BERGMANN Rudolf 17.11.1868-23.5.1937: Porovnání verzí
(BERGMANN_Rudolf_17.1.1868-23.5.1937) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Rudolf BERGMANN | | jméno = Rudolf BERGMANN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17. | | datum narození = 17.11.1868 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kokonín u Jablonce nad Nisou | ||
| datum úmrtí = 23.5.1937 | | datum úmrtí = 23.5.1937 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Kokonín u Jablonce nad Nisou | ||
| povolání = 24- Představitel řemesel nebo cechů | | povolání = 24- Představitel řemesel nebo cechů | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 434-435 | ||
}} | |||
'''BERGMANN, Rudolf,''' ''* 17. 11. 1868 Kokonín u Jablonce nad Nisou, † 23. 5. 1937 Kokonín u Jablonce nad Nisou ?, podnikatel v jemné mechanice'' | |||
Pocházel z rodiny pasíře Augustina B. V Jablonci nad Nisou | |||
se vyučil otcovu řemeslu a 1885 nastoupil do firmy Josefa | |||
Rößlera, která se zabývala výrobou drobných doplňků, mj. | |||
řetízků, sponek, tvarovaných a vzorovaných drátů a jemných | |||
mechanismů pro místní výrobce bižuterie. Zaměstnání 1896 | |||
opustil a s finanční podporou svého mistra založil vlastní dílnu | |||
v Jablonci a začal vyrábět obdobný artikl. Firemní dům, | |||
ve kterém B. rodina také bydlela, byl 1900 přestavěn a rozšířen. | |||
Za první světové války se produkce přizpůsobila válečnému | |||
hospodářství, její hlavní položku tvořila kovová pouzdra | |||
pro vojáky a drobné soustružené součásti munice. Rozmach | |||
firmy se nezastavil ani po válce a na konci dvacátých let v ní | |||
pracovalo na třicet zaměstnanců. 1928 byla zahájena výstavba | |||
nového mechanizovaného závodu, jehož výrobky patřily | |||
k nejkvalitnějším v Evropě. Po smrti B. převzal závod jeho syn Rudolf ml., vyučený u otce. Firmu vedl do 1945, od | |||
1947 přenesl výrobu do německého Karlsruhe. | |||
'''L:''' BL 1, s. 80; R. Zitte, Zur Geschichte der Gablonzer Schmuck-Industrie, | |||
1958, s. 87n. | |||
Aleš Zářický | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | [[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]] | ||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
[[Kategorie:Kokonín]] | |||
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
[[Kategorie:Kokonín]] | |||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:45
| Rudolf BERGMANN | |
 | |
| Narození | 17.11.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Kokonín u Jablonce nad Nisou |
| Úmrtí | 23.5.1937 |
| Místo úmrtí | Kokonín u Jablonce nad Nisou |
| Povolání | 24- Představitel řemesel nebo cechů |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 434-435 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41146 |
BERGMANN, Rudolf, * 17. 11. 1868 Kokonín u Jablonce nad Nisou, † 23. 5. 1937 Kokonín u Jablonce nad Nisou ?, podnikatel v jemné mechanice
Pocházel z rodiny pasíře Augustina B. V Jablonci nad Nisou se vyučil otcovu řemeslu a 1885 nastoupil do firmy Josefa Rößlera, která se zabývala výrobou drobných doplňků, mj. řetízků, sponek, tvarovaných a vzorovaných drátů a jemných mechanismů pro místní výrobce bižuterie. Zaměstnání 1896 opustil a s finanční podporou svého mistra založil vlastní dílnu v Jablonci a začal vyrábět obdobný artikl. Firemní dům, ve kterém B. rodina také bydlela, byl 1900 přestavěn a rozšířen. Za první světové války se produkce přizpůsobila válečnému hospodářství, její hlavní položku tvořila kovová pouzdra pro vojáky a drobné soustružené součásti munice. Rozmach firmy se nezastavil ani po válce a na konci dvacátých let v ní pracovalo na třicet zaměstnanců. 1928 byla zahájena výstavba nového mechanizovaného závodu, jehož výrobky patřily k nejkvalitnějším v Evropě. Po smrti B. převzal závod jeho syn Rudolf ml., vyučený u otce. Firmu vedl do 1945, od 1947 přenesl výrobu do německého Karlsruhe.
L: BL 1, s. 80; R. Zitte, Zur Geschichte der Gablonzer Schmuck-Industrie, 1958, s. 87n.
Aleš Zářický