BOUDNÍK Vladimír 17.3.1924-5.12.1968: Porovnání verzí
(BOUDNÍK_Vladimír_17.3.1924-5.12.1968) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vladimír BOUDNÍK | | jméno = Vladimír BOUDNÍK | ||
| obrázek = | | obrázek = Boudnik Vladimir portret.jpg | ||
| datum narození = 17.3.1924 | | datum narození = 17.3.1924 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 5.12.1968 | | datum úmrtí = 5.12.1968 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />63- Spisovatel | ||
63- Spisovatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 96 | ||
}} | |||
'''BOUDNÍK, Vladimír,''' ''* 17. 3. 1924 Praha, † 5. 12. 1968 Praha, grafik, malíř'' | |||
Vyučil se nástrojařem a potom studoval na vyšší průmyslové | |||
škole. Od 1943 byl totálně nasazen v Německu na odklízení | |||
trosek po bombardování. Válečné zážitky silně ovlivnily B. | |||
citový vztah k okolnímu světu, který dále určoval B. další | |||
život. 1945–49 studoval na střední grafické škole v Praze, | |||
poté pracoval jako propagační grafik a od 1952 jako soustružník | |||
v Aero Vysočany (Praha). Na přelomu 40. a 50. let | |||
se B. seznámil s malířem M. Medkem, jenž mu zprostředkoval | |||
kontakt se surrealismem, s básníkem a filozofem E. Bondym | |||
a o něco později se spisovatelem B. Hrabalem. Svoje | |||
představy o novém umění B. názorně rozvíjel a propagoval | |||
v pražských ulicích při akcích, jimiž společně s přáteli aktivizoval | |||
představivost kolemjdoucích. Na oprýskaných zdech | |||
si vybíral skvrny a trhliny v omítce, které obrazově interpretoval; | |||
zpočátku podle nich na ulici maloval nebo je dotvářel | |||
přímo na zdech, později zvolené místo pouze ohraničil zavěšením | |||
rámu či pasparty. Velkou inspirací byl pro B. prostor | |||
továrny s různými stupni rzí, vápenných čar, skvrn a stínů. | |||
Soudil, že obrazotvorností se pracovní prostředí v ocelárnách, | |||
na staveništích či v lomech promění v galerii, psychický vztah | |||
k odpadu se změní z negativního v pozitivní, umění vědomě | |||
prostoupí lidskou činnost a změní ji v dynamickou, stále se | |||
umocňující radost. Výtvarné inovace dokázal realizovat díky | |||
novým, netradičním technikám, které rozvíjel v početných | |||
cyklech. Prvního veřejného uznání se B. dostalo na počátku | |||
60. let, ale ani zájem širší veřejnosti a odborné kritiky | |||
nepřekonal hluboký psychický otřes, který pro B. znamenal | |||
rozvod 1962. Ani nový sňatek mu nevrátil tvůrčí a osobní | |||
jistotu a v noci na 5. 12. 1968 se oběsil ve svém bytě. | |||
'''D:''' Manifest explosionalismu 1, 2 (text), 1949; Explosionalismus (cyklus | |||
koláží), 1956; Drásané kresby, asambláž, 1957; Derealizace, asambláž, | |||
1960–61; Variace na Rorschachův test, kombinovaná technika, po 1966; | |||
Dopisy neznámému, 1968; samostatné výstavy: továrna ČKD, Praha, 1959; | |||
Galeria Krzywe kolo, Varšava, 1962; Museum of Modern Art, Miami, 1963; | |||
Dům pánů z Kunštátu, Brno, 1967, 1984; Galerie pod radnicí, Ústí nad | |||
Orlicí, 1973; GHMP, Praha, 1992; kolektivní výstavy: Konfrontace 1, ateliér | |||
J. Valenty, Praha, 1960; Konfrontace 2, ateliér A. Veselého, Praha, 1960; | |||
Tschechoslowakische Kunst der Gegenwart, Akademie der Künste, Berlín, | |||
1966; Czech Graphic Art, Expo 67, Montreal, 1967; Czechoslovak Graphics | |||
1960–1970, Museum of Modern Art, Oxford, 1970; Ohniska znovuzrození, | |||
GHMP, Praha, 1994; V. B. a přátelé, Okresní vlastivědné muzeum Český | |||
Krumlov, 1996; V. B. Mezi avantgardou a undergroundem, Císařská konírna | |||
Pražského hradu, Praha, 2004. | |||
'''L:''' MČE 1, s. 533; NEČVU 1, s. 82n.; SČSVU 1, s. 202; Tomeš 1, s. 126; | |||
Z. Primus (ed.), V. B. Mezi avantgardou a undergroundem (katalog výstavy), | |||
2004. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/100810 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Tomáš Sekyrka | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1968]] | [[Kategorie:1968]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
<gallery> | |||
Boudnik Vladimir skvrny.jpg|Vladimír Boudník obtahuje skvrny na zdi | |||
Boudnik Vladimir grafika.jpg|Měsíční krajina, 1960-1962 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 17:21
Vladimír BOUDNÍK | |
![]() | |
Narození | 17.3.1924 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 5.12.1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 96 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42249 |
BOUDNÍK, Vladimír, * 17. 3. 1924 Praha, † 5. 12. 1968 Praha, grafik, malíř
Vyučil se nástrojařem a potom studoval na vyšší průmyslové škole. Od 1943 byl totálně nasazen v Německu na odklízení trosek po bombardování. Válečné zážitky silně ovlivnily B. citový vztah k okolnímu světu, který dále určoval B. další život. 1945–49 studoval na střední grafické škole v Praze, poté pracoval jako propagační grafik a od 1952 jako soustružník v Aero Vysočany (Praha). Na přelomu 40. a 50. let se B. seznámil s malířem M. Medkem, jenž mu zprostředkoval kontakt se surrealismem, s básníkem a filozofem E. Bondym a o něco později se spisovatelem B. Hrabalem. Svoje představy o novém umění B. názorně rozvíjel a propagoval v pražských ulicích při akcích, jimiž společně s přáteli aktivizoval představivost kolemjdoucích. Na oprýskaných zdech si vybíral skvrny a trhliny v omítce, které obrazově interpretoval; zpočátku podle nich na ulici maloval nebo je dotvářel přímo na zdech, později zvolené místo pouze ohraničil zavěšením rámu či pasparty. Velkou inspirací byl pro B. prostor továrny s různými stupni rzí, vápenných čar, skvrn a stínů. Soudil, že obrazotvorností se pracovní prostředí v ocelárnách, na staveništích či v lomech promění v galerii, psychický vztah k odpadu se změní z negativního v pozitivní, umění vědomě prostoupí lidskou činnost a změní ji v dynamickou, stále se umocňující radost. Výtvarné inovace dokázal realizovat díky novým, netradičním technikám, které rozvíjel v početných cyklech. Prvního veřejného uznání se B. dostalo na počátku 60. let, ale ani zájem širší veřejnosti a odborné kritiky nepřekonal hluboký psychický otřes, který pro B. znamenal rozvod 1962. Ani nový sňatek mu nevrátil tvůrčí a osobní jistotu a v noci na 5. 12. 1968 se oběsil ve svém bytě.
D: Manifest explosionalismu 1, 2 (text), 1949; Explosionalismus (cyklus koláží), 1956; Drásané kresby, asambláž, 1957; Derealizace, asambláž, 1960–61; Variace na Rorschachův test, kombinovaná technika, po 1966; Dopisy neznámému, 1968; samostatné výstavy: továrna ČKD, Praha, 1959; Galeria Krzywe kolo, Varšava, 1962; Museum of Modern Art, Miami, 1963; Dům pánů z Kunštátu, Brno, 1967, 1984; Galerie pod radnicí, Ústí nad Orlicí, 1973; GHMP, Praha, 1992; kolektivní výstavy: Konfrontace 1, ateliér J. Valenty, Praha, 1960; Konfrontace 2, ateliér A. Veselého, Praha, 1960; Tschechoslowakische Kunst der Gegenwart, Akademie der Künste, Berlín, 1966; Czech Graphic Art, Expo 67, Montreal, 1967; Czechoslovak Graphics 1960–1970, Museum of Modern Art, Oxford, 1970; Ohniska znovuzrození, GHMP, Praha, 1994; V. B. a přátelé, Okresní vlastivědné muzeum Český Krumlov, 1996; V. B. Mezi avantgardou a undergroundem, Císařská konírna Pražského hradu, Praha, 2004.
L: MČE 1, s. 533; NEČVU 1, s. 82n.; SČSVU 1, s. 202; Tomeš 1, s. 126; Z. Primus (ed.), V. B. Mezi avantgardou a undergroundem (katalog výstavy), 2004.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Tomáš Sekyrka
-
Vladimír Boudník obtahuje skvrny na zdi
-
Měsíční krajina, 1960-1962