BAŘINA František Salesius 27.1.1863-22.9.1943: Porovnání verzí
(BAŘINA_Saleský_František_Jan_27.1.1863-22.9.1943) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František | | jméno = František BAŘINA Salesius | ||
| obrázek = | | obrázek = Barina Frantisek Salesius portret.jpg | ||
| datum narození = 27.1.1863 | | datum narození = 27.1.1863 | ||
| místo narození = | | místo narození = Břest u Kroměříže | ||
| datum úmrtí = 22.9.1943 | | datum úmrtí = 22.9.1943 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />64- Překladatel<br /> | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | | jiná jména = | ||
64- Překladatel | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 263 | ||
}} | |||
'''BAŘINA, František Salesius''' ''(vl. jm. Jan František), * 27. 1. 1863 Břest u Kroměříže, † 22. 9. 1943 Brno, římskokatolický kněz, politik, překladatel, pedagog'' | |||
Pocházel ze zámožné hanácké rodiny. Otec Ignác měl vedle | |||
jediného syna ještě šest dcer. B. studoval šest let v německém | |||
arcibiskupském semináři v Kroměříži. Od septimy navštěvoval | |||
české gymnázium v Přerově, 1883 maturoval. Jako | |||
novic vstoupil na podzim téhož roku do augustiniánského | |||
kláštera na Starém Brně a obdržel jméno František Salesius. | |||
Bohosloví studoval v Brně, kde byl již 1887 ve čtvrtém roce | |||
vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor při faře na | |||
Starém Brně, byl duchovním správcem v nemocnici u Sv. | |||
Anny a katechetou na českých i německých starobrněnských | |||
školách. Živě se účastnil spolkové činnosti zejména v Besedě | |||
starobrněnské jako její místopředseda, později i předseda. | |||
Byl také prezidentem Mährisch-schlesischen Wechselseitigen | |||
Versicherungsgesellschaft (Moravsko-slezské vzájemné | |||
pojišťovací společnosti) v Brně. 15. 10. 1901 byl zvolen | |||
opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně a zemským | |||
prelátem. Úřadu se ujal 28. 10. téhož roku. Politicky se | |||
účastnil dění jako člen strany lidové. Na moravském sněmu | |||
vystoupil jako jeden z pilířů katolicko-národní strany Mořice | |||
Hrubana. S Františkem Ševčíkem a Vincencem Šamalíkem | |||
byl ve Spolku katolického rolnictva. Jako doživotní člen | |||
panské sněmovny za Čechy řešil ožehavé otázky zejména | |||
česko-německého vyrovnání na Moravě. V posledních letech | |||
života stál mimo aktivní politiku. Po převratu 1918 byl ještě | |||
v Revolučním národním shromáždění, pak se již plně věnoval | |||
pouze své spisovatelské činnosti. | |||
Tu celoživotně rozdělil mezi zájem o beletrii a o sociologii. Již | |||
v semináři referoval o novinkách v literatuře; v ''Obzoru'' | |||
a v ''Hlídce'' ''literární'' P. Pavla Vychodila uveřejňoval od 1884 | |||
pod šifrou F. B. pokusy o literární kritiku. Ke studiu slovanských | |||
jazyků byl podnícen především cyrilometodějským | |||
hnutím, jehož se účastnil. Překlady z ruštiny a polštiny publikoval | |||
pak od 1889 v časopise Vladimíra Šťastného ''Obzor'' | |||
a v ''Hlasu''. Původní lyrikou se uplatňoval spíše jen časopisecky | |||
v ''Našem'' ''domově''. Koncem dvacátých let se středem B. zájmu | |||
stala otázka řešení sociálních problémů. Dobově ožehavou | |||
problematikou se zabýval z pohledu katolického jak | |||
v Hlídce, tak ve vlastní publikaci ''Mosaikový'' ''obraz'' ''sociální'' | |||
''soustavy'' ''vybudované'' ''na podkladě'' ''a zásadách'' ''křesťansko-katolického'' | |||
''náboženství'' ''v rámci'' ''hanáckém'' (1929). Kniha, představující | |||
B. celoživotní náhled, se stala pokusem o nastínění ideálního | |||
obrazu křesťanské společnosti a rodinného života vedeného | |||
podle katolických zásad. | |||
Ve své literární činnosti užíval B. ponejvíce pseudonymů | |||
Saléský, František Bařina Salesiánský. | |||
'''L:''' Náš domov 10, 1901, s. 465; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české | |||
katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, | |||
1923, s. 1921n.; Album representantů, s. 893; Náš domov 42, 1933, s. 25n. | |||
(s obr.); KSN 1, s. 443; Heller 1912, s. 17; MSN 1, s. 407; OSND 1/1, | |||
s. 449; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, a 2, 1936; A. Dolenský, Kulturní | |||
adresář ČSR 1936, s. 672; I. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, | |||
nestránkováno; Kdy zemřeli? Od 1937–1962, 1962, s. 12; J. Vopravil, | |||
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 380; J. Bílek, | |||
Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, 1987, s. 32. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:1863]] | [[Kategorie:1863]] | ||
[[Kategorie:Břest]] | |||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 26. 9. 2019, 12:36
František BAŘINA Salesius | |
Narození | 27.1.1863 |
---|---|
Místo narození | Břest u Kroměříže |
Úmrtí | 22.9.1943 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 49- Náboženský nebo církevní činitel 64- Překladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 263 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40363 |
BAŘINA, František Salesius (vl. jm. Jan František), * 27. 1. 1863 Břest u Kroměříže, † 22. 9. 1943 Brno, římskokatolický kněz, politik, překladatel, pedagog
Pocházel ze zámožné hanácké rodiny. Otec Ignác měl vedle jediného syna ještě šest dcer. B. studoval šest let v německém arcibiskupském semináři v Kroměříži. Od septimy navštěvoval české gymnázium v Přerově, 1883 maturoval. Jako novic vstoupil na podzim téhož roku do augustiniánského kláštera na Starém Brně a obdržel jméno František Salesius. Bohosloví studoval v Brně, kde byl již 1887 ve čtvrtém roce vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor při faře na Starém Brně, byl duchovním správcem v nemocnici u Sv. Anny a katechetou na českých i německých starobrněnských školách. Živě se účastnil spolkové činnosti zejména v Besedě starobrněnské jako její místopředseda, později i předseda. Byl také prezidentem Mährisch-schlesischen Wechselseitigen Versicherungsgesellschaft (Moravsko-slezské vzájemné pojišťovací společnosti) v Brně. 15. 10. 1901 byl zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně a zemským prelátem. Úřadu se ujal 28. 10. téhož roku. Politicky se účastnil dění jako člen strany lidové. Na moravském sněmu vystoupil jako jeden z pilířů katolicko-národní strany Mořice Hrubana. S Františkem Ševčíkem a Vincencem Šamalíkem byl ve Spolku katolického rolnictva. Jako doživotní člen panské sněmovny za Čechy řešil ožehavé otázky zejména česko-německého vyrovnání na Moravě. V posledních letech života stál mimo aktivní politiku. Po převratu 1918 byl ještě v Revolučním národním shromáždění, pak se již plně věnoval pouze své spisovatelské činnosti.
Tu celoživotně rozdělil mezi zájem o beletrii a o sociologii. Již v semináři referoval o novinkách v literatuře; v Obzoru a v Hlídce literární P. Pavla Vychodila uveřejňoval od 1884 pod šifrou F. B. pokusy o literární kritiku. Ke studiu slovanských jazyků byl podnícen především cyrilometodějským hnutím, jehož se účastnil. Překlady z ruštiny a polštiny publikoval pak od 1889 v časopise Vladimíra Šťastného Obzor a v Hlasu. Původní lyrikou se uplatňoval spíše jen časopisecky v Našem domově. Koncem dvacátých let se středem B. zájmu stala otázka řešení sociálních problémů. Dobově ožehavou problematikou se zabýval z pohledu katolického jak v Hlídce, tak ve vlastní publikaci Mosaikový obraz sociální soustavy vybudované na podkladě a zásadách křesťansko-katolického náboženství v rámci hanáckém (1929). Kniha, představující B. celoživotní náhled, se stala pokusem o nastínění ideálního obrazu křesťanské společnosti a rodinného života vedeného podle katolických zásad.
Ve své literární činnosti užíval B. ponejvíce pseudonymů Saléský, František Bařina Salesiánský.
L: Náš domov 10, 1901, s. 465; J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 1921n.; Album representantů, s. 893; Náš domov 42, 1933, s. 25n. (s obr.); KSN 1, s. 443; Heller 1912, s. 17; MSN 1, s. 407; OSND 1/1, s. 449; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, a 2, 1936; A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR 1936, s. 672; I. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, nestránkováno; Kdy zemřeli? Od 1937–1962, 1962, s. 12; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 380; J. Bílek, Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, 1987, s. 32.
Marcella Husová