BRŮHA Josef 26.8.1902-5.1.1989: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRŮHA_Josef_26.8.1902-5.1.1989)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.8.1902
| datum narození = 26.8.1902
| místo narození =  
| místo narození = Klatovy
| datum úmrtí = 5.1.1989
| datum úmrtí = 5.1.1989
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Harrogate (Velká Británie)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BRŮHA
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 220
}}
 
'''BRŮHA, Josef,''' ''* 26. 8. 1902 Klatovy, † 5. 1. 1989 Harrogate (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje''
 
Po maturitě na zemské střední hospodářské škole v Klatovech
nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou
absolvoval 1925 jako poručík pěchoty. Od 1930 sloužil jako
důstojník u 12. pěšího pluku gen. M. R. Štefánika v Komárně.
Po vídeňské arbitráži, která předala část jižního Slovenska
Maďarsku, se přesunul jako velitel 2. pěší roty ke Zlatým
Moravcům. Vytvořením samostatného Slovenského státu
a protektorátu Čechy a Morava skončila jeho důstojnická
kariéra v československé armádě. Záhy se zapojil do odboje
a 5. 7. 1939 překročil hranice do Polska. 22. 7. 1939 byl prezentován
na československém konzulátu v Krakově a o deset
dnů později odplul na lodi Chrobry do Francie. Tam nejprve
pracoval na konzulátu při přijímání dobrovolníků do československých
zahraničních jednotek, ale již v polovině září
1939 odjel do Agde, kde byl ustanoven do funkce velitele
Náhradního tělesa a od 8. 1. 1940 i velitelem II. praporu
3. pěšího pluku. Po kapitulaci Francie přeplul na lodi Neuralia
do Liverpoolu. Koncem září 1940 se stal pobočníkem velitele
Náhradního tělesa a od 21. 12. 1940 velitelem 1. roty
I. praporu brigády. Absolvoval také různé kursy: útočného
boje, para a zpravodajský. Od podzimu 1943 působil jako
velitel pěší výcvikové roty u Náhradního tělesa v Southandu
a ve výcvikovém středisku poblíž Cambridge.
 
Do vlasti se natrvalo vrátil až 12. 10. 1945 a byl jmenován
dočasným velitelem motorizovaného pěšího praporu 39
v Trenčíně. V jarních a letních měsících roku 1946 se podílel
na bojích proti banderovcům, od 1. 9. 1946 se stal dočasným
velitelem pěšího praporu 42 v Mladé Boleslavi a o rok později
velitelem pěšího praporu 30 ve Vysokém Mýtě. Změny
politických poměrů v Československu po únoru 1948 se odrazily
i v B. životě. Už 22. 4. byl (v hodnosti podplukovníka)
poslán na zvláštní dovolenou, o měsíc později zproštěn činné
služby a 25. 10. dostal rozhodnutí, že má odejít k 1. 12.
1948 do výslužby.
 
B. dále nečekal a 11. 11. 1948 podruhé opustil vlast. Přes
Německo a Nizozemsko se vrátil do Velké Británie. Podařilo
se mu po těžkých začátcích nejen založit rodinu, ale také
zajistit dobré podmínky pro nový život v exilu, kde ve věku
87 let zemřel.
 
'''L:''' Pejskar 3, s. 19.
 
'''P:''' VÚA – VHA Praha, kvalifikační listiny, žádost o vydání osvědčení podle
zák. č. 255/46 Sb. zákonů a nařízení.
 
Jan Gebhart
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:1902]]
[[Kategorie:Klatovy]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Harrogate]]
<gallery>
Bruha Josef hrob.PNG|Pomník Josefa Brůhy na vojenském hřbitově Long Ave, Brookwood ve Velké Británii
</gallery>

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 15:44

Josef BRŮHA
Narození 26.8.1902
Místo narození Klatovy
Úmrtí 5.1.1989
Místo úmrtí Harrogate (Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 220
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42152

BRŮHA, Josef, * 26. 8. 1902 Klatovy, † 5. 1. 1989 Harrogate (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po maturitě na zemské střední hospodářské škole v Klatovech nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou absolvoval 1925 jako poručík pěchoty. Od 1930 sloužil jako důstojník u 12. pěšího pluku gen. M. R. Štefánika v Komárně. Po vídeňské arbitráži, která předala část jižního Slovenska Maďarsku, se přesunul jako velitel 2. pěší roty ke Zlatým Moravcům. Vytvořením samostatného Slovenského státu a protektorátu Čechy a Morava skončila jeho důstojnická kariéra v československé armádě. Záhy se zapojil do odboje a 5. 7. 1939 překročil hranice do Polska. 22. 7. 1939 byl prezentován na československém konzulátu v Krakově a o deset dnů později odplul na lodi Chrobry do Francie. Tam nejprve pracoval na konzulátu při přijímání dobrovolníků do československých zahraničních jednotek, ale již v polovině září 1939 odjel do Agde, kde byl ustanoven do funkce velitele Náhradního tělesa a od 8. 1. 1940 i velitelem II. praporu 3. pěšího pluku. Po kapitulaci Francie přeplul na lodi Neuralia do Liverpoolu. Koncem září 1940 se stal pobočníkem velitele Náhradního tělesa a od 21. 12. 1940 velitelem 1. roty I. praporu brigády. Absolvoval také různé kursy: útočného boje, para a zpravodajský. Od podzimu 1943 působil jako velitel pěší výcvikové roty u Náhradního tělesa v Southandu a ve výcvikovém středisku poblíž Cambridge.

Do vlasti se natrvalo vrátil až 12. 10. 1945 a byl jmenován dočasným velitelem motorizovaného pěšího praporu 39 v Trenčíně. V jarních a letních měsících roku 1946 se podílel na bojích proti banderovcům, od 1. 9. 1946 se stal dočasným velitelem pěšího praporu 42 v Mladé Boleslavi a o rok později velitelem pěšího praporu 30 ve Vysokém Mýtě. Změny politických poměrů v Československu po únoru 1948 se odrazily i v B. životě. Už 22. 4. byl (v hodnosti podplukovníka) poslán na zvláštní dovolenou, o měsíc později zproštěn činné služby a 25. 10. dostal rozhodnutí, že má odejít k 1. 12. 1948 do výslužby.

B. dále nečekal a 11. 11. 1948 podruhé opustil vlast. Přes Německo a Nizozemsko se vrátil do Velké Británie. Podařilo se mu po těžkých začátcích nejen založit rodinu, ale také zajistit dobré podmínky pro nový život v exilu, kde ve věku 87 let zemřel.

L: Pejskar 3, s. 19.

P: VÚA – VHA Praha, kvalifikační listiny, žádost o vydání osvědčení podle zák. č. 255/46 Sb. zákonů a nařízení.

Jan Gebhart