BERGMANN Josef Adolf 26.7.1822-22.2.1901: Porovnání verzí

	Josef Adolf BERGMANN
Narození	26.7.1822
Místo narození	Černochov u Loun
Úmrtí	22.2.1901
Místo úmrtí	Smíchov (Praha)
Povolání	77- Hudební skladatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 434
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58311

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:44

BERGMANN, Josef Adolf, * 26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudby

Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (Výbor písní kostelních, včetně průvodu varhan, poprvé 1885; Výbor písní školních pro mládež škol obecných a měšťanských, sešit 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně významných českých básníků (V. Hálek, básně z Večerních písní, F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, ad.). Jeho písně a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. Zajímal se o staré české hudební památky a jako první se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské, přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal samostatnou publikaci Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden nebo více hlasů, 1800–1862 (1863), jež zůstává do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.

D: HS 1, s. 87 (kde soupis díla).

L: OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63; V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.

P: rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby Praha.

Jitka Ludvová

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - osoba
-| jméno = Adolf Josef BERGMANN
+| jméno = Josef Adolf BERGMANN
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 26.7.1822
-| místo narození = Černochov, o. Louny
+| místo narození = Černochov u Loun
 | datum úmrtí = 22.2.1901
-| místo úmrtí = Praha-Smíchov
+| místo úmrtí = Smíchov (Praha)
 | povolání = 77- Hudební skladatel
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Adolf Josef BERGMANN
+| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 434
+}}
+'''BERGMANN, Josef Adolf,''' * ''26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudb''y
+Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích
+vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze
+u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po
+krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých
+let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru
+u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv
+na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes.
+Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava
+na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal
+asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho
+kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (''Výbor''
+''písní'' ''kostelních,'' ''včetně'' ''průvodu'' ''varhan'', poprvé 1885; ''Výbor''
+''písní'' ''školních'' ''pro'' ''mládež'' ''škol'' ''obecných'' ''a měšťanských'', sešit
+–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký
+spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní
+pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně
+významných českých básníků (V. Hálek, básně z ''Večerních''
+''písní'', F. L. Čelakovský, ''Toman a'' ''lesní'' ''panna'', ad.). Jeho písně
+a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech.
+Zajímal se o staré české hudební památky a jako první
+se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně
+''Ktož'' ''jsú'' ''boží'' ''bojovníci'' a ''Povstaň,'' ''povstaň'' ''veliké'' ''město'' ''pražské'',
+přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal
+samostatnou publikaci ''Průvodce'' ''v oboru'' ''českých'' ''tištěných'' ''písní''
+''pro'' ''jeden'' ''nebo'' ''více'' ''hlasů'', ''1800–1862'' (1863), jež zůstává
+do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.
+'''D:''' HS 1, s. 87 (kde soupis díla).
+'''L:''' OSN 3, s. 805; Pazdírek 1, s. 69; HS 1, s. 87; V. Kryšpín, Obraz činnosti
+literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63;
+V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248; Z. Nejedlý, Dějiny husitského
+zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.
+'''P:''' rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby
+Praha.
+Jitka Ludvová
-== Literatura ==
- HS 1, 87; BSOL 14;
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 [[Kategorie:1822]]
 [[Kategorie:Černochov]]
 [[Kategorie:1901]]
-[[Kategorie:Praha-Smíchov]]
+[[Kategorie:Praha]]