ALTSCHUL Elias 8.4.1797-16.7.1865: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ALTSCHUL_Elias_1812-1865)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Elias ALTSCHUL
| jméno = Elias ALTSCHUL
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Altschul Elias portret.png
| datum narození = 1812
| datum narození = 8.4.1797
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1865
| datum úmrtí = 16.7.1865
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Elias ALTSCHUL
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 68
}}
 
'''ALTSCHUL, Elias,''' ''* 8. 4. 1797 Praha, † 16. 7. 1865 Praha, lékař, homeopat, pedagog''
 
Pocházel z ortodoxní židovské rodiny. Po absolvování pražského
gymnázia studoval orientální jazyky a židovské náboženství.
Od nejvyššího pražského rabína obdržel diplom
doktora teologie. Medicínu studoval na lékařských fakultách
ve Vídni a v Pešti, kde získal 1832 titul Med. Dr. 1836 ho
inkorporovala lékařská fakulta v Praze. Jako lékař v Boskovicích
na Moravě (1833–37) se seznámil s homeopatií a stal
se jejím přesvědčeným stoupencem. Od 1837 působil jako
praktický lékař v Praze. Koncem 1848 žádal o docenturu
z oftalmofarmakologie a homeopatického léčení zubních
chorob. Kladnou odpověď obdržel v lednu 1849. V březnu
1849 úspěšně žádal o rozšíření na úplnou teorii a speciální
terapii akutních a chronických chorob podle homeopatických
zásad. V září 1849 žádal bez úspěchu o docenturu ze
srovnávací etiky babylonské talmudské školy a svatého evangelia
na teologické fakultě. 1850 byla potvrzena jeho docentura
teoretické a praktické homeopatie podle nového habilitačního
řádu a v následujícím roce získal povolení k otevření
homeopatické polikliniky. Opakované žádosti A. o mimořádnou
profesuru v tomto oboru (1851, 1853, 1861) nebyly
kladně vyřízeny.
 
Byl nejdůslednějším zastáncem homeopatie u nás. K této
problematice publikoval na 75 prací – zpočátku se zaměřením
na oční a zubní lékařství, později na další obory. 1853–65
vydával a redigoval ''Prager'' ''Monatschrift'' ''für theoretische'' ''und''
''praktische'' ''Homöopathie''. Přednášky z homeopatie navštěvovalo
jen málo studentů a po jeho smrti zanikly. Byl členem odborných
společností ve Vídni, Lipsku, Drážďanech, Mnichově,
Haagu, Bruselu a v Rio de Janeiru.
 
'''D:''' Der homöopatische Zahnarzt, 1841; Lehrbuch der physiologischen Pharmacodynamik,
1850; Homöopatisches Taschenwörterbuch, Sonderhausen
1857 a 1861; Systematisches Lehrbuch der theoretischen und praktischen
Homöopathie, Sonderhausen 1858; Real-Lexikon für homöopatische Arzneimittellehre,
Therapie und Arzneibereitungskunde, Sonderhausen 1864.
 
'''L:''' Wurzbach 1, s. 21n.; OSN 2, s. 24; BSPLF 1, s. 74; L. Hlaváčková, Kuriosum
prof. sboru pražské lékařské fakulty doc. homeopatie E. A., in: ĎaS
1999, 5, s. 23n.; táž, E. A. a homeopatie na pražské lékařské fakultě v 2. pol.
minulého století, in: AUC – HUCP 42, 2002.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276084 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
 
 
Ludmila Hlaváčková
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:1797]]
[[Kategorie:1812]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:32

Elias ALTSCHUL
Narození 8.4.1797
Místo narození Praha
Úmrtí 16.7.1865
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 68
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39178

ALTSCHUL, Elias, * 8. 4. 1797 Praha, † 16. 7. 1865 Praha, lékař, homeopat, pedagog

Pocházel z ortodoxní židovské rodiny. Po absolvování pražského gymnázia studoval orientální jazyky a židovské náboženství. Od nejvyššího pražského rabína obdržel diplom doktora teologie. Medicínu studoval na lékařských fakultách ve Vídni a v Pešti, kde získal 1832 titul Med. Dr. 1836 ho inkorporovala lékařská fakulta v Praze. Jako lékař v Boskovicích na Moravě (1833–37) se seznámil s homeopatií a stal se jejím přesvědčeným stoupencem. Od 1837 působil jako praktický lékař v Praze. Koncem 1848 žádal o docenturu z oftalmofarmakologie a homeopatického léčení zubních chorob. Kladnou odpověď obdržel v lednu 1849. V březnu 1849 úspěšně žádal o rozšíření na úplnou teorii a speciální terapii akutních a chronických chorob podle homeopatických zásad. V září 1849 žádal bez úspěchu o docenturu ze srovnávací etiky babylonské talmudské školy a svatého evangelia na teologické fakultě. 1850 byla potvrzena jeho docentura teoretické a praktické homeopatie podle nového habilitačního řádu a v následujícím roce získal povolení k otevření homeopatické polikliniky. Opakované žádosti A. o mimořádnou profesuru v tomto oboru (1851, 1853, 1861) nebyly kladně vyřízeny.

Byl nejdůslednějším zastáncem homeopatie u nás. K této problematice publikoval na 75 prací – zpočátku se zaměřením na oční a zubní lékařství, později na další obory. 1853–65 vydával a redigoval Prager Monatschrift für theoretische und praktische Homöopathie. Přednášky z homeopatie navštěvovalo jen málo studentů a po jeho smrti zanikly. Byl členem odborných společností ve Vídni, Lipsku, Drážďanech, Mnichově, Haagu, Bruselu a v Rio de Janeiru.

D: Der homöopatische Zahnarzt, 1841; Lehrbuch der physiologischen Pharmacodynamik, 1850; Homöopatisches Taschenwörterbuch, Sonderhausen 1857 a 1861; Systematisches Lehrbuch der theoretischen und praktischen Homöopathie, Sonderhausen 1858; Real-Lexikon für homöopatische Arzneimittellehre, Therapie und Arzneibereitungskunde, Sonderhausen 1864.

L: Wurzbach 1, s. 21n.; OSN 2, s. 24; BSPLF 1, s. 74; L. Hlaváčková, Kuriosum prof. sboru pražské lékařské fakulty doc. homeopatie E. A., in: ĎaS 1999, 5, s. 23n.; táž, E. A. a homeopatie na pražské lékařské fakultě v 2. pol. minulého století, in: AUC – HUCP 42, 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Ludmila Hlaváčková