AVERČENKO Arkadij Timofejevič 15/27.3.1881-12.3.1925: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(AVERČENKO_Arkadij_Timofejevič_27.3.1881-12.3.1925)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Arkadij Timofejevič AVERČENKO
| jméno = Arkadij Timofejevič AVERČENKO
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Avercenko Arkadij Timofejevic portret.gif
| datum narození = 27.3.1881
| datum narození = 15. nebo 27.3.1881
| místo narození =  
| místo narození = Sevastopol (Ukrajina)
| datum úmrtí = 12.3.1925
| datum úmrtí = 12.3.1925
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Arkadij Timofejevič AVERČENKO
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 149
}}
 
'''AVERČENKO, Arkadij Timofejevič,''' ''* 15. nebo 27. 3. 1881 Sevastopol (Ukrajina), † 12. 3. 1925 Praha, spisovatel, dramatik''
 
Pocházel z rodiny malého obchodníka. Začínal jako účetní,
1906–07 vydával v Charkově satirický časopis Štyk. Koncem
1907 přesídlil do Petrohradu, kde se stal redaktorem satirického
časopisu ''Strekoza'', přejmenovaného později na ''Satirikon''.
Jako vydavatel a autor ''Satirikonu'' a 1913 ''Nového'' ''satirikonu'' si
získal pověst jednoho z nejvýznačnějších satiriků na sklonku
carismu. Jeho humor navazoval na Marka Twaina a O’Henryho
, měl blízko i k ranému A. P. Čechovovi. Když byl jeho
časopis v srpnu 1918 zakázán, uprchl nejprve na Ukrajinu
a 1919 do Sevastopolu, kde do 1920 působil jako novinář.
Současně založil vlastní divadlo nazvané Hnízdo tažných
ptáků. V listopadu 1920 prodělal se zbytky Wrangelovy armády
evakuaci do Cařihradu, odkud emigroval přes Bulharsko
a Jugoslávii do Prahy, kde se v červnu 1922 usadil. Je
autorem více než šesti set satirických a humoristických povídek,
fejetonů a malých scének zasazených do všedních dnů
velkoměsta a kritizujících obecně lidské slabosti. Jeho satira
postihovala i život v carském Rusku, mnohem ostřeji však
byla zaměřena proti životu za bolševického režimu. Obzvláštní
popularitě se těšil v Čechách, kde již od 1910, především
však v 1. polovině 20. let patřil k nejpřekládanějším ruským
autorům. Vydal i sborníček próz inspirovaných českým prostředím.
Vedle četných knižních vydání bylo množství jeho
prací otištěno v časopisech a novinách, pravidelně publikoval
v ''Prager'' ''Presse''. Pohřben byl na pražských Olšanech.
 
'''D:''' Vybrané spisy, sv. 1–12, 1923–25; Praha a Čechové, 1923; Procházka
v kopřivách, 1998.
 
'''L:''' W. Kasack, Slovník ruské literatury 20. století, 2000.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/74604 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
 
Jiří Vacek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:Sevastopol]]
[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 14:16

Arkadij Timofejevič AVERČENKO
Narození 15. nebo 27.3.1881
Místo narození Sevastopol (Ukrajina)
Úmrtí 12.3.1925
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 149
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83835

AVERČENKO, Arkadij Timofejevič, * 15. nebo 27. 3. 1881 Sevastopol (Ukrajina), † 12. 3. 1925 Praha, spisovatel, dramatik

Pocházel z rodiny malého obchodníka. Začínal jako účetní, 1906–07 vydával v Charkově satirický časopis Štyk. Koncem 1907 přesídlil do Petrohradu, kde se stal redaktorem satirického časopisu Strekoza, přejmenovaného později na Satirikon. Jako vydavatel a autor Satirikonu a 1913 Nového satirikonu si získal pověst jednoho z nejvýznačnějších satiriků na sklonku carismu. Jeho humor navazoval na Marka Twaina a O’Henryho , měl blízko i k ranému A. P. Čechovovi. Když byl jeho časopis v srpnu 1918 zakázán, uprchl nejprve na Ukrajinu a 1919 do Sevastopolu, kde do 1920 působil jako novinář. Současně založil vlastní divadlo nazvané Hnízdo tažných ptáků. V listopadu 1920 prodělal se zbytky Wrangelovy armády evakuaci do Cařihradu, odkud emigroval přes Bulharsko a Jugoslávii do Prahy, kde se v červnu 1922 usadil. Je autorem více než šesti set satirických a humoristických povídek, fejetonů a malých scének zasazených do všedních dnů velkoměsta a kritizujících obecně lidské slabosti. Jeho satira postihovala i život v carském Rusku, mnohem ostřeji však byla zaměřena proti životu za bolševického režimu. Obzvláštní popularitě se těšil v Čechách, kde již od 1910, především však v 1. polovině 20. let patřil k nejpřekládanějším ruským autorům. Vydal i sborníček próz inspirovaných českým prostředím. Vedle četných knižních vydání bylo množství jeho prací otištěno v časopisech a novinách, pravidelně publikoval v Prager Presse. Pohřben byl na pražských Olšanech.

D: Vybrané spisy, sv. 1–12, 1923–25; Praha a Čechové, 1923; Procházka v kopřivách, 1998.

L: W. Kasack, Slovník ruské literatury 20. století, 2000.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Vacek

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=AVERČENKO_Arkadij_Timofejevič_15/27.3.1881-12.3.1925&oldid=109180“