ČÍŽKOVÁ-PÍSAŘOVICOVÁ Jiřina 17.9.1908-19.5.1994: Porovnání verzí

	Jiřina ČÍŽKOVÁ-PÍSAŘOVICOVÁ
Narození	17.9.1908
Místo narození	Praha
Úmrtí	19.5.1994
Místo úmrtí	Waterloo (Ontario, Kanada)
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 87
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45173

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 15. 10. 2019, 08:41

ČÍŽKOVÁ-PÍSAŘOVICOVÁ, Jiřina, * 17. 9. 1908 Praha, † 19. 5. 1994 Waterloo (Ontario, Kanada), dětská lékařka, pedagožka

Pocházela z rodiny lékaře. Maturovala v červnu 1926 na reálném gymnáziu v Praze, na doktorku medicíny byla promována 1931 na Univerzitě Karlově. Dětskému lékařství se začala věnovat ihned po promoci. Od ledna 1932 pracovala nejprve jako operační elévka, poté sekundářka České dětské nemocnice v Praze na Karlově. Od října 1934 tam působila jako asistentka II. dětské kliniky Lékařské fakulty UK. 1936 se stala vedoucí diabetické poradny při dětské klinice. Za okupace působila jako ordinářka České dětské nemocnice (do 1943, kdy byla nemocnice zabrána německými dětskými klinikami). V květnu 1945 se vrátila na své pracoviště, od září 1945 jako vedoucí ambulance dětské endokrinologie. Z dětského lékařství se habilitovala 1946 na Lékařské fakultě UK v Praze. 1947 pobývala studijně na pediatrických pracovištích ve Velké Británii a v USA. Od 1947 vedla jako přednostka dětské oddělení fakultní polikliniky. 1952 byla jmenována přednostkou nově zřízené dětské kliniky a vedoucí katedry dětského lékařství tehdejší Lékařské fakulty hygienické UK v Praze na Královských Vinohradech (dnešní 3. LF UK). 25. 11. 1955 (s účinností od 1. 9.) se stala profesorkou dětského lékařství (první profesorka na lékařských fakultách UK; nikoliv první profesorka na UK ani první profesorka na některé z československých lékařských fakult, jak nepřesně uvádějí některé životopisy). 1959 získala titul DrSc. V září 1973 odešla na odpočinek a vystěhovala se do Kanady.

Na dětské klinice prof. J. Brdlíka se zaměřila především na ambulantní i klinickou péči o dětské diabetiky. Po válce se výrazně zasloužila o specializaci dvou nových oborů – dětské endokrinologie a dorostového lékařství – a o vybudování kliniky dětí a dorostu dnešní 3. LF UK jako její první a dlouholetá přednostka. Dětské endokrinologii věnovala svou habilitační práci i nejvýznamnější monografii (1954). Objevné byly i Č. práce o inhibičním faktoru růstu. Publikovala v českých i zahraničních odborných časopisech. Zabývala se také dětskou gynekologií (s prof. R. Peterem).

Byla členkou řady domácích i zahraničních odborných společností (1945–73 místopředsedkyní Československé endokrinologické společnosti, členkou Československé pediatrické společnosti, členkou Royal Society of Medicine v Londýně, čestnou členkou Society for Adolescent Medicine v USA) a od 1964 expertkou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro péči o adolescenty. Za zásluhy obdržela titul Zasloužilý lékař (1962), Řád práce (1968) a Pamětní medaili J. E. Purkyně (1992).

D: Puberta a její odchylky, 1952 (s J. Švejcarem); Klinická endokrinologie dětského věku, 1954; Výživa u endokrinních chorob, 1959; Dětská endokrinologie, 1961; Diferenciální diagnostika nemocí dětského věku, 1966.

L: Československá pediatrie 13, 1958, s. 850; tamtéž 23, 1968, s. 769–773, 1128 (bibliografie); tamtéž 28, 1973, s. 563; tamtéž 33, 1978, s. 576; O. Hníková a kol., In memoriam paní profesorky MUDr. J. Č.-P., DrSc., in: ČLČ 133, 1994, s. 512; BSPLF 1, s. 173n.; Tomeš 1, s. 217.

Petr Svobodný