ANDRÉE Albert 1806-3.10.1882: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ANDRÉE_Albert_1806-3.10.1882)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1806
| datum narození = 1806
| místo narození =  
| místo narození = Tharandt (Německo)
| datum úmrtí = 3.10.1882
| datum úmrtí = 3.10.1882
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vítkovice (Ostrava)
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Albert ANDRÉE
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 90
}}
 
'''ANDRÉE, Albert,''' ''* 1806 Tharandt (Německo), † 3. 10. 1882 Vítkovice (Ostrava), báňský odborník''
 
Absolvoval gymnázium, horní školu a obory hornictví a hutnictví
na báňské akademii v saském Freibergu. Začal pracovat
v Blansku u knížete Salma jako horní asistent, poté byl šichtmistrem
a provozním vedoucím oslavanských uhelných dolů.
1836 se ve službách S. Rotschilda stal důlním správcem
v Moravské Ostravě. Krátce nato byl povolán jako ředitel
uhelných dolů v majetku Vítkovických železáren. 1841 po
složení zkoušek u horního soudu byl jmenován zástupcem
báňského soudu pro panství Doubrava a Orlová a autorizovaným
důlním znalcem pro ostravsko-karvinský revír. V době,
kdy pracoval jako ředitel vítkovických dolů, došlo k vybudování
několika jam v ostravsko-karvinském revíru: Jindřich,
Terezie a Luční (Vizina) na Jaklovci, Důl I a II, dědičná štola
Barbora v Hrušově, Důl Anselm v Petřkovicích, Karolina
a Hlubina v Moravské Ostravě, Důl Klopotný a Švábská
šachta v Orlové, Eleonora a Pokusný v Doubravě. Je pokládán za jednoho z nejvýznačnějších organizátorů uhelného
dolování v revíru a průkopníka nových způsobů práce. Své
velké zkušenosti uplatnil 1854 jako člen komise pro přípravu
nového rakouského horního zákona a 1869 jako inspektor
důlních podniků hraběte Jana Larische-Mönicha. Odborná
pojednání publikoval v hlavních báňských periodikách.
 
'''D:''' Vortrag über die Verhältnisse des Ostrauer Steinkohlenreviers und dessen
Bergbaubetrieb, in: Bericht über die 3. allgemeine Versammlung der Bergund
Hüttenmänner zu Mährische Ostrau, Wien 1864, s. 2n.; spolu s J.
Schubertem, Bemerkungen über Sicherheitslampe und deren Gebrauch in
den Grubenbauen, in: BHJb 7, 1858, s. 125n.
 
'''L:''' Sechzig Jahre Bergmann, in: ÖZBH 30, 1882, s. 519; T. Pavlica, Šedesát
let stavěl doly, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1973, květen, s. 28; Bílková
7, s. 473; Slezsko 7, s. 13.
 
redakce
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:1806]]
[[Kategorie:1806]]
[[Kategorie:Tharandt]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Ostrava]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:36

Albert ANDRÉE
Narození 1806
Místo narození Tharandt (Německo)
Úmrtí 3.10.1882
Místo úmrtí Vítkovice (Ostrava)
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 90
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83686

ANDRÉE, Albert, * 1806 Tharandt (Německo), † 3. 10. 1882 Vítkovice (Ostrava), báňský odborník

Absolvoval gymnázium, horní školu a obory hornictví a hutnictví na báňské akademii v saském Freibergu. Začal pracovat v Blansku u knížete Salma jako horní asistent, poté byl šichtmistrem a provozním vedoucím oslavanských uhelných dolů. 1836 se ve službách S. Rotschilda stal důlním správcem v Moravské Ostravě. Krátce nato byl povolán jako ředitel uhelných dolů v majetku Vítkovických železáren. 1841 po složení zkoušek u horního soudu byl jmenován zástupcem báňského soudu pro panství Doubrava a Orlová a autorizovaným důlním znalcem pro ostravsko-karvinský revír. V době, kdy pracoval jako ředitel vítkovických dolů, došlo k vybudování několika jam v ostravsko-karvinském revíru: Jindřich, Terezie a Luční (Vizina) na Jaklovci, Důl I a II, dědičná štola Barbora v Hrušově, Důl Anselm v Petřkovicích, Karolina a Hlubina v Moravské Ostravě, Důl Klopotný a Švábská šachta v Orlové, Eleonora a Pokusný v Doubravě. Je pokládán za jednoho z nejvýznačnějších organizátorů uhelného dolování v revíru a průkopníka nových způsobů práce. Své velké zkušenosti uplatnil 1854 jako člen komise pro přípravu nového rakouského horního zákona a 1869 jako inspektor důlních podniků hraběte Jana Larische-Mönicha. Odborná pojednání publikoval v hlavních báňských periodikách.

D: Vortrag über die Verhältnisse des Ostrauer Steinkohlenreviers und dessen Bergbaubetrieb, in: Bericht über die 3. allgemeine Versammlung der Bergund Hüttenmänner zu Mährische Ostrau, Wien 1864, s. 2n.; spolu s J. Schubertem, Bemerkungen über Sicherheitslampe und deren Gebrauch in den Grubenbauen, in: BHJb 7, 1858, s. 125n.

L: Sechzig Jahre Bergmann, in: ÖZBH 30, 1882, s. 519; T. Pavlica, Šedesát let stavěl doly, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1973, květen, s. 28; Bílková 7, s. 473; Slezsko 7, s. 13.

redakce