BROD Otto 6.7.1888-?28.10.1944: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BROD_Otto_6.7.1888-1944)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Otto BROD  
| jméno = Otto BROD  
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Brod Otto portret.jpg
| datum narození = 6.7.1888
| datum narození = 6.7.1888
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1944
| datum úmrtí = po 28.10.1944
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = koncentrační tábor Osvětim (Polsko)
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto BROD
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 186-187
}}
 
'''BROD, Otto,''' ''* 6. 7. 1888 Praha, † po 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), spisovatel''
 
Mladší bratr Maxe B. (1884–1968), syn zástupce, později
ředitele pražské Union Banky. Od dětství byl ovlivňován
bratrem, s nímž měl shodné literární, hudební a divadelní
záliby, ale od kterého se lišil praktickým přístupem k životu,
mladickými milostnými dramaty a odmítnutím sionismu.
Z kvarty německého klasického gymnázia ve Štěpánské ulici
přešel na německou obchodní akademii, kde 1907 maturoval.
Potom se vyučil obchodním příručím, s bratrem a Franzem
Kafkou cestoval (1909 Itálie, 1910 Francie). 1911 se poprvé
oženil se sestřenicí spisovatele Paula Kornfelda Terezou
a pokoušel se o samostatné obchodní podnikání. 1915–18
prodělal jako dělostřelecký důstojník válku v Itálii, v hodnosti
kapitána přivedl baterii, které velel, od Soči do Vídeňského
Nového Města a na podzim 1918 se účastnil organizace
branné moci Deutsch-Österreich. Období 1919–21
strávil v tragickém milostném trojúhelníku, poznamenaném
láskou ke krásné dívce, jež byla morfinistka. Po druhém
sňatku s Theou Ledererovou (1895–1944) se od 1923 usadil
v Praze jako úspěšný obchodní poradce, stal se ekonomicky
nezávislým a pohyboval se v umělecké německé společnosti.
Jeho první román ''Die Berauschten'' (1934) vyšel v Amsterdamu
a přinesl mu mezinárodní ohlas. Věcným sugestivním
způsobem v něm zpracoval psychologicky náročné téma společné lásky dvou přátel k okouzlující narkomance. Napínavý
děj druhého románu ''Abenteuer in Japan'' (1938), publikovaného
u stejného nakladatele, vsadil do exotického prostředí
a alegoricky vyjádřil protest vůči nacistickému násilí. Pod
dílem byl podepsán i B. bratr, který se na něm podílel však
jen minimálně. V pozůstalosti se podle svědectví Maxe B.
zachovaly lyrické básně, rukopis románu ''Hold und Unhold'',
zabývající se otázkou relativity spravedlnosti, a nedokončený
román o Voltairovi ''Es siegte das Recht'', který měl být B. vrcholným
dílem. Podrobně v něm vylíčil Voltairův boj za odsouzení
justiční vraždy na kalvinistovi Calasovi, obviněném
z nábožensky motivovaného násilí. V pozůstalosti Maxe B.
(v soukromém držení) se rukopisy jeho bratra zatím nenašly.
Po německé okupaci B. mohl s ženou a dcerou Mariannou
(1926–1944), talentovanou hudebnicí, vycestovat do Palestiny,
zůstal však v Praze s rodiči své ženy. Společně byli
10. 12. 1941 deportováni transportem L do Terezína, odtud
28. 10. 1944 odvlečeni do Osvětimi, kde zakrátko zahynuli.
 
'''L:''' M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 145n.; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren,
Bd. 4, München – London – Paris 1996, s. 142n.; J. Serke, Böhmische
Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 416n.; BL 1, s. 148;
Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert, Bd. 4, Zürich – München
2002, s. 306.
 
'''P:''' řada údajů (zejm. o prvním sňatku) z osobních sdělení Anny Ludmily
Langerové autorovi hesla.
 
Martin Kučera


== Literatura ==
MBP, 145-53; MBŽ 114, 163,192,204,230,286,306-7;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Osvětim]]
<gallery>
Brod Otto Kafka.jpg|Otto Brod s Franzem Kafkou na Rivě v roce 1909
</gallery>

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 14:57

Otto BROD
Narození 6.7.1888
Místo narození Praha
Úmrtí po 28.10.1944
Místo úmrtí koncentrační tábor Osvětim (Polsko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 186-187
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42037

BROD, Otto, * 6. 7. 1888 Praha, † po 28. 10. 1944 koncentrační tábor Osvětim (Polsko), spisovatel

Mladší bratr Maxe B. (1884–1968), syn zástupce, později ředitele pražské Union Banky. Od dětství byl ovlivňován bratrem, s nímž měl shodné literární, hudební a divadelní záliby, ale od kterého se lišil praktickým přístupem k životu, mladickými milostnými dramaty a odmítnutím sionismu. Z kvarty německého klasického gymnázia ve Štěpánské ulici přešel na německou obchodní akademii, kde 1907 maturoval. Potom se vyučil obchodním příručím, s bratrem a Franzem Kafkou cestoval (1909 Itálie, 1910 Francie). 1911 se poprvé oženil se sestřenicí spisovatele Paula Kornfelda Terezou a pokoušel se o samostatné obchodní podnikání. 1915–18 prodělal jako dělostřelecký důstojník válku v Itálii, v hodnosti kapitána přivedl baterii, které velel, od Soči do Vídeňského Nového Města a na podzim 1918 se účastnil organizace branné moci Deutsch-Österreich. Období 1919–21 strávil v tragickém milostném trojúhelníku, poznamenaném láskou ke krásné dívce, jež byla morfinistka. Po druhém sňatku s Theou Ledererovou (1895–1944) se od 1923 usadil v Praze jako úspěšný obchodní poradce, stal se ekonomicky nezávislým a pohyboval se v umělecké německé společnosti. Jeho první román Die Berauschten (1934) vyšel v Amsterdamu a přinesl mu mezinárodní ohlas. Věcným sugestivním způsobem v něm zpracoval psychologicky náročné téma společné lásky dvou přátel k okouzlující narkomance. Napínavý děj druhého románu Abenteuer in Japan (1938), publikovaného u stejného nakladatele, vsadil do exotického prostředí a alegoricky vyjádřil protest vůči nacistickému násilí. Pod dílem byl podepsán i B. bratr, který se na něm podílel však jen minimálně. V pozůstalosti se podle svědectví Maxe B. zachovaly lyrické básně, rukopis románu Hold und Unhold, zabývající se otázkou relativity spravedlnosti, a nedokončený román o Voltairovi Es siegte das Recht, který měl být B. vrcholným dílem. Podrobně v něm vylíčil Voltairův boj za odsouzení justiční vraždy na kalvinistovi Calasovi, obviněném z nábožensky motivovaného násilí. V pozůstalosti Maxe B. (v soukromém držení) se rukopisy jeho bratra zatím nenašly. Po německé okupaci B. mohl s ženou a dcerou Mariannou (1926–1944), talentovanou hudebnicí, vycestovat do Palestiny, zůstal však v Praze s rodiči své ženy. Společně byli 10. 12. 1941 deportováni transportem L do Terezína, odtud 28. 10. 1944 odvlečeni do Osvětimi, kde zakrátko zahynuli.

L: M. Brod, Pražský kruh, 1993, s. 145n.; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren, Bd. 4, München – London – Paris 1996, s. 142n.; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 416n.; BL 1, s. 148; Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert, Bd. 4, Zürich – München 2002, s. 306.

P: řada údajů (zejm. o prvním sňatku) z osobních sdělení Anny Ludmily Langerové autorovi hesla.

Martin Kučera