AMBROŽ Jindřich 1.7.1878-15.5.1955: Porovnání verzí
(AMBROŽ_Jindřich_1.7.1878-15.5.1955) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jindřich AMBROŽ | | jméno = Jindřich AMBROŽ | ||
| obrázek = | | obrázek = Ambroz Jindrich portret.jpg | ||
| datum narození = 1.7.1878 | | datum narození = 1.7.1878 | ||
| místo narození = | | místo narození = Humpolec | ||
| datum úmrtí = 15.5.1955 | | datum úmrtí = 15.5.1955 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Jilemnice | ||
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75 | ||
}} | |||
'''AMBROŽ, Jindřich,''' ''* 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody'' | |||
Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton ''Zahrada'' | |||
''Hesperidek'' od F. Jezdinského v ''Národních'' ''listech''. A. přijal | |||
proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku | |||
jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní | |||
mys. Nejvíce však cestoval po Krkonoších, které propagoval | |||
jako autor turistických průvodců a prospektů. Postaral se | |||
o sbírky vlastivědného muzea v Jilemnici a získal pro ně prostory | |||
v místním zámku. 1931 spolupracoval při výzkumu | |||
radioaktivity krkonošských vod, 1930 se s geografem M. Semíkem | |||
zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku | |||
1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, | |||
Janských Lázní a Benecka. | |||
Zkušenosti ze záchranných prací při tragédiích lyžařů vedly | |||
A. k prosazení myšlenky zřídit krkonošskou Horskou službu | |||
(1935). Dále se věnoval zejména ochraně krkonošské přírody | |||
a porostů kleče. 1936 se stal konzervátorem Památkové péče | |||
a ochrany přírody a v této funkci sepsal význačné stromy na | |||
Jilemnicku. 1941 vydal spis o historii Jilemnice. Po kůrovcové | |||
kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně | |||
krkonošských lesů. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení | |||
prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního | |||
parku (KRNAP). | |||
'''D:''' Průvodce po Krkonoších a Výlety na Krkonoše, 1926; Krkonoše, 1935; | |||
Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941. | |||
'''L:''' –mk-, J. A., Krkonoše 1973, 1, s. 24n. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Humpolec]] | |||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
[[Kategorie:Jilemnice]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 07:46
Jindřich AMBROŽ | |
![]() | |
Narození | 1.7.1878 |
---|---|
Místo narození | Humpolec |
Úmrtí | 15.5.1955 |
Místo úmrtí | Jilemnice |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 75 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39243 |
AMBROŽ, Jindřich, * 1. 7. 1878 Humpolec, † 15. 5. 1955 Jilemnice, komunální úředník, propagátor Krkonoš, ochránce přírody
Jeho zájem o Krkonoše probudil 1907 údajně fejeton Zahrada Hesperidek od F. Jezdinského v Národních listech. A. přijal proto místo městského tajemníka v Jilemnici. Zájem o turistiku jej zavedl na řadu míst Evropy od Jadranu po Severní mys. Nejvíce však cestoval po Krkonoších, které propagoval jako autor turistických průvodců a prospektů. Postaral se o sbírky vlastivědného muzea v Jilemnici a získal pro ně prostory v místním zámku. 1931 spolupracoval při výzkumu radioaktivity krkonošských vod, 1930 se s geografem M. Semíkem zasadil o vytvoření a vydání mapy Krkonoš v měřítku 1:50 000 a o vyhotovení plánů Špindlerova Mlýna, Harrachova, Janských Lázní a Benecka.
Zkušenosti ze záchranných prací při tragédiích lyžařů vedly A. k prosazení myšlenky zřídit krkonošskou Horskou službu (1935). Dále se věnoval zejména ochraně krkonošské přírody a porostů kleče. 1936 se stal konzervátorem Památkové péče a ochrany přírody a v této funkci sepsal význačné stromy na Jilemnicku. 1941 vydal spis o historii Jilemnice. Po kůrovcové kalamitě 1945 pomáhal organizovat brigády k záchraně krkonošských lesů. Jeho činnost přispěla 1952 k vyhlášení prvních rezervací, předcházejících zřízení Krkonošského národního parku (KRNAP).
D: Průvodce po Krkonoších a Výlety na Krkonoše, 1926; Krkonoše, 1935; Jilemnice. Výňatky z dějin, rozvoj a zvláštnosti města, 1941.
L: –mk-, J. A., Krkonoše 1973, 1, s. 24n. Miloslav Martínek