BĚHÁLKOVÁ Františka Xavera 23.10.1853-28.4.1907: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BĚHÁLKOVÁ_Františka_Xavera_23.10.1853-28.4.1907)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ
| jméno = Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Behalkova Frantiska Xavera portret.jpg
| datum narození = 23.10.1853
| datum narození = 23.10.1853
| místo narození = Tovačov, o. Přerov
| místo narození = Tovačov
| datum úmrtí = 28.4.1907
| datum úmrtí = 28.4.1907
| místo úmrtí = Tovačov, o. Přerov
| místo úmrtí = Tovačov
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
| povolání = 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní<br />54- Etnograf
54- Etnograf


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 336
}}
 
'''BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera,''' ''* 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice''
 
Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského
učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách
nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten
jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství
se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo
a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především
kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné
činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské
faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého
kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního
spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky
a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání
v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné
výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na
popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých
písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil
ve sbírce ''Národní'' ''tance'' ''na Moravě'' ''1–3'' (Brno 1891–93).
Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se
snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou
vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou
skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké
tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému
folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová-
-Uhrová.
 
'''L:''' I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské,
in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.;
L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n.
(červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné
výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých
krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32,
s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B.,
in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané
14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954,
s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957,
s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea
v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in:
Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku
ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty
ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin
české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček,
Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru
k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X.
Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/59224 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Miroslav Válka


== Literatura ==
Tanec, 17; DOK;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]
[[Kategorie:54- Etnograf]]
[[Kategorie:1853]]
[[Kategorie:1853]]
[[Kategorie:Tovačov]]
[[Kategorie:Tovačov]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Tovačov]]
[[Kategorie:Tovačov]]
<gallery>
Behalkova Frantiska Xavera hrob.jpg|Hrob F. X. Běhálkové na tovačovském hřbitově
</gallery>

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 15:53

Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ
Narození 23.10.1853
Místo narození Tovačov
Úmrtí 28.4.1907
Místo úmrtí Tovačov
Povolání 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní
54- Etnograf
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 336
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40716

BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera, * 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice

Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil ve sbírce Národní tance na Moravě 1–3 (Brno 1891–93). Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- -Uhrová.

L: I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. (červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané 14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslav Válka