ADLÉTA †15.9.1140: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ADLÉTA 1100-15.9.1140 na ADLÉTA †?15.9.1140 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = ADLÉTA | | jméno = ADLÉTA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 15.9.1140 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 42 | |||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 06:25
ADLÉTA | |
Úmrtí | 15.9.1140 |
---|---|
Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 42 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38870 |
ADLÉTA, * ? , † 15. 9. 1140 ?, kněžna, manželka Soběslava I.
Manželka českého knížete Soběslava I., dcera Arpádovce Álmose, sestřenice uherského krále Štěpána II. a sestra krále Bély II. Prvé zprávy o ní pocházejí z roku 1123, kdy již byla manželkou Přemyslovce Soběslava, pozdějšího knížete (vládl 1125–40). Ovlivnila manželovu politiku, zejména ve vztahu k Uhrám. Patřila asi k iniciátorům sňatku Přemyslovce Konráda Znojemského se srbskou princeznou Marií (1134). Předpokládala, že do budoucna tím zajistí nástupnictví vlastních synů. Z manželství Soběslava a A. se narodili synové Vladislav, Soběslav II. (kníže 1173–78), Václav (kníže 1191–92), Oldřich a dcera Marie.
L: OSN 1, s. 212n.; M. Wertner, Die Allianzen der Arpáden, in: Adler 16 (13), 1886, s. 94; V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, passim; G. Kristó, Die Arpaden-Dynastie. Die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301, Budapest 1993; B. Krzemieńska – A. Merhautová – D. Třeštík, Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, 2000, s. 37n.
Jiří Martínek