BUKÁČEK Josef 8.2.1897-27.6.1970: Porovnání verzí
(BUKÁČEK_Josef_8.2.1897-27.6.1970) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.2.1897 | | datum narození = 8.2.1897 | ||
| místo narození = Líšná | | místo narození = Líšná u Nového Města na Moravě | ||
| datum úmrtí = 27.6.1970 | | datum úmrtí = 27.6.1970 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301-302 | ||
}} | |||
'''BUKÁČEK, Josef,''' ''* 8. 2. 1897 Líšná u Nového Města na Moravě, † 27. 6. 1970 Praha, romanista, filolog'' | |||
Vystudoval 1918–21 obory italština a literatura na filozofické | |||
fakultě pražské univerzity. Letní semestr 1918 strávil na stáži | |||
na filozofické fakultě v Innsbrucku. 1922 získal aprobaci | |||
pro středoškolskou výuku a 1925 dosáhl doktorátu (PhDr.). | |||
1921–29 a 1940–45 pedagogicky působil na obchodní akademii | |||
v Brně. V letním semestru 1926 absolvoval studijní | |||
pobyt na filozofické fakultě univerzity ve Florencii. 1929–40 | |||
pracoval jako lektor českého jazyka a literatury na univerzitách | |||
v Terstu a v Padově. 1947 se habilitoval a začal přednášet | |||
na Univerzitě Karlově, 1965 získal profesuru. Stal | |||
se uznávaným odborníkem na italský jazyk a literaturu, bývá | |||
považován za zakladatele italistiky jakožto vědního oboru | |||
v Československu. 1958 na základě disertační práce o Carlu | |||
Goldonim obdržel titul doktora filologických věd. | |||
Byl autorem řady monografií z italských kulturních a literárních | |||
dějin, mnoha učebnic a skript. Články a statěmi | |||
přispíval do ''Českého časopisu filologického'', ''Listů filologických'', ''Českého časopisu historického'' a ''Časopisu pro moderní filologii''. | |||
Spolupracoval rovněž s periodiky ''Slovo a slovesnost'', ''Řád'', ''Philologica'' | |||
''pragensia'', ''Romanistica pragensia'' aj. Součástí jeho díla | |||
byla i překladatelská činnost. Z italštiny přeložil například | |||
díla F. Perriho. | |||
B. se angažoval v Kruhu moderních filologů, zastával funkci | |||
člena jeho ústředního výboru. Tato organizace se ustavila | |||
17. 9. 1956 pod vedením svého prvního předsedy anglisty | |||
prof. Bohumila Trnky a existuje dodnes. Navazuje na tradici | |||
Klubu moderních filologů (založeného 1909) a sdružuje pedagogy | |||
a vědecké pracovníky z oborů živých jazyků. | |||
'''D:''' Francesco Petrarca e la nazione boema, Trieste 1933; Březina a Dante, | |||
1934; Poznejte italštinu!, 1947; Dante, 1949; Carlo Goldoni. Osobnost | |||
a doba, 1957 (doktorská disertace); Cvičebnice italštiny (s H. Benešovou), | |||
1959, 1965 (2. vyd.); Vrchlický a Dante, 1965; Čechi, Slovaki i Dante, | |||
Moskva, 1965; Vrchlického překlady z Danta. Rozpravy, 1968; Dějiny italského | |||
jazyka, 1968; Michelangelo. Titán a člověk, 1941 (spoluautor); Avviamento | |||
allo studio della lingua e della letteratura italiana 1, 1957, 2, 1958 | |||
(2. vyd. 1968); Slovník spisovatelů Itálie (redakce a spolu autorství), 1968. | |||
'''L:''' Tomeš 1, s. 156; Kdo byl kdo v Československu 1, 1969, s. 110n., | |||
PSN 1, s. 288; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–70 a 1935–36, 1970, s. 22; | |||
MČE 1, s. 606; S. Hamplová, Sedmdesátiny univ. prof. dr. J. B., in: Časopis | |||
pro moderní filologii 49, 1967, č. 1, s. 40n.; táž, Zemřel J. B., in: tamtéž | |||
52, 1970, s. 208; soupis prací (sestavil Z. Hampejs) in: tamtéž 39, | |||
1957, č. 2–3, s. 180n.; doplňky (S. Hamplová), in: tamtéž 49, 1967, č. 1, | |||
s. 42n. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/621 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Roman Vondra | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:Líšná]] | [[Kategorie:Líšná]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:49
Josef BUKÁČEK | |
Narození | 8.2.1897 |
---|---|
Místo narození | Líšná u Nového Města na Moravě |
Úmrtí | 27.6.1970 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 301-302 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43231 |
BUKÁČEK, Josef, * 8. 2. 1897 Líšná u Nového Města na Moravě, † 27. 6. 1970 Praha, romanista, filolog
Vystudoval 1918–21 obory italština a literatura na filozofické fakultě pražské univerzity. Letní semestr 1918 strávil na stáži na filozofické fakultě v Innsbrucku. 1922 získal aprobaci pro středoškolskou výuku a 1925 dosáhl doktorátu (PhDr.). 1921–29 a 1940–45 pedagogicky působil na obchodní akademii v Brně. V letním semestru 1926 absolvoval studijní pobyt na filozofické fakultě univerzity ve Florencii. 1929–40 pracoval jako lektor českého jazyka a literatury na univerzitách v Terstu a v Padově. 1947 se habilitoval a začal přednášet na Univerzitě Karlově, 1965 získal profesuru. Stal se uznávaným odborníkem na italský jazyk a literaturu, bývá považován za zakladatele italistiky jakožto vědního oboru v Československu. 1958 na základě disertační práce o Carlu Goldonim obdržel titul doktora filologických věd.
Byl autorem řady monografií z italských kulturních a literárních dějin, mnoha učebnic a skript. Články a statěmi přispíval do Českého časopisu filologického, Listů filologických, Českého časopisu historického a Časopisu pro moderní filologii. Spolupracoval rovněž s periodiky Slovo a slovesnost, Řád, Philologica pragensia, Romanistica pragensia aj. Součástí jeho díla byla i překladatelská činnost. Z italštiny přeložil například díla F. Perriho.
B. se angažoval v Kruhu moderních filologů, zastával funkci člena jeho ústředního výboru. Tato organizace se ustavila 17. 9. 1956 pod vedením svého prvního předsedy anglisty prof. Bohumila Trnky a existuje dodnes. Navazuje na tradici Klubu moderních filologů (založeného 1909) a sdružuje pedagogy a vědecké pracovníky z oborů živých jazyků.
D: Francesco Petrarca e la nazione boema, Trieste 1933; Březina a Dante, 1934; Poznejte italštinu!, 1947; Dante, 1949; Carlo Goldoni. Osobnost a doba, 1957 (doktorská disertace); Cvičebnice italštiny (s H. Benešovou), 1959, 1965 (2. vyd.); Vrchlický a Dante, 1965; Čechi, Slovaki i Dante, Moskva, 1965; Vrchlického překlady z Danta. Rozpravy, 1968; Dějiny italského jazyka, 1968; Michelangelo. Titán a člověk, 1941 (spoluautor); Avviamento allo studio della lingua e della letteratura italiana 1, 1957, 2, 1958 (2. vyd. 1968); Slovník spisovatelů Itálie (redakce a spolu autorství), 1968.
L: Tomeš 1, s. 156; Kdo byl kdo v Československu 1, 1969, s. 110n., PSN 1, s. 288; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–70 a 1935–36, 1970, s. 22; MČE 1, s. 606; S. Hamplová, Sedmdesátiny univ. prof. dr. J. B., in: Časopis pro moderní filologii 49, 1967, č. 1, s. 40n.; táž, Zemřel J. B., in: tamtéž 52, 1970, s. 208; soupis prací (sestavil Z. Hampejs) in: tamtéž 39, 1957, č. 2–3, s. 180n.; doplňky (S. Hamplová), in: tamtéž 49, 1967, č. 1, s. 42n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Roman Vondra