ČEDÍK Václav 12.2.1908-20.1.1955: Porovnání verzí
(ČEDÍK_Václav_12.2.1908-20.1.1955) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.2.1908 | | datum narození = 12.2.1908 | ||
| místo narození = | | místo narození = Benešov | ||
| datum úmrtí = 20.1.1955 | | datum úmrtí = 20.1.1955 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři<br />68- Redaktor nebo žurnalista | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 547 | ||
}} | |||
'''ČEDÍK, Václav''' ''(též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel'' | |||
Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných | |||
existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž | |||
1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na | |||
pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou | |||
fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů | |||
na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem | |||
organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako | |||
blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem | |||
Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu | |||
nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický | |||
blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy | |||
''Blok'' a ''Nástup'', 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků | |||
a lékařů ''Roentgen''. | |||
Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání | |||
na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal | |||
se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem | |||
války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl | |||
dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky | |||
(jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky. | |||
Stál u zrodu časopisu ''Sociální a zdravotnická politika'' | |||
a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla ''Věstníku'' | |||
''československých lékařů''. 1948–51 vedl psychiatrickou | |||
kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých | |||
lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika | |||
monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná | |||
choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce | |||
přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého | |||
zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. | |||
Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém | |||
léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam | |||
byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně. | |||
Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické | |||
a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí | |||
nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval | |||
především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic. | |||
Nedokončena zůstala Č. ''Obecná psychiatrie s psychologickým'' | |||
''úvodem''. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova. | |||
'''D:''' Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu, | |||
1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa | |||
jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné | |||
psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie | |||
a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie | |||
pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie, | |||
in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce | |||
doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem | |||
a bibliografií). | |||
'''L:''' nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955, | |||
s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3, | |||
s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958, | |||
s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69 | |||
(jako Antar, s bibliografií). | |||
Hana Mášová, Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádek 16: | Řádek 76: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
[[Kategorie:Benešov]] | |||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 07:56
Václav ČEDÍK | |
Narození | 12.2.1908 |
---|---|
Místo narození | Benešov |
Úmrtí | 20.1.1955 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
15- Lékaři 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 547 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44547 |
ČEDÍK, Václav (též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel
Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž 1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy Blok a Nástup, 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků a lékařů Roentgen.
Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky (jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky. Stál u zrodu časopisu Sociální a zdravotnická politika a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla Věstníku československých lékařů. 1948–51 vedl psychiatrickou kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně.
Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic. Nedokončena zůstala Č. Obecná psychiatrie s psychologickým úvodem. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova.
D: Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu, 1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie, in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem a bibliografií).
L: nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955, s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3, s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958, s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69 (jako Antar, s bibliografií).
Hana Mášová, Marie Makariusová