BRABEC Jaroslav 28.7.1869-29.1.1930: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRABEC_Jaroslav_28.7.1869-29.1.1930)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav BRABEC
| jméno = Jaroslav BRABEC
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Brabec Jaroslav portret.jpg
| datum narození = 28.7.1869
| datum narození = 28.7.1869
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 29.1.1930
| datum úmrtí = 29.1.1930
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BRABEC
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 111
}}
 
'''BRABEC, Jaroslav,''' ''* 28. 7. 1869 Praha, † 29. 1. 1930 Praha, právník, advokát, politik''
 
Pocházel z rodiny karlínského měšťana a stavitele. Gymnázium
absolvoval v Praze v Truhlářské ulici, právnickou fakultu
na české univerzitě, doktorem práv byl promován 1897. Stal
se advokátním koncipientem ve Svátkově kanceláři v Karlíně,
od 1901 pracoval jako samostatný advokát. Záhy vstoupil
do komunální politiky. V říjnu 1902 byl zvolen do obecního
zastupitelstva města Karlína a současně se stal náměstkem
starosty, 1910–19 zastával úřad starosty; od 1902 byl
zároveň členem karlínského okresního výboru a náměstkem
okresního starosty. Dále působil na ředitelství Občanské
záložny v Karlíně a 1923–29 ve správní radě Živnostenské
banky (zasloužil se o udržení jejího českého charakteru). Podílel
se na založení Středočeských elektráren a byl jejich vrcholným
představitelem. Během převratu 28. 10. 1918 byl
členem Národního výboru za Českou státoprávní (národní)
demokracii. Tato strana jej vyslala do Revolučního národního
shromáždění, v němž 1918–20 pracoval jako místopředseda
jejího poslaneckého klubu. 1920 byl zvolen do senátu Národního
shromáždění a ve druhém volebním období (1925–29)
se stal jeho místopředsedou. Jako referent, resp. koreferent
spolupracoval na novele volebního řádu do obcí a na novele
obecního zřízení. Zvolen byl také do výboru pro Velkou
Prahu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou Meziparlamentní
unie a měl vazby na Společnost národů, kde se seznámil
s problémy zahraniční politiky. Zajímal se též o otázky
menšin. Pro svoji smířlivost a smysl pro konsenzus byl oblíben
v politických kruzích a využíván jako kontaktní osoba.
 
'''L:''' M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění 1919, s. 100; AČP, s. 42;
OSND 1/2, s. 705.
 
'''P:''' Archiv ČNB Praha, Živnostenská banka, Protokoly správní rady a výroční
zprávy.
 
Jiří Novotný, Jiří Šouša
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:1869]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1930]]
[[Kategorie:1930]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 5. 10. 2019, 10:04

Jaroslav BRABEC
Narození 28.7.1869
Místo narození Praha
Úmrtí 29.1.1930
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 111
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42316

BRABEC, Jaroslav, * 28. 7. 1869 Praha, † 29. 1. 1930 Praha, právník, advokát, politik

Pocházel z rodiny karlínského měšťana a stavitele. Gymnázium absolvoval v Praze v Truhlářské ulici, právnickou fakultu na české univerzitě, doktorem práv byl promován 1897. Stal se advokátním koncipientem ve Svátkově kanceláři v Karlíně, od 1901 pracoval jako samostatný advokát. Záhy vstoupil do komunální politiky. V říjnu 1902 byl zvolen do obecního zastupitelstva města Karlína a současně se stal náměstkem starosty, 1910–19 zastával úřad starosty; od 1902 byl zároveň členem karlínského okresního výboru a náměstkem okresního starosty. Dále působil na ředitelství Občanské záložny v Karlíně a 1923–29 ve správní radě Živnostenské banky (zasloužil se o udržení jejího českého charakteru). Podílel se na založení Středočeských elektráren a byl jejich vrcholným představitelem. Během převratu 28. 10. 1918 byl členem Národního výboru za Českou státoprávní (národní) demokracii. Tato strana jej vyslala do Revolučního národního shromáždění, v němž 1918–20 pracoval jako místopředseda jejího poslaneckého klubu. 1920 byl zvolen do senátu Národního shromáždění a ve druhém volebním období (1925–29) se stal jeho místopředsedou. Jako referent, resp. koreferent spolupracoval na novele volebního řádu do obcí a na novele obecního zřízení. Zvolen byl také do výboru pro Velkou Prahu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou Meziparlamentní unie a měl vazby na Společnost národů, kde se seznámil s problémy zahraniční politiky. Zajímal se též o otázky menšin. Pro svoji smířlivost a smysl pro konsenzus byl oblíben v politických kruzích a využíván jako kontaktní osoba.

L: M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění 1919, s. 100; AČP, s. 42; OSND 1/2, s. 705.

P: Archiv ČNB Praha, Živnostenská banka, Protokoly správní rady a výroční zprávy.

Jiří Novotný, Jiří Šouša