BÍLÝ Jan Evangelista 6.12.1819-9.3.1888: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BÍLÝ_Jan_Evangelista_6.12.1819-9.3.1888)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Evangelista BÍLÝ
| jméno = Jan Evangelista BÍLÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Bily Jan Evangelista portret.jpg
| datum narození = 6.12.1819
| datum narození = 6.12.1819
| místo narození =  
| místo narození = Dolní Kounice u Brna
| datum úmrtí = 9.3.1888
| datum úmrtí = 9.3.1888
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Dolní Loučky u Tišnova
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista
50- Náboženský publicista


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Evangelista BÍLÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 510
}}
 
'''BÍLÝ, Jan Evangelista,''' ''* 6. 12. 1819 Dolní Kounice u Brna, † 9. 3. 1888 Dolní Loučky u Tišnova, římskokatolický kněz''
 
Gymnázium i teologii vystudoval v Brně. Kněžské svěcení
získal 1843. Jako kaplan působil na Brněnsku v Židlochovicích
a v Tišnově. 1853 získal titul doktora teologie. Od 1859
byl farářem v Předklášteří u Tišnova, od 1872 v Dolních
Loučkách. Byl jmenován konzistorním radou v brněnské
diecézi; účastnil se národního hnutí na Moravě. Publikoval
práce z církevních dějin zaměřených k Moravě; spoluzakládal
Dědictví sv. Cyrilla a Methoda v Brně (schváleno 1850).
1848–55 vydával homiletickou sbírku ''Bibliotéka'' ''kazatelská''.
Přispíval do několika církevních časopisů. Stal se poslancem
moravského zemského sněmu a 1861–64 také říšské rady ve
Vídni.
 
'''D:''' Děje katolické církve 1–2, 1847, 1854; Dějiny katolické církve v obrazích
pro mládež, 1854; Církev a společnost, 1868.
 
'''L:''' OSN 4, s. 72; RSN 1, s. 714; MSN 1, s. 516; ISN 2, s. 308; BOS 2,
s. 246; KSN 1, s. 553; BL 1, s. 97; J. Halouzka, Pohledy do života církevního
a vlasteneckého na Moravě, in: Vlast, časopis pro poučení a zábavu,
1910–11, s. 528n., 1128, 1137; 1912–13, s. 120, 123, 420n., 428, 712n.,
827, 829, 897; Knauer, s. 70; M. Kudělka – Z. Šimeček – R. Večerka, Česká
slavistika, 1995, s. 220.
 
Eliška Čáňová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Dolní Kounice]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Dolní Loučky]]

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 15:22

Jan Evangelista BÍLÝ
Narození 6.12.1819
Místo narození Dolní Kounice u Brna
Úmrtí 9.3.1888
Místo úmrtí Dolní Loučky u Tišnova
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 510
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41534

BÍLÝ, Jan Evangelista, * 6. 12. 1819 Dolní Kounice u Brna, † 9. 3. 1888 Dolní Loučky u Tišnova, římskokatolický kněz

Gymnázium i teologii vystudoval v Brně. Kněžské svěcení získal 1843. Jako kaplan působil na Brněnsku v Židlochovicích a v Tišnově. 1853 získal titul doktora teologie. Od 1859 byl farářem v Předklášteří u Tišnova, od 1872 v Dolních Loučkách. Byl jmenován konzistorním radou v brněnské diecézi; účastnil se národního hnutí na Moravě. Publikoval práce z církevních dějin zaměřených k Moravě; spoluzakládal Dědictví sv. Cyrilla a Methoda v Brně (schváleno 1850). 1848–55 vydával homiletickou sbírku Bibliotéka kazatelská. Přispíval do několika církevních časopisů. Stal se poslancem moravského zemského sněmu a 1861–64 také říšské rady ve Vídni.

D: Děje katolické církve 1–2, 1847, 1854; Dějiny katolické církve v obrazích pro mládež, 1854; Církev a společnost, 1868.

L: OSN 4, s. 72; RSN 1, s. 714; MSN 1, s. 516; ISN 2, s. 308; BOS 2, s. 246; KSN 1, s. 553; BL 1, s. 97; J. Halouzka, Pohledy do života církevního a vlasteneckého na Moravě, in: Vlast, časopis pro poučení a zábavu, 1910–11, s. 528n., 1128, 1137; 1912–13, s. 120, 123, 420n., 428, 712n., 827, 829, 897; Knauer, s. 70; M. Kudělka – Z. Šimeček – R. Večerka, Česká slavistika, 1995, s. 220.

Eliška Čáňová