ANDREADIS Ivan 27.3.1924-27.10.1992: Porovnání verzí
(ANDREADIS_Ivan_27.3.1924-27.10.1992) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ivan ANDREADIS | | jméno = Ivan ANDREADIS | ||
| obrázek = | | obrázek = Andreadis Ivan portret.jpg | ||
| datum narození = 27.3.1924 | | datum narození = 27.3.1924 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 27.10.1992 | | datum úmrtí = 27.10.1992 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = asi Praha | ||
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89 | ||
}} | |||
'''ANDREADIS, Ivan,''' ''* 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista'' | |||
Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve | |||
v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval | |||
Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský | |||
titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát | |||
na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již | |||
1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve | |||
Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž | |||
závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním | |||
táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru | |||
lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa | |||
startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži | |||
družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem | |||
světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951 | |||
s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem) | |||
a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou). | |||
Mimoto získal na světových šampionátech dalších | |||
osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství | |||
světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci | |||
ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů, | |||
ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval | |||
v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který | |||
mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců. | |||
Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické | |||
hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii | |||
a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo | |||
žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku ''Československý'' | |||
''sport'', kde sledoval a komentoval kopanou a od | |||
1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu. | |||
'''D:''' Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem). | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:34
| Ivan ANDREADIS | |
 | |
| Narození | 27.3.1924 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 27.10.1992 |
| Místo úmrtí | asi Praha |
| Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39318 |
ANDREADIS, Ivan, * 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista
Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již 1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951 s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem) a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou). Mimoto získal na světových šampionátech dalších osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů, ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců. Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku Československý sport, kde sledoval a komentoval kopanou a od 1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.
D: Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).
Miloslav Martínek