AMORTOVÁ Světla 7.1.1911-14.3.1985: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Světla AMORTOVÁ | | jméno = Světla AMORTOVÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Amortova Svetla portret.jpg | ||
| datum narození = 7.1.1911 | | datum narození = 7.1.1911 | ||
| místo narození = Dobromilice u Prostějova | | místo narození = Dobromilice u Prostějova | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 82 | |||
}} | }} | ||
| Řádek 18: | Řádek 19: | ||
jako členka Slovenského Národního divadla v Bratislavě | jako členka Slovenského Národního divadla v Bratislavě | ||
(1932–35), kde k jejím rolím patřila Julie v Shakespearově | (1932–35), kde k jejím rolím patřila Julie v Shakespearově | ||
dramatu Romeo a Julie a titulní role v Shawově hře Sv. Jana. | dramatu ''Romeo a'' ''Julie'' a titulní role v Shawově hře ''Sv. Jana''. | ||
Pro své levicové zaměření byla za 2. světové války 1944 zatčena. | Pro své levicové zaměření byla za 2. světové války 1944 zatčena. | ||
Po válce působila v Divadle 5. května, kde hrála mj. Gertrudu | Po válce působila v Divadle 5. května, kde hrála mj. Gertrudu | ||
(W. Shakespeare, Hamlet), Agátu (N. V. Gogol, Ženitba). | (W. Shakespeare, ''Hamlet''), Agátu (N. V. Gogol, ''Ženitba''). | ||
1951–80 našla jako členka Divadla na Vinohradech | 1951–80 našla jako členka Divadla na Vinohradech | ||
v charakterních rolích nejvlastnější prostor pro svůj herecký | v charakterních rolích nejvlastnější prostor pro svůj herecký | ||
projev. Vytvořila titulní roli Vassy Železnovové v Gorkého | projev. Vytvořila titulní roli Vassy Železnovové v Gorkého | ||
stejnojmenném dramatu, Natašu (F. M. Dostojevskij, Zločin | stejnojmenném dramatu, Natašu (F. M. Dostojevskij, ''Zločin'' | ||
a trest), Buryjovku (G. Preissová, Její pastorkyňa) a dále i řadu | ''a'' ''trest''), Buryjovku (G. Preissová, ''Její'' ''pastorkyňa'') a dále i řadu | ||
rázovitých žen z lidu. Navazovala na tradici psychologického | rázovitých žen z lidu. Navazovala na tradici psychologického | ||
herectví a rozvíjela ho svou schopností zobecňovat. Vynikla | herectví a rozvíjela ho svou schopností zobecňovat. Vynikla | ||
zejména v titulní roli hry J. Patricka Podivná paní Savegeová. | zejména v titulní roli hry J. Patricka ''Podivná'' ''paní'' ''Savegeová''. | ||
Společně s manželem hercem Karlem Beníškem (1908–1975) | Společně s manželem hercem Karlem Beníškem (1908–1975) | ||
zasáhla i do rozvoje českého rozhlasového herectví, hrála rovněž | zasáhla i do rozvoje českého rozhlasového herectví, hrála rovněž | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:19
| Světla AMORTOVÁ | |
 | |
| Narození | 7.1.1911 |
|---|---|
| Místo narození | Dobromilice u Prostějova |
| Úmrtí | 14.3.1985 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 82 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39279 |
AMORTOVÁ, Světla, * 7. 1. 1911 Dobromilice u Prostějova, † 14. 3. 1985 Praha, herečka
Dcera sochaře Vlastimila A. (1880–1950). První angažmá získala v pražském divadle Uranie, pak působila na několika dalších scénách. Významnou možnost hereckého růstu získala jako členka Slovenského Národního divadla v Bratislavě (1932–35), kde k jejím rolím patřila Julie v Shakespearově dramatu Romeo a Julie a titulní role v Shawově hře Sv. Jana. Pro své levicové zaměření byla za 2. světové války 1944 zatčena. Po válce působila v Divadle 5. května, kde hrála mj. Gertrudu (W. Shakespeare, Hamlet), Agátu (N. V. Gogol, Ženitba). 1951–80 našla jako členka Divadla na Vinohradech v charakterních rolích nejvlastnější prostor pro svůj herecký projev. Vytvořila titulní roli Vassy Železnovové v Gorkého stejnojmenném dramatu, Natašu (F. M. Dostojevskij, Zločin a trest), Buryjovku (G. Preissová, Její pastorkyňa) a dále i řadu rázovitých žen z lidu. Navazovala na tradici psychologického herectví a rozvíjela ho svou schopností zobecňovat. Vynikla zejména v titulní roli hry J. Patricka Podivná paní Savegeová. Společně s manželem hercem Karlem Beníškem (1908–1975) zasáhla i do rozvoje českého rozhlasového herectví, hrála rovněž ve filmu a televizi, působila jako pedagožka na pražské DAMU.
L: V. Mikolášek, Kdybych měla deset životů, in: Scéna 1977, č. 22–33, s. 13.
Alice Dubská