech. S orchestrem
Stavovského divadla absolvoval (často ve spojení
s orchestrem českého divadla) řadu významných pražských
koncertů, jejichž dirigenti, včetně hostujících cizinců Hanse
von Bülowa, Vasilije Safonova a Gustava Mahlera, byli s jeho
výkony mimořádně spokojeni. Měl dokonalé rytmické cítění
a dokázal tympány rozeznít velmi diferencovaným zvukem,
od šelestu po tvrdé zvučné údery. B. také komponoval a jeho
skladby, včetně instruktivní literatury, jsou uloženy v Českém
muzeu hudby v Praze.

'''L:''' HS 1, s. 100; F. B., in: Dalibor 29, 1907, s. 16 (odchod z konzervatoře);
tamtéž 34, 1912, s. 7 (nekrolog); F. B., in: Hudební revue 4, 1911, s. 148
(70. narozeniny), s. 544 (nekrolog); J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze,
1911, passim; F. B., in: Smetana 2, 1912, s. 15 (nekrolog).

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1841]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Praha]]