BAUER Jaroslav 5.4.1924-4.1.1969: Porovnání verzí
(BAUER_Jaroslav_5.4.1924-4.1.1969) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.4.1924 | | datum narození = 5.4.1924 | ||
| místo narození = Rovečné | | místo narození = Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem | ||
| datum úmrtí = 4.1.1969 | | datum úmrtí = 4.1.1969 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 284 | ||
}} | |||
'''BAUER, Jaroslav,''' ''* 5. 4. 1924 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 4. 1. 1969 Brno, jazykovědec, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Miroslav B. | |||
(1921–1984) byl elektrotechnikem a vysokoškolským profesorem. | |||
Středoškolské studium absolvoval B. na Prvním | |||
reálném gymnáziu v Brně. Během studií na Filozofické fakultě | |||
MU (1945–49), oborů čeština a ruština, a potom jako | |||
vědecký aspirant pro obor slovanské syntaxe získal vynikající | |||
školení v bohemistice, slavistice a v indoevropeistice u Josefa | |||
Kurze, Adolfa Kellnera, Františka Trávníčka a Václava Machka. | |||
Velký teoreticko-metodologický vliv na něj měl Bohuslav | |||
Havránek. 1955 obhájil B. kandidátskou disertaci s názvem | |||
''Staročeské'' ''souvětí'', 1958 byl jmenován docentem a 1966 | |||
profesorem srovnávací slovanské jazykovědy na Filozofické | |||
fakultě UJEP v Brně. Trvalého mezinárodního významu | |||
dosáhl moderními výzkumy a studiemi vývojových procesů | |||
v oblasti větné a souvětné syntaxe slovanských jazyků. Tyto | |||
výzkumy měla završit velká práce věnovaná syntetické historickosrovnávací | |||
skladbě. Z plánů zůstaly bohužel jen dílčí | |||
studie. B. napsal desítky statí hlavně materiálových, metodologických, | |||
o vlivu řečtiny, latiny a církevní slovanštiny, o metodách rekonstrukce praslovanské syntaxe, o původu a vývoji | |||
spojek a o vývoji výrazných souvětných typů v ruštině, polštině, | |||
lužické srbštině v konfrontaci s češtinou. Články spolu | |||
s monumentální monografií ''Vývoj'' ''českého'' ''souvětí'' představují | |||
promyšlený a ucelený koncept realizace zmíněného projektu. | |||
Pro všechny B. práce je typické, že v nich daný problém zpracovával | |||
do hloubky a v co nejširších souvislostech, takže pro | |||
danou dobu skýtají závěry definitivní. Historickosrovnávací | |||
výzkumy, dovedené nejednou až do současnosti, umožnily B. | |||
podílet se na vzniku několika praktických mluvnic a učebnicových | |||
příruček. Využil i nově shromážděného materiálu | |||
a uplatnil své znalosti ostatních slovanských jazyků – podílel | |||
se na zpracování spojkových hesel pro slovník staropolský, | |||
staroslověnský a staročeský. | |||
B. byl vynikajícím představitelem naší lingvistiky, jedinečným | |||
badatelem v české a slovanské syntaxi, vedoucí osobností | |||
brněnské syntaktické školy. Plnil významnou úlohu i na | |||
poli vědeckoorganizačním. Byl vědeckým sekretářem Mezinárodní | |||
gramatické komise při Mezinárodním komitétu slavistů | |||
(1960–69) a iniciátorem mezinárodních syntaktických | |||
sympozií v Brně. | |||
'''D:''' soupis in: SPFFBU, A 17, 1969, s. 11n.; výběr: Vývoj českého souvětí, | |||
1960; Otázky slovanské syntaxe I a II, 1962 a 1968 (hlavní redaktor); | |||
Syntactica slavica, 1972 (souhrn B. studií a článků publikovaných doma | |||
i v zahraničí); s A. Lamprechtem a D. Šlosarem, Vývoj mluvnického systému | |||
českého jazyka, 1965 (skriptum); s M. Greplem, Skladba spisovné češtiny, | |||
1965 (skriptum), 1972 (knižně); s R. Mrázkem a St. Žažou, Příruční mluvnice | |||
ruštiny pro Čechy II, 1966; Školní mluvnice ruského jazyka, 1968. | |||
'''L:''' nekrology: J. Balhar, Za univ. prof. dr. J. B., in: Slezský sborník 67, 1969, | |||
s. 264n.; M. Grepl, Za prof. J. B., in: Slovo a slovesnost 30, 1969, s. 93n. | |||
'''P:''' Archiv MU Brno. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/147896 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Miroslav Grepl | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Rovečné]] | [[Kategorie:Rovečné]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 27. 9. 2019, 09:48
Jaroslav BAUER | |
Narození | 5.4.1924 |
---|---|
Místo narození | Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem |
Úmrtí | 4.1.1969 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 284 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40473 |
BAUER, Jaroslav, * 5. 4. 1924 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 4. 1. 1969 Brno, jazykovědec, pedagog
Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Miroslav B. (1921–1984) byl elektrotechnikem a vysokoškolským profesorem. Středoškolské studium absolvoval B. na Prvním reálném gymnáziu v Brně. Během studií na Filozofické fakultě MU (1945–49), oborů čeština a ruština, a potom jako vědecký aspirant pro obor slovanské syntaxe získal vynikající školení v bohemistice, slavistice a v indoevropeistice u Josefa Kurze, Adolfa Kellnera, Františka Trávníčka a Václava Machka. Velký teoreticko-metodologický vliv na něj měl Bohuslav Havránek. 1955 obhájil B. kandidátskou disertaci s názvem Staročeské souvětí, 1958 byl jmenován docentem a 1966 profesorem srovnávací slovanské jazykovědy na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Trvalého mezinárodního významu dosáhl moderními výzkumy a studiemi vývojových procesů v oblasti větné a souvětné syntaxe slovanských jazyků. Tyto výzkumy měla završit velká práce věnovaná syntetické historickosrovnávací skladbě. Z plánů zůstaly bohužel jen dílčí studie. B. napsal desítky statí hlavně materiálových, metodologických, o vlivu řečtiny, latiny a církevní slovanštiny, o metodách rekonstrukce praslovanské syntaxe, o původu a vývoji spojek a o vývoji výrazných souvětných typů v ruštině, polštině, lužické srbštině v konfrontaci s češtinou. Články spolu s monumentální monografií Vývoj českého souvětí představují promyšlený a ucelený koncept realizace zmíněného projektu. Pro všechny B. práce je typické, že v nich daný problém zpracovával do hloubky a v co nejširších souvislostech, takže pro danou dobu skýtají závěry definitivní. Historickosrovnávací výzkumy, dovedené nejednou až do současnosti, umožnily B. podílet se na vzniku několika praktických mluvnic a učebnicových příruček. Využil i nově shromážděného materiálu a uplatnil své znalosti ostatních slovanských jazyků – podílel se na zpracování spojkových hesel pro slovník staropolský, staroslověnský a staročeský.
B. byl vynikajícím představitelem naší lingvistiky, jedinečným badatelem v české a slovanské syntaxi, vedoucí osobností brněnské syntaktické školy. Plnil významnou úlohu i na poli vědeckoorganizačním. Byl vědeckým sekretářem Mezinárodní gramatické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (1960–69) a iniciátorem mezinárodních syntaktických sympozií v Brně.
D: soupis in: SPFFBU, A 17, 1969, s. 11n.; výběr: Vývoj českého souvětí, 1960; Otázky slovanské syntaxe I a II, 1962 a 1968 (hlavní redaktor); Syntactica slavica, 1972 (souhrn B. studií a článků publikovaných doma i v zahraničí); s A. Lamprechtem a D. Šlosarem, Vývoj mluvnického systému českého jazyka, 1965 (skriptum); s M. Greplem, Skladba spisovné češtiny, 1965 (skriptum), 1972 (knižně); s R. Mrázkem a St. Žažou, Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy II, 1966; Školní mluvnice ruského jazyka, 1968.
L: nekrology: J. Balhar, Za univ. prof. dr. J. B., in: Slezský sborník 67, 1969, s. 264n.; M. Grepl, Za prof. J. B., in: Slovo a slovesnost 30, 1969, s. 93n.
P: Archiv MU Brno.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslav Grepl