ČERVINKA Václav 8.1.1807-21.7.1870: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Václav_8.1.1807-21.7.1870) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.1.1807 | | datum narození = 8.1.1807 | ||
| místo narození = | | místo narození = Krupná u Karlštejna | ||
| datum úmrtí = 21.7.1870 | | datum úmrtí = 21.7.1870 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />21- Odborník rostlinné výroby | ||
21- Odborník rostlinné výroby | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 67 | ||
}} | |||
'''ČERVINKA, Václav''', ''* 8. 1. 1807 Krupná u Karlštejna, † 21. 7. 1870 Praha, právník, politik, velkostatkář'' | |||
Pocházel z rodiny Antonína Č., vrchního rychtáře karlštejnského | |||
a sedláka s písmáckými sklony, a Evy, roz. Jirasové, ze | |||
Svinař na Berounsku. Obecnou školu navštěvoval v Kornau | |||
(nyní Obilné) u Chebu, dokončil ji v Litni. Od 1818 studoval | |||
na pražském gymnáziu na Malé Straně, pokračoval | |||
na filozofické a absolvoval na právnické fakultě univerzity | |||
v Praze (JUDr. 1837). Působil jako vychovatel ve šlechtických | |||
rodinách. 1841 se oženil s dcerou majitele tetínského panství | |||
Jana rytíře Vojáčka Alžbětou a převzal do správy dvůr Veselá | |||
u Berouna. S manželkou měl pak Č. šest dětí, které se všechny | |||
uplatnily ve veřejném životě. 1844 zakoupil velkostatek | |||
Ostředek u Benešova, 1847 Lišany u Rakovníka a z obou | |||
postupně vytvořil vzorná hospodářství s prvky tržní zemědělské | |||
ekonomiky. Založil spolek Přátelé svobody v Ostředku | |||
a okolí, místní knihovnu a přednáškový sál. Správcem Č. | |||
velkostatku a jeho osobním přítelem byl František Jaroslav | |||
Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Spolu s ním se v březnu | |||
1848 účastnil schůze ve Svatováclavských lázních, byl také | |||
delegátem Slovanského sjezdu a členem Národního výboru. | |||
V Ostředku pronesl 18. 4. 1848 řeč o významu ústavních | |||
svobod (vydal ji v brožuře ''Slovo ku první slavnosti konstituce'' | |||
''v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''). Vzápětí uspořádal | |||
sjezd benešovských občanů, při té příležitosti zorganizoval | |||
Národní gardu a agitoval proti frankfurtskému sněmu a pro | |||
řádné volby. Na Slovanském sjezdu podal návrh na odvolání | |||
chorvatských vojenských jednotek z českého a italského | |||
území. Jako volební komisař pro přípravu voleb do zemského | |||
sněmu se 11. 6. 1848 odebral do oblasti Dobříše. Po vypuknutí | |||
svatodušních bouří v Praze se vrátil domů, a tak unikl | |||
perzekuci. V září veřejně podpořil zrušení poddanství (svoji | |||
řeč publikoval v ''Domácím a hospodářském kalendáři na rok'' | |||
''1849''). Od 1849 se stáhl do soukromí a věnoval se plánům | |||
na všeobecnou encyklopedii pro lid ''Rukověť života''. Ač byl Č. | |||
předním liberálním demokratem své doby, politické ambice | |||
neměl. V národním duchu vychoval své děti, uznával autoritu | |||
F. Palackého a F. L. Riegra, s nimiž se úzce spřátelil. Ostředeckému | |||
i lišanskému panství a jeho obyvatelům prospěl jako | |||
výjimečný hospodář, lidumil a vzdělavatel. Č. byl prastrýcem | |||
novináře Vincence Č. (1877–1942). | |||
'''L:''' OSN 6, s. 656; AČP, s. 66; KSN 2, s. 470; MSN 1, s. 1007–1008. | |||
'''P:''' SOA Zámrsk; NA Praha; LA PNP Praha; SOA Praha, úmrtní list syna | |||
Miloše Č.: matrika narozených římskokatolického f. ú. Kozmice, inv. č. 5 pro | |||
léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Řádek 16: | Řádek 66: | ||
[[Kategorie:1807]] | [[Kategorie:1807]] | ||
[[Kategorie:Krupná]] | |||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 08:09
Václav ČERVINKA | |
Narození | 8.1.1807 |
---|---|
Místo narození | Krupná u Karlštejna |
Úmrtí | 21.7.1870 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 21- Odborník rostlinné výroby |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 67 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45071 |
ČERVINKA, Václav, * 8. 1. 1807 Krupná u Karlštejna, † 21. 7. 1870 Praha, právník, politik, velkostatkář
Pocházel z rodiny Antonína Č., vrchního rychtáře karlštejnského a sedláka s písmáckými sklony, a Evy, roz. Jirasové, ze Svinař na Berounsku. Obecnou školu navštěvoval v Kornau (nyní Obilné) u Chebu, dokončil ji v Litni. Od 1818 studoval na pražském gymnáziu na Malé Straně, pokračoval na filozofické a absolvoval na právnické fakultě univerzity v Praze (JUDr. 1837). Působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. 1841 se oženil s dcerou majitele tetínského panství Jana rytíře Vojáčka Alžbětou a převzal do správy dvůr Veselá u Berouna. S manželkou měl pak Č. šest dětí, které se všechny uplatnily ve veřejném životě. 1844 zakoupil velkostatek Ostředek u Benešova, 1847 Lišany u Rakovníka a z obou postupně vytvořil vzorná hospodářství s prvky tržní zemědělské ekonomiky. Založil spolek Přátelé svobody v Ostředku a okolí, místní knihovnu a přednáškový sál. Správcem Č. velkostatku a jeho osobním přítelem byl František Jaroslav Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Spolu s ním se v březnu 1848 účastnil schůze ve Svatováclavských lázních, byl také delegátem Slovanského sjezdu a členem Národního výboru. V Ostředku pronesl 18. 4. 1848 řeč o významu ústavních svobod (vydal ji v brožuře Slovo ku první slavnosti konstituce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). Vzápětí uspořádal sjezd benešovských občanů, při té příležitosti zorganizoval Národní gardu a agitoval proti frankfurtskému sněmu a pro řádné volby. Na Slovanském sjezdu podal návrh na odvolání chorvatských vojenských jednotek z českého a italského území. Jako volební komisař pro přípravu voleb do zemského sněmu se 11. 6. 1848 odebral do oblasti Dobříše. Po vypuknutí svatodušních bouří v Praze se vrátil domů, a tak unikl perzekuci. V září veřejně podpořil zrušení poddanství (svoji řeč publikoval v Domácím a hospodářském kalendáři na rok 1849). Od 1849 se stáhl do soukromí a věnoval se plánům na všeobecnou encyklopedii pro lid Rukověť života. Ač byl Č. předním liberálním demokratem své doby, politické ambice neměl. V národním duchu vychoval své děti, uznával autoritu F. Palackého a F. L. Riegra, s nimiž se úzce spřátelil. Ostředeckému i lišanskému panství a jeho obyvatelům prospěl jako výjimečný hospodář, lidumil a vzdělavatel. Č. byl prastrýcem novináře Vincence Č. (1877–1942).
L: OSN 6, s. 656; AČP, s. 66; KSN 2, s. 470; MSN 1, s. 1007–1008.
P: SOA Zámrsk; NA Praha; LA PNP Praha; SOA Praha, úmrtní list syna Miloše Č.: matrika narozených římskokatolického f. ú. Kozmice, inv. č. 5 pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219.
Martin Kučera