BŘEZINA Antonín 4.3.1895-19.6.1941: Porovnání verzí
(BŘEZINA_Antonín_4.3.1895-19.6.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.3.1895 | | datum narození = 4.3.1895 | ||
| místo narození = | | místo narození = Velká Chyška u Pelhřimova | ||
| datum úmrtí = 19.6.1941 | | datum úmrtí = 19.6.1941 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Domažlice | ||
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 254 | ||
}} | |||
'''BŘEZINA, Antonín,''' ''* 4. 3. 1895 Velká Chyška u Pelhřimova, † 19. 6. 1941 Domažlice, lesník, pedagog, odborný spisovatel'' | |||
Pocházel z rodiny učitele. Obecnou a tři třídy měšťanské školy | |||
vychodil v Lounech a absolvoval jednoroční kurs v Humpolci | |||
a prázdninový lukařský kurs na velkostatku v Pátku | |||
nad Ohří (1907). Pak vykonal předepsanou roční lesnickou | |||
praxi v polesí Skalka na colloredo-mansfeldském velkostatku | |||
Opočno pod vedením lesmistra Josefa Bohutínského, | |||
aby mohl navštěvovat českou dvouletou revírnickou školu | |||
(1910–12) a dvouletý Vyšší ústav lesnický v Písku (1912–14). | |||
Tam složil závěrečnou odbornou zkoušku a získal absolutorium. | |||
Po studiích se stal nejprve pomocným učitelem lesnictví | |||
na rolnicko-lnářské škole v Humpolci (1914), pak | |||
lesním adjunktem u správ lesů Velká Buková, Lány a Lužná | |||
na fürstenberském velkostatku Křivoklát (1914–17) a taxačním | |||
adjunktem na Křivoklátě (1919–22), kde ho řídil lesník | |||
ing. Alois Nechleba. Mezitím B. nastoupil vojenskou službu | |||
(1917–18). Složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře | |||
(1919) a zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší lesnické | |||
školy (1922). Stal se prvním odborným učitelem na nově | |||
zřízené státní škole pro lesní hajné v Domažlicích (1922–33). | |||
Dále byl B. jmenován ředitelem státních zemědělských škol | |||
(hájenské, dřevařsko-pilařské a zimní rolnické) v Liptovském | |||
Hrádku (1933–38). Po návratu ze Slovenska mu ministerstvo | |||
zemědělství přidělilo službu v Pedagogickém semináři | |||
v Praze (1939), pověřilo ho správou polesí Hůrka Vyšší lesnické | |||
školy v Písku (1939), pak převedlo na jednoletou hospodářskou | |||
školu v Praze (1939–40) a nakonec ho jmenovalo | |||
ředitelem školy pro lesní hajné v Domažlicích. | |||
Napsal knihu ''Československá myslivost'' a obdržel za ni národní | |||
cenu země České za rok 1938 a další ocenění v Bulharsku, | |||
Jugoslávii a v Polsku. Přijal členství v Československé myslivecké | |||
jednotě, Ústřední jednotě československého lesnictva, | |||
Československé matici lesnické, Lesnickém a mysliveckém | |||
muzeu při Československém zemědělském muzeu v Praze | |||
a ve správním výboru Pedagogické společnosti zemědělské. | |||
Vykazoval rozsáhlou přednáškovou a poradní činnost | |||
na Domažlicku, kde dále zasedal v kuratoriu zemědělského | |||
oddělení tamního muzea (1932) a kde byl zvolen jednatelem | |||
Spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů. B. se oženil | |||
s Annou, roz. Obytovou, a spolu měli dvě dcery. Starší Libuše | |||
B. byla významnou odbornicí v živočišné výrobě se specializací | |||
na chov koní. Působila na středních zemědělských | |||
školách, naposledy na katedře pedagogiky České zemědělské | |||
univerzity v Praze. | |||
'''D:''' výběr: Ochrana lesů, 1927; Československá myslivost. Učebnice myslivosti. | |||
Příručka pro žáky lesnických škol, přátele lovu a myslivosti, 1930, | |||
1937; Bibliografie lesnického písemnictví Čech, Moravy, Slezska a Slovenska | |||
za r. 1938, in: Dobové spisky Matice lesnické 7, 1939, seš. 3–4; Bibliografie | |||
lesnického písemnictví Čech a Moravy za r. 1939, 1940. | |||
'''L:''' G. Novotný, A. B. (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, | |||
in: Zprávy lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, | |||
č. 4, s. 232n. (kde soupis B. prací). | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Velká Chyška]] | |||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Domažlice]] | |||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 14:33
| Antonín BŘEZINA | |
 | |
| Narození | 4.3.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Velká Chyška u Pelhřimova |
| Úmrtí | 19.6.1941 |
| Místo úmrtí | Domažlice |
| Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 254 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43021 |
BŘEZINA, Antonín, * 4. 3. 1895 Velká Chyška u Pelhřimova, † 19. 6. 1941 Domažlice, lesník, pedagog, odborný spisovatel
Pocházel z rodiny učitele. Obecnou a tři třídy měšťanské školy vychodil v Lounech a absolvoval jednoroční kurs v Humpolci a prázdninový lukařský kurs na velkostatku v Pátku nad Ohří (1907). Pak vykonal předepsanou roční lesnickou praxi v polesí Skalka na colloredo-mansfeldském velkostatku Opočno pod vedením lesmistra Josefa Bohutínského, aby mohl navštěvovat českou dvouletou revírnickou školu (1910–12) a dvouletý Vyšší ústav lesnický v Písku (1912–14). Tam složil závěrečnou odbornou zkoušku a získal absolutorium. Po studiích se stal nejprve pomocným učitelem lesnictví na rolnicko-lnářské škole v Humpolci (1914), pak lesním adjunktem u správ lesů Velká Buková, Lány a Lužná na fürstenberském velkostatku Křivoklát (1914–17) a taxačním adjunktem na Křivoklátě (1919–22), kde ho řídil lesník ing. Alois Nechleba. Mezitím B. nastoupil vojenskou službu (1917–18). Složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře (1919) a zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší lesnické školy (1922). Stal se prvním odborným učitelem na nově zřízené státní škole pro lesní hajné v Domažlicích (1922–33). Dále byl B. jmenován ředitelem státních zemědělských škol (hájenské, dřevařsko-pilařské a zimní rolnické) v Liptovském Hrádku (1933–38). Po návratu ze Slovenska mu ministerstvo zemědělství přidělilo službu v Pedagogickém semináři v Praze (1939), pověřilo ho správou polesí Hůrka Vyšší lesnické školy v Písku (1939), pak převedlo na jednoletou hospodářskou školu v Praze (1939–40) a nakonec ho jmenovalo ředitelem školy pro lesní hajné v Domažlicích.
Napsal knihu Československá myslivost a obdržel za ni národní cenu země České za rok 1938 a další ocenění v Bulharsku, Jugoslávii a v Polsku. Přijal členství v Československé myslivecké jednotě, Ústřední jednotě československého lesnictva, Československé matici lesnické, Lesnickém a mysliveckém muzeu při Československém zemědělském muzeu v Praze a ve správním výboru Pedagogické společnosti zemědělské. Vykazoval rozsáhlou přednáškovou a poradní činnost na Domažlicku, kde dále zasedal v kuratoriu zemědělského oddělení tamního muzea (1932) a kde byl zvolen jednatelem Spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů. B. se oženil s Annou, roz. Obytovou, a spolu měli dvě dcery. Starší Libuše B. byla významnou odbornicí v živočišné výrobě se specializací na chov koní. Působila na středních zemědělských školách, naposledy na katedře pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze.
D: výběr: Ochrana lesů, 1927; Československá myslivost. Učebnice myslivosti. Příručka pro žáky lesnických škol, přátele lovu a myslivosti, 1930, 1937; Bibliografie lesnického písemnictví Čech, Moravy, Slezska a Slovenska za r. 1938, in: Dobové spisky Matice lesnické 7, 1939, seš. 3–4; Bibliografie lesnického písemnictví Čech a Moravy za r. 1939, 1940.
L: G. Novotný, A. B. (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n. (kde soupis B. prací).
Gustav Novotný