ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku ANDRŠT František 13.2.1897-30.9.1941 na ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 95
}}
}}


Řádek 15: Řádek 16:
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem
časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických
časopisu ''Bankovní'' ''úředník''. Brzy po příchodu nacistických
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se
Řádek 31: Řádek 32:
'''L:''' Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová,
'''L:''' Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová,
Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273343 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jana Brabencová
Jana Brabencová

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:46

František ANDRŠT
Narození 13.12.1897
Místo narození Benešov u Prahy
Úmrtí 30.9.1941
Místo úmrtí Praha-Ruzyně
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 95
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39364

ANDRŠT, František, * 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje

Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později v Praze-Ruzyni popraven.

L: Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jana Brabencová