DĚDIC Karel 7.8.1862-2.7.1928: Porovnání verzí
(DĚDIC_Karel_7.8.1862-2.7.1928) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.8.1862 | | datum narození = 7.8.1862 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vsetín | ||
| datum úmrtí = 2.7.1928 | | datum úmrtí = 2.7.1928 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 155-156 | ||
}} | |||
'''DĚDIC, Karel''', ''* 7. 8. 1862 Vsetín, † 2. 7. 1928 Praha, politik, odborový činitel, novinář'' | |||
Pocházel z rodiny malorolníka a punčocháře. Ve dvou letech | |||
osiřel; žil pak nejprve v rodině staršího bratra Josefa, poté | |||
u svého strýce, evangelického faráře ve vsi Iacobeni poblíž | |||
Suceavy v Bukovině (nyní Rumunsko). Ve čtrnácti letech se | |||
vrátil na Moravu a v Olomouci se vyučil dámským krejčím; | |||
1880–89 pracoval ve Vídni v předním salonu, šijícím i pro | |||
císařský dvůr, od 1889 v Praze, kde si (1892) zřídil vlastní | |||
živnost. Pro své řemeslné mistrovství získal záhy renomé | |||
v pražské měšťanské společnosti a jeho salon byl vyhledáván | |||
vybranou klientelou; založil a řadu let vedl odbornou školu | |||
dámských krejčích-střihačů, napsal a kresbami opatřil knihu | |||
''Moderní střihy pro dámské krejčí'', jež se dočkala šesti vydání | |||
(poslední 1913) a vzbudila ohlas i v zahraničí. | |||
Od 1881 se politicky angažoval v české sociální demokracii, | |||
nejprve ve Vídni, později v Praze. V 90. letech 19. století byl | |||
vůdčí osobností Českoslovanské sociálně demokratické strany | |||
v Praze a na Kladně; proslul jako vynikající organizátor, řečník | |||
a propagátor socialistických idejí. Vlastním studiem získal široké | |||
vzdělání; vedle dělnické mládeže působil i na studentstvo | |||
z řad pokrokářského a realistického hnutí a navázal přátelské | |||
kontakty s T. G. Masarykem. 1890 zahájil první prvomájovou | |||
manifestaci v českých zemích, uspořádanou na pražském | |||
Střeleckém ostrově. 1890–93 redigoval satirický časopis ''Bič''; | |||
v dubnu 1891 založil a do 1892 řídil kladenský čtrnáctideník | |||
''Svoboda'', který se stal jedním z čelných sociálně demokratických | |||
regionálních listů; 1897 se podílel na přeměně ''Práva lidu'' na deník. V březnu 1897 neúspěšně kandidoval v Praze | |||
ve volbách v páté (všeobecné) kurii do poslanecké sněmovny | |||
rakouské říšské rady (nepatrnou většinou byl poražen mladočeským | |||
kandidátem Václavem Březnovským). Od počátku | |||
20. století organizoval sociálně demokratické živnostenské | |||
hnutí; 1907 založil Zemský svaz živnostníků a obchodníků | |||
v Čechách (1920 přejmenovaný na Svaz socialistických živnostníků | |||
a obchodníků), 1907–25 mu předsedal a řídil jeho | |||
čtrnáctideník ''Živnostník''. Po vzniku ČSR zastupoval 1918–20 | |||
československou sociální demokracii v Revolučním národním | |||
shromáždění, kde se mimo jiné podílel na tvorbě československé | |||
ústavy. 1920–25 byl senátorem Národního shromáždění | |||
a místopředsedou Zemské živnostenské rady v Čechách. | |||
Zemřel v sanatoriu Sanopz v Praze na Smíchově; v dosavadních | |||
encyklopediích bylo v jeho biogramech mylně tradováno | |||
datum 2. srpna. | |||
'''D:''' Třídní boj, 1897; Dědictví otců zachovej nám Pane, 1911; Soustava soukromého | |||
vlastnictví a socialism, 1918; Masaryk a české socialistické hnutí, | |||
in: Sborník k šedesátým narozeninám T. G. Masaryka, 1910. | |||
'''L:''' MSN 2, s. 93; OSND 1/2, s. 1418; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. | |||
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 44. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 17: | Řádek 70: | ||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
[[Kategorie:Vsetín]] | |||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 14:45
Karel DĚDIC | |
Narození | 7.8.1862 |
---|---|
Místo narození | Vsetín |
Úmrtí | 2.7.1928 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 155-156 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45355 |
DĚDIC, Karel, * 7. 8. 1862 Vsetín, † 2. 7. 1928 Praha, politik, odborový činitel, novinář
Pocházel z rodiny malorolníka a punčocháře. Ve dvou letech osiřel; žil pak nejprve v rodině staršího bratra Josefa, poté u svého strýce, evangelického faráře ve vsi Iacobeni poblíž Suceavy v Bukovině (nyní Rumunsko). Ve čtrnácti letech se vrátil na Moravu a v Olomouci se vyučil dámským krejčím; 1880–89 pracoval ve Vídni v předním salonu, šijícím i pro císařský dvůr, od 1889 v Praze, kde si (1892) zřídil vlastní živnost. Pro své řemeslné mistrovství získal záhy renomé v pražské měšťanské společnosti a jeho salon byl vyhledáván vybranou klientelou; založil a řadu let vedl odbornou školu dámských krejčích-střihačů, napsal a kresbami opatřil knihu Moderní střihy pro dámské krejčí, jež se dočkala šesti vydání (poslední 1913) a vzbudila ohlas i v zahraničí.
Od 1881 se politicky angažoval v české sociální demokracii, nejprve ve Vídni, později v Praze. V 90. letech 19. století byl vůdčí osobností Českoslovanské sociálně demokratické strany v Praze a na Kladně; proslul jako vynikající organizátor, řečník a propagátor socialistických idejí. Vlastním studiem získal široké vzdělání; vedle dělnické mládeže působil i na studentstvo z řad pokrokářského a realistického hnutí a navázal přátelské kontakty s T. G. Masarykem. 1890 zahájil první prvomájovou manifestaci v českých zemích, uspořádanou na pražském Střeleckém ostrově. 1890–93 redigoval satirický časopis Bič; v dubnu 1891 založil a do 1892 řídil kladenský čtrnáctideník Svoboda, který se stal jedním z čelných sociálně demokratických regionálních listů; 1897 se podílel na přeměně Práva lidu na deník. V březnu 1897 neúspěšně kandidoval v Praze ve volbách v páté (všeobecné) kurii do poslanecké sněmovny rakouské říšské rady (nepatrnou většinou byl poražen mladočeským kandidátem Václavem Březnovským). Od počátku 20. století organizoval sociálně demokratické živnostenské hnutí; 1907 založil Zemský svaz živnostníků a obchodníků v Čechách (1920 přejmenovaný na Svaz socialistických živnostníků a obchodníků), 1907–25 mu předsedal a řídil jeho čtrnáctideník Živnostník. Po vzniku ČSR zastupoval 1918–20 československou sociální demokracii v Revolučním národním shromáždění, kde se mimo jiné podílel na tvorbě československé ústavy. 1920–25 byl senátorem Národního shromáždění a místopředsedou Zemské živnostenské rady v Čechách.
Zemřel v sanatoriu Sanopz v Praze na Smíchově; v dosavadních encyklopediích bylo v jeho biogramech mylně tradováno datum 2. srpna.
D: Třídní boj, 1897; Dědictví otců zachovej nám Pane, 1911; Soustava soukromého vlastnictví a socialism, 1918; Masaryk a české socialistické hnutí, in: Sborník k šedesátým narozeninám T. G. Masaryka, 1910.
L: MSN 2, s. 93; OSND 1/2, s. 1418; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 44.
Josef Tomeš