ČVANČARA František 7.10.1889-26.1.1967

František ČVANČARA
Narození	7.10.1889
Místo narození	Horní Kruty u Kouřimi
Úmrtí	26.1.1967
Místo úmrtí	Praha
Povolání	21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 100
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45233

ČVANČARA, František, * 7. 10. 1889 Horní Kruty u Kouřimi, † 26. 1. 1967 Praha, zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny řídícího učitele v Ovčárech u Kolína. Po maturitě na gymnáziu v Kolíně vystudoval úspěšně dva ročníky na zemědělském odboru české techniky v Praze (1908–11). V zimním semestru třetího ročníku ze studií vystoupil. Stejný obor dále studoval dva semestry ve Vratislavi a dokončil v Berlíně, kde složil závěrečné diplomové zkoušky a byl 1913 promován. Praktikoval na několika statcích v Čechách a 1913–14 v Německu a v Dánsku. Během první světové války zastával funkci zásobovacího důstojníka. Od počátku školního roku 1919/20 působil jako profesor hospodářské správovědy na Zemské střední škole hospodářské v Roudnici nad Labem. V březnu 1920 byl povolán na ministerstvo zemědělství jako referent školského a osvětového oddělení. Nejprve se podílel na vzniku, budování a řízení státního ústavu pro opatřování učebních pomůcek při Vyšší hospodářské škole v Táboře, který byl 1932 přeložen do Prahy. 1923 se stal ředitelem Zemědělské ústředny filmů a diapozitivů zřízené ministerstvem zemědělství. Podnikl několik studijních cest do Německa, Dánska, Švédska, Ruska, Polska, Rumunska a do Bulharska. Dále se podílel na budování Domu zemědělské osvěty v dnešní Slezské ulici v Praze, který byl předán veřejnosti 1926. Roku 1928 získal jmenování státním inspektorem vyšších a speciálních zemědělských škol. Tuto funkci vykonával i po druhé světové válce, poslední inspekce jsou zaznamenány 1949. Podílel se i na vzniku Pedagogického semináře pro kandidáty zemědělského učitelství. Po jeho otevření stál od 1930 v čele tzv. československé části. Č. přispěl významně k prestižnímu postavení českého zemědělského školství.

Napsal a vydal několik publikací týkajících se zemědělského školství a vyučování a z oboru ekonomiky zemědělství. Jeho nejvýznamnějšími pracemi byly statistické publikace: v pozoruhodném díle Zemědělské školství v Československé republice a jeho statistika za školní rok 1920/21 (1922) napsal textovou část k tabulkám a přehledům sestaveným Státním úřadem statistickým, knihu Zemědělská výroba v číslech (1948) po několika letech rozšířil a vydal v podobě obsáhlého třídílného kompendia o rostlinné a živočišné výrobě (1962–67). Spoluzaložil Československou akademii zemědělskou v Praze (1924), pracoval jako tajemník a později jako předseda jejího šestého, literárního a osvětového odboru.

D: Zemědělské školství v Československé republice a jeho statistika za školní rok 1920/21, 1922; The Future Organisation of Rural Education in Czechoslovakia, 1925; International Education Board, in: VČAZ 2, 1926, s. 24n.; Dnešní stav výroby filmů z produkce rostlinné, živočišné a zvěrolékařství s ohledem na naše poměry, in: tamtéž, s. 35n.; International Education Board. Činnost v r. 1924–25, in: tamtéž, s. 316n.; Studijní akce instituce International Education Board, in: tamtéž 4, 1928, s. 60n.; Minimální mzdy, in: tamtéž, s. 624n.; Rentabilita malých a středních zemědělských podniků v Polsku, in: tamtéž 5, 1929, s. 793n.; Zemědělské školství odborné, in: Časové otázky zemědělské 14, 1929, s. 26n.; Kvalifikační předpisy pro kandidáty učitelství na vyšších školách hospodářských, in: VČAZ 7, 1931, s. 562n.; Claude Burton Hutchison, in: tamtéž 8, 1932, s. 137n.; Absolventi vyšších škol zemědělských jako posluchači na vysokých školách zemědělských, in: Časové otázky zemědělské 32, 1932, s. 70n. (též jako zvl. otisk); Svaz zemědělských pracovníků vědeckých ze severských zemí, in: VČAZ 9, 1933, s. 332n.; Spravověda pro nižší školy hospodářské, 1934, 2. pozměněné vyd., 1938; Základní problémy organisace a správy zemědělského podniku, 1939; Malozemědělská rodina a organisace jejího podniku, 1940; Vyučování ekonomice na zemědělských školách, 1940; Organisace a správa malého zemědělského podniku, in: Česká zemědělská ekonomika, 1940, č. 55; Chov ovcí, jeho organisace a správa, 1942; Organisace a správa zemědělského podniku. Zemědělská spravověda se základy taxace a účetnictví, 1943, 2. upravené vyd., 1947; Malá encyklopedie zemědělství. Souborný nástin rolnictví. 2. přepracované vyd., 1947 (s V. Kuhnem a J. Tesařem, předmluva B. Vláčil a úvod E. Reich); Školní statky a praktický výcvik žactva zemědělských škol. Soubor přednášek a výsledků z ankety Československé akademie zemědělské, konané péčí VI. (literárního a osvětového) odboru v Praze dne 7. května 1946, 1947 (ed.); Zemědělská výroba v číslech, 1948; Zemědělská výroba v číslech, 1–3, 1962, 1965, 1967.

L: MSN 1, s. 1166; KSN 3, s. 103n.; ČBS, s. 102; MSB 1, s. 99; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 72; Tomeš 1, s. 220.

P: Archiv ČVUT Praha, fond Česká vysoká škola technická, katalogy posluchačů 1908–1911.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Josef Rozman