BITTMANN Otakar 27.5.1891-13.9.1945

Otakar BITTMANN
Narození	27.5.1891
Místo narození	Kamenice u Jílového u Prahy
Úmrtí	13.9.1945
Místo úmrtí	Olomouc
Povolání	15- Lékaři 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 523-524
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41623

BITTMANN, Otakar, * 27. 5. 1891 Kamenice u Jílového u Prahy, † 13. 9. 1945 Olomouc, lékař-gynekolog, pedagog

Maturoval 1910 na gymnáziu v Benešově u Prahy. Potom se zapsal na lékařskou fakultu české univerzity v Praze. Už jako medik asistoval dva roky na české I. interní klinice u profesora MUDr. Emericha Maixnera. B. byl 1913 odveden k 102. pěšímu pluku jako nadporučík-lékař. Po promoci 20. 12. 1915 zastupoval sekundárního lékaře na pražské chirurgické klinice profesora MUDr. Otakara Kukuly. Válečnou službu B. prožil nejprve jako chirurg ve frontových nemocnicích. Pro plicní neduh byl superarbitrován a během sedmiměsíční zdravotní dovolené 1917 působil jako externí lékař na II. gynekologické klinice u věhlasného profesora MUDr. Ernsta Wertheima ve Vídni. Pak B. znovu nastoupil vojenskou službu v zázemí jako chirurg, avšak ještě před koncem války byl této služby natrvalo zproštěn. 2. 12. 1918 přijal místo na pražské klinice profesora MUDr. Václava Rubešky a od 1. 2. 1919 působil rovněž jako asistent na Státní babické škole, kde administrativně setrval do 31. 7. 1921. Na výzvu profesora MUDr. Antonína Ostrčila odešel B. na nově zřízenou gynekologicko-porodnickou kliniku Lékařské fakulty MU v Brně. Od 1. 5. 1921 ji budoval spolu s Ostrčilem jako kvalifikovaný asistent. Již v únoru 1922 B. přednesl veřejnou habilitační přednášku s názvem Dnešní stav otázky eklampsie, odevzdal habilitační spis Příspěvek k diagnose ektopických gravidit a byl 1923 jmenován soukromým docentem. 1924 sbíral zkušenosti na italských klinikách. První návrh na titul mimořádného profesora byl 1925 odmítnut, ačkoliv Ostrčil napsal doporučení, v němž vyzvedl B. pozoruhodné výzkumné práce na klinice a v laboratoři a jeho aktivní účast na sjezdech v cizině. B. byl 1925 obviněn ze zločinů zneužití úřední moci, čehož se měl dopustit paděláním chorobopisu pacientky, a křivého svědectví. Stíhání bylo 30. 5. 1925 zastaveno. Podobná obvinění se několikrát opakovala (1928, 1929, 1932 a 1933) a B. z nich vyšel jako bezúhonný. Jmenování mimořádným profesorem gynekologie a porodnictví na Lékařské fakultě MU získal až 31. 7. 1934. V této době však již v Brně nepůsobil. Nastoupil 1. 10. 1933 jako primář do Zemské porodnice v Olomouci a do Brna dojížděl přednášet předmět Porodnické operace a patologické polohy plodu a porody při nich.

V době protektorátu B. odmítl publikovat v německých časopisech. V Olomouci vydával časopis Periodica Olomucensia, dále tam zřídil školu pro porodní asistentky a pomáhal udržet českou školu, jesle a útulek pro chudé české děti. 1943 byl jmenován zemským zdravotním radou a 1. 5. 1945 vrchním zemským zdravotním radou. Zapojil se i do odboje, léčil partyzány, na své oddělení přijímal dívky ročníku 1924, aby je uchránil před totálním nasazením, a židovky, z nichž některé zachránil před transportem. Ačkoliv byl několikrát vyšetřován gestapem, byl vyzván, aby léčil ženu Hitlerova osobního lékaře. Během hospitalizace ji navštěvovali vlivní Němci a péče B. se dožadovaly také další Němky. Tyto skutečnosti se po válce staly záminkou k B. obvinění z kolaborace. 24. 7. 1945 byl na svém pracovišti zatčen a vězněn po čtyři týdny bez soudního rozhodnutí. Zemský NV v Brně vydal 1. 8. 1945 přes protesty profesorů a primářů usnesení o B. suspendování, které nemělo opravný prostředek a které obsahovalo i příkaz k vyplácení polovičního platu. Uštvaný B. podlehl srdečnímu infarktu před nástupem do vlaku do Pardubic, kam cestoval za pacientkou.

B. se věnoval gynekologii a porodnictví jako badatel a praktik, v oboru byl hodnocen jako zručný a úspěšný operatér, jeden z nejlepších na Moravě. Jeho odborné práce a léčebné výsledky byly uznávány i v zahraničí. Ovládal také rentgenologické, histologické a bakteriologické metody. Zkoumal mj. etiologii karcinomu způsobeného dehtem a vliv chirurgické a rentgenové léčby na karcinom konečníku u žen. Spolupracoval s profesorem MUDr. Janem Florianem z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU. B. mu dodával k experimentům oocyty a embrya z kyretáží, společně pátrali po pupečníkové liště v embryonálním pruhu a B. mu radil při psaní knihy Od prvoka k člověku. Články, které B. publikoval mj. v Časopisu lékařů českých, Spisech LF MU, Rozhledech v chirurgii a gynekologii i v zahraničních časopisech Archiv für Gynäkologie, Wiener klinische Wochenschrift, Zeitschrift für Krebsforschung, La Provence médico-chirurgicale a v Zentralblatt für Gynäkologie, vycházely z jeho experimentálních a klinických zkušeností a byly doplněny hodnotnými přílohami. O svých zkušenostech také přednášel mj. na sjezdu ve Lvově, na chirurgických kongresech v Praze, Římě, Vídni, Berlíně a v Amsterdamu či ve vědeckém odboru olomoucké lékařské župy. Se svou bugatkou se zúčastňoval známých automobilových závodů na trati z Brna-Králova Pole do Soběšic.

D: výběr: Modifikace Wertheimovy interposice se suspensí dělohy při totálních prolapsech uteru. Spontánní torse tuby v graviditě, in: ČLČ 60, 1921, č. 43 a 47; Terapie mléčná zánětlivých tumorů adnexálních, in: Bratislavské lékařské listy, 1922, č. 5; Příspěvek k diferenciální diagnose ektopických gravidit, in: ČLČ 61, 1922, č. 40; Několik poznámek ke vzniku karcinomu vyvolaných dehtem, in: tamtéž, 63, 1924, č. 5; O acidose v těhotenství, za porodu a v šestinedělí a její kompensaci, in: Spisy LF MU 14, 1935, č. 6; Erfahrungen mit der Schnellentbindung nach Delmas, nebst einigen kritischen Bemerkungen zur Uterusinnervation und zur Berechtigung der Lumbalanästhesie in der Geburtshilfe, in: Archiv für Gynäkologie [Berlín] 159, 1935, č. 5, s. 618n.; Est-ce possible d’excercer une influence sur la détermination du sexe?, in: La Provence médico-chirurgicale, 1938, č. 1, s. 9n., č. 2, s. 9n., č. 3, s. 15n.; Příspěvek k aetiologii a genesi kongenitálního sakrálního teratomu. Příspěvek k pathogenesi a klinice choronepitheliomu. K pathologii a klinice primárního karcinomu vejcovodu, in: Spisy LF MU 18, 1939, č. 8, s. 1n., č. 9, s. 1n. a č. 11, s. 1n.

L: V. Vejdovský, Za profesorem MUDr. O. B., in: Osvobozený našinec 18. 9. 1945; K. Vrba – B. Viták, Za profesorem MUDr. O. B., in: ČLČ 1945, č. 39, s. 1430; Profesor MUDr. O. B., in: Stoleté úsilí o zrození nového života, 1988, s. 107n.

P: Archiv MU Brno, osobní spisy a separáty článků O. B.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Věra Linhartová

• 

  Otakar Bittmann (vlevo), na snímku s Eliškou Junkovou

• 

  Vila v Olomouci, v níž žil Otakar Bittmann