GASSELDORFER Ludvík 10.8.1909-12.4.1958: Porovnání verzí
(GASSELDORFER_Ludvík_10.8.1909-12.4.1958) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.8.1909 | | datum narození = 10.8.1909 | ||
| místo narození = Rožnov | | místo narození = Rožnov (České Budějovice) | ||
| datum úmrtí = 12.4.1958 | | datum úmrtí = 12.4.1958 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GASSELDORFER, Ludvík,''' ''* 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér'' | |||
Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi | |||
lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat | |||
ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo | |||
jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo | |||
ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském | |||
Bastadu. | |||
Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy | |||
(první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl | |||
na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo | |||
v sestavě G., J. Leneček | |||
a A. Popp opět třetí (první místo | |||
na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější | |||
pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu | |||
(tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili | |||
v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový | |||
rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích, | |||
kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90, | |||
70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal | |||
G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé | |||
družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo. | |||
Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních | |||
soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956. | |||
V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku | |||
Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního | |||
trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy | |||
druhé místo. | |||
S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben | |||
je v Praze na Olšanských hřbitovech. | |||
'''L:''' ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5, | |||
s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Verze z 17. 4. 2018, 18:00
Ludvík GASSELDORFER | |
![]() | |
Narození | 10.8.1909 |
---|---|
Místo narození | Rožnov (České Budějovice) |
Úmrtí | 12.4.1958 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69401 |
GASSELDORFER, Ludvík, * 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér
Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském Bastadu. Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy (první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo v sestavě G., J. Leneček a A. Popp opět třetí (první místo na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu (tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích, kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90, 70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.
Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956. V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy druhé místo.
S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech.
L: ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5, s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.
Miloslav Martínek