BULGAKOV Valentin Fjodorovič 25.11.1886-22.9.1966: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BULGAKOV_Valentin_Fedorovič_25.11.1886-22.9.1966)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Valentin Fedorovič BULGAKOV
| jméno = Valentin Fjodorovič BULGAKOV
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Bulgakov Valentin Fjodorovic portret.jpg
| datum narození = 25.11.1886
| datum narození = 25.11.1886
| místo narození = Kuzněck
| místo narození = Kuzněck (nyní Novokuzněck, Rusko)
| datum úmrtí = 22.9.1966
| datum úmrtí = 22.9.1966
| místo úmrtí = Jasnaja Poljana
| místo úmrtí = Jasnaja Poljana u Tuly (Rusko)
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Valentin Fedorovič BULGAKOV
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 309-310
}}


== Literatura ==
'''BULGAKOV, Valentin Fjodorovič,''' ''* 25. 11. 1886 Kuzněck (nyní Novokuzněck, Rusko), † 22. 9. 1966 Jasnaja Poljana u Tuly (Rusko), literární a filozofický esejista, muzeolog''
 
Po maturitě na gymnáziu v Tomsku 1906 studoval čtyři roky
na historicko-filozofické fakultě moskevské univerzity. 1910
se stal osobním tajemníkem L. N. Tolstého. Začátkem první
světové války byl za své protiválečné postoje ve vyšetřovací
vazbě. 1916–23 působil jako vedoucí Muzea L. N. Tolstého
v Moskvě, 1921–22 se účastnil pomoci hladovějícím v Povolží.
Kritizoval teror během občanské války a násilí bolševického
režimu a obhajoval náboženství proti ateismu. Za své postoje
byl 1923 vypovězen ze SSSR a téhož roku se usadil s rodinou
v Praze. Pracoval v organizacích sdružujících ruskou
emigraci, 1924–27 byl předsedou Svazu ruských spisovatelů
a žurnalistů v ČSR. Do 1931 předsedal československé sekci
Hnutí pro mezinárodní smír. Byl členem mezinárodní rady
Internacionály odpůrců války a stoupencem vegetariánského hnutí. Spolupracoval s Přemyslem Pitterem v Mezinárodním
hnutí pro křesťanský komunismus, do poloviny 30. let absolvoval
četná přednášková turné po Německu, Rakousku
a Švýcarsku. Inicioval vznik Ruského kulturněhistorického
muzea na Zbraslavi (Praha), kde vykonával 1935–41 funkci
ředitele. 1941 byl zatčen, dočasně propuštěn, 1943 znovu
zatčen a do konce války vězněn v německém internačním
táboře v bavorském Würzburgu. Po válce se stal vedoucím
sovětského oddělení 1. odboru ministerstva informací a profesorem
ruského gymnázia v Praze. 1948 se vrátil s rodinou
do SSSR, kde působil jako kustod památníku L. N. Tolstého
v Jasné Poljaně. 1958 byl přijat za člena Svazu spisovatelů
SSSR.
 
'''D:''' Ve šlépějích Tolstého, 1923; Lev Tolstoj v poslední rok svého života, 1923;
Jak umírali za víru, 1929; Tolstoj, Lenin, Gandhi, 1932; Světový význam Tolstého,
1940; V domě velikého Tolstého, 1940; Slovar’ russkich zarubežnych
pisatelej, 1992 (soupis díla).
 
'''L:''' Kudělka – Šimeček, s. 65n.; J. Křesťan, V. B. a radikální pacifisté v Československu,
in: V. Veber a kol., Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech
1918–1945. Sborník studií 3, 1995, s. 26n.; Tomeš 1, s. 157.
 
'''P:''' LA PNP Praha
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/3746 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Jiří Vacek
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Kuzněck]]
[[Kategorie:Novokuzněck]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:Jasnaja_Poljana]]
[[Kategorie:Jasnaja Poljana]]
<gallery>
Bulgakov Valentin Fjodorovic Tolstoj.jpg|Valentin Fjodorovič Bulgakov a L. N. Tolstoj v roce 1910
</gallery>

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 18:08

Valentin Fjodorovič BULGAKOV
Narození 25.11.1886
Místo narození Kuzněck (nyní Novokuzněck, Rusko)
Úmrtí 22.9.1966
Místo úmrtí Jasnaja Poljana u Tuly (Rusko)
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 309-310
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43257

BULGAKOV, Valentin Fjodorovič, * 25. 11. 1886 Kuzněck (nyní Novokuzněck, Rusko), † 22. 9. 1966 Jasnaja Poljana u Tuly (Rusko), literární a filozofický esejista, muzeolog

Po maturitě na gymnáziu v Tomsku 1906 studoval čtyři roky na historicko-filozofické fakultě moskevské univerzity. 1910 se stal osobním tajemníkem L. N. Tolstého. Začátkem první světové války byl za své protiválečné postoje ve vyšetřovací vazbě. 1916–23 působil jako vedoucí Muzea L. N. Tolstého v Moskvě, 1921–22 se účastnil pomoci hladovějícím v Povolží. Kritizoval teror během občanské války a násilí bolševického režimu a obhajoval náboženství proti ateismu. Za své postoje byl 1923 vypovězen ze SSSR a téhož roku se usadil s rodinou v Praze. Pracoval v organizacích sdružujících ruskou emigraci, 1924–27 byl předsedou Svazu ruských spisovatelů a žurnalistů v ČSR. Do 1931 předsedal československé sekci Hnutí pro mezinárodní smír. Byl členem mezinárodní rady Internacionály odpůrců války a stoupencem vegetariánského hnutí. Spolupracoval s Přemyslem Pitterem v Mezinárodním hnutí pro křesťanský komunismus, do poloviny 30. let absolvoval četná přednášková turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku. Inicioval vznik Ruského kulturněhistorického muzea na Zbraslavi (Praha), kde vykonával 1935–41 funkci ředitele. 1941 byl zatčen, dočasně propuštěn, 1943 znovu zatčen a do konce války vězněn v německém internačním táboře v bavorském Würzburgu. Po válce se stal vedoucím sovětského oddělení 1. odboru ministerstva informací a profesorem ruského gymnázia v Praze. 1948 se vrátil s rodinou do SSSR, kde působil jako kustod památníku L. N. Tolstého v Jasné Poljaně. 1958 byl přijat za člena Svazu spisovatelů SSSR.

D: Ve šlépějích Tolstého, 1923; Lev Tolstoj v poslední rok svého života, 1923; Jak umírali za víru, 1929; Tolstoj, Lenin, Gandhi, 1932; Světový význam Tolstého, 1940; V domě velikého Tolstého, 1940; Slovar’ russkich zarubežnych pisatelej, 1992 (soupis díla).

L: Kudělka – Šimeček, s. 65n.; J. Křesťan, V. B. a radikální pacifisté v Československu, in: V. Veber a kol., Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918–1945. Sborník studií 3, 1995, s. 26n.; Tomeš 1, s. 157.

P: LA PNP Praha

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek