ANTOŠ Jan †?1792: Porovnání verzí
(ANTOŠ_Jan_1750) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jan ANTOŠ | | jméno = Jan ANTOŠ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1750 | | datum narození = asi 1750 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = asi po 1792 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 108 | ||
}} | |||
'''ANTOŠ, Jan,''' ''* asi pol. 18. století, † asi po roce 1792, kantor, hudební skladatel'' | |||
Východočeský kantor, který žil a tvořil ve 2. polovině 18. století. | |||
Jeho původ a život není plně objasněn. Působil na Jičínsku, | |||
a to 1772–92 v Nemyčevsi, od 1792 v Kopidlně. Je | |||
uváděn jako autor jedné z prvních českých lidových zpěvoher | |||
''Opery o'' ''sedlské rebelii'' z roku 1775, známé v několika dochovaných | |||
variantách. Původní verze byla zkomponována krátce | |||
po popisovaném povstání a autor se v ní pokusil věrně zobrazit | |||
významnou historickou událost, jejímž byl za svého života | |||
svědkem. Hra je pokládána za ideový vrchol dobové české | |||
dramatiky určené pro lidové divadlo a stala se vzorem, který | |||
dále rozpracovávali i další autoři. Opisy, které se vzájemně | |||
zcela neshodují, jsou dochovány v Národním muzeu v Praze, | |||
Moravském zemském muzeu v Brně, Městském muzeu v Kutné | |||
Hoře a Okresním muzeu ve Vyškově. Antoš byl také autorem | |||
církevních skladeb, pastorel, ofertorií, rorátů a árií, dochovaných | |||
v opisech z přelomu 18. a 19. století v Národním | |||
muzeu v Praze. | |||
'''D:''' Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum, komp. 1775–77. | |||
'''L:''' J. Němeček, Lidové zpěvohry a písně z doby roboty, 1954; K. V. Adámek, | |||
Divadelní hra lidová o selské vojně z 18. století, in: ČL 1901, č. 10, s. 227, | |||
257, 354; J. Hrabák, Lidové drama pobělohorské, 1951; DČD 1, s. 326, | |||
338n.; HS 1, s. 31; Grove Opera 1, s. 150; F. Černý, Kapitoly z dějin českého | |||
divadla, 2000, s. 19. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1750]] | [[Kategorie:1750]] | ||
[[Kategorie:1792]] | |||
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 08:22
| Jan ANTOŠ | |
 | |
| Narození | asi 1750 |
|---|---|
| Úmrtí | asi po 1792 |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 108 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39451 |
ANTOŠ, Jan, * asi pol. 18. století, † asi po roce 1792, kantor, hudební skladatel
Východočeský kantor, který žil a tvořil ve 2. polovině 18. století. Jeho původ a život není plně objasněn. Působil na Jičínsku, a to 1772–92 v Nemyčevsi, od 1792 v Kopidlně. Je uváděn jako autor jedné z prvních českých lidových zpěvoher Opery o sedlské rebelii z roku 1775, známé v několika dochovaných variantách. Původní verze byla zkomponována krátce po popisovaném povstání a autor se v ní pokusil věrně zobrazit významnou historickou událost, jejímž byl za svého života svědkem. Hra je pokládána za ideový vrchol dobové české dramatiky určené pro lidové divadlo a stala se vzorem, který dále rozpracovávali i další autoři. Opisy, které se vzájemně zcela neshodují, jsou dochovány v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně, Městském muzeu v Kutné Hoře a Okresním muzeu ve Vyškově. Antoš byl také autorem církevních skladeb, pastorel, ofertorií, rorátů a árií, dochovaných v opisech z přelomu 18. a 19. století v Národním muzeu v Praze.
D: Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum, komp. 1775–77.
L: J. Němeček, Lidové zpěvohry a písně z doby roboty, 1954; K. V. Adámek, Divadelní hra lidová o selské vojně z 18. století, in: ČL 1901, č. 10, s. 227, 257, 354; J. Hrabák, Lidové drama pobělohorské, 1951; DČD 1, s. 326, 338n.; HS 1, s. 31; Grove Opera 1, s. 150; F. Černý, Kapitoly z dějin českého divadla, 2000, s. 19.
Marie Makariusová