DESFOURS-WALDERODE Mikuláš Vladimír 28.8.1877-1.3.1941: Porovnání verzí
(DESFOURS-WALDERODE_Mikuláš_Vladimír_28.8.1877-1.3.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Křetín u Letovic | | místo narození = Křetín u Letovic | ||
| datum úmrtí = 1.3.1941 | | datum úmrtí = 1.3.1941 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu<br />53- Historik | ||
53- Historik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 | ||
}} | |||
'''DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír''', ''* 28. 8. 1877 Křetín u Letovic, † 1. 3. 1941 Praha, velkostatkář, historik, sběratel'' | |||
Potomek lotrinského šlechtického rodu, jehož příslušník, plukovník | |||
Nicolas D. (? 1588–1661) získal 1628 mj. zámek | |||
Hrubý Rohozec. Byl synem Theodora Gabriela D. (1841 až | |||
1894) a Augusty Gabriely, roz. Coudenhove (1855–1933). | |||
Absolvoval řádové gymnázium v Kremsmünsteru. Potom | |||
sloužil v armádě (1898 poručík, posléze rytmistr). Po dosažení | |||
zletilosti se 1901 jako nejstarší syn ujal fideikomisu Hrubý | |||
Rohozec – Smržovka. 1903 byl jmenován komořím. První | |||
světové války se účastnil na italské frontě (1915–17), od 1917 | |||
byl členem panské sněmovny. Měl úzkou vazbu na císaře | |||
Karla a ve sněmovně se sblížil s historikem Jaroslavem Gollem. | |||
Po rozpadu Rakouska-Uherska žil na Hrubém Rohozci. Ve | |||
20. a 30. letech 20. století se marně snažil uchovat své statky | |||
nedotčené pozemkovou reformou, ač mu pomáhali mj. | |||
jeho přátelé historici Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák. | |||
1911 byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro | |||
ochranu a průzkum historických a uměleckých památek ve | |||
Vídni (Zentralkommission für Denkmalpflege). Po čtyřech | |||
semestrech na vídeňské právnické fakultě přestoupil na filozofickou fakultu. Studia ukončil 1921 na Německé univerzitě v Praze, kde získal doktorát za disertační práci ''Beiträge zu einer'' | |||
''Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770–'' | |||
''1842''. Od mládí se zajímal o rodovou historii a genealogii. | |||
Seznámil se s jabloneckým archivářem Karlem Fischerem, | |||
který z jeho podnětu pořádal rodinný archiv Desfoursů. D. | |||
převzal péči o vlastní rodový archiv, věnoval se genealogickým | |||
studiím za pomoci zámeckého kaplana a vlastivědného badatele | |||
Jana Křtitele Hájka. Značné finanční prostředky uvolňoval | |||
na rešerše v domácích i evropských archivech. Pečoval | |||
rovněž o umělecké sbírky svého sídla a podporoval činnost | |||
turnovského muzea. 1903 se oženil s dcerou rakouského diplomata | |||
Helenou Isabelou, roz. Wydenbruckovou, s níž měl | |||
syna Karla Bedřicha (1904–2000). Po rozvodu si 1922 vzal | |||
její sestřenici Gabrielu Karolinu, roz. Wydenbruckovou, která | |||
mu porodila syny Maxe Josefa Karla (1923–1945) a Ludvíka | |||
Viléma Mikuláše (1925–1944). Měl ještě 1907 narozenou nemanželskou | |||
dceru Marii Evu Zaunerovou. Jeho bratrem byl | |||
diplomat Kuno Theodor (1879–1956), držitel velkostatku | |||
Potštát. | |||
'''L:''' J. Macek, Rodinný archiv D.-W. (1230) 1503–1942. Inventář, 1976; B. | |||
Č., Rohozecký pán zemřel, in: Radostná studánka 2, 1940–1941, s. 127; | |||
totéž, in: Pojizerské listy 56, 1941, č. 19, s. 4. | |||
'''P:''' SOA Litoměřice, fond Rodinný archiv D.-W., Hrubý Rohozec. Sbírky | |||
Mikuláše D.-W.; NA Praha, Sbírka autografů II, Sbírka genealogická D.-W.; | |||
ZA Opava, fond Velkostatek Potštát. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/313010 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Hana Kábová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
Řádek 16: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:1877]] | [[Kategorie:1877]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Křetín]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2019, 17:44
Mikuláš Vladimír DESFOURS-WALDERODE | |
Narození | 28.8.1877 |
---|---|
Místo narození | Křetín u Letovic |
Úmrtí | 1.3.1941 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 182 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57639 |
DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír, * 28. 8. 1877 Křetín u Letovic, † 1. 3. 1941 Praha, velkostatkář, historik, sběratel
Potomek lotrinského šlechtického rodu, jehož příslušník, plukovník Nicolas D. (? 1588–1661) získal 1628 mj. zámek Hrubý Rohozec. Byl synem Theodora Gabriela D. (1841 až 1894) a Augusty Gabriely, roz. Coudenhove (1855–1933). Absolvoval řádové gymnázium v Kremsmünsteru. Potom sloužil v armádě (1898 poručík, posléze rytmistr). Po dosažení zletilosti se 1901 jako nejstarší syn ujal fideikomisu Hrubý Rohozec – Smržovka. 1903 byl jmenován komořím. První světové války se účastnil na italské frontě (1915–17), od 1917 byl členem panské sněmovny. Měl úzkou vazbu na císaře Karla a ve sněmovně se sblížil s historikem Jaroslavem Gollem. Po rozpadu Rakouska-Uherska žil na Hrubém Rohozci. Ve 20. a 30. letech 20. století se marně snažil uchovat své statky nedotčené pozemkovou reformou, ač mu pomáhali mj. jeho přátelé historici Josef Pekař a Josef Vítězslav Šimák. 1911 byl jmenován dopisujícím členem ústřední komise pro ochranu a průzkum historických a uměleckých památek ve Vídni (Zentralkommission für Denkmalpflege). Po čtyřech semestrech na vídeňské právnické fakultě přestoupil na filozofickou fakultu. Studia ukončil 1921 na Německé univerzitě v Praze, kde získal doktorát za disertační práci Beiträge zu einer Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770– 1842. Od mládí se zajímal o rodovou historii a genealogii. Seznámil se s jabloneckým archivářem Karlem Fischerem, který z jeho podnětu pořádal rodinný archiv Desfoursů. D. převzal péči o vlastní rodový archiv, věnoval se genealogickým studiím za pomoci zámeckého kaplana a vlastivědného badatele Jana Křtitele Hájka. Značné finanční prostředky uvolňoval na rešerše v domácích i evropských archivech. Pečoval rovněž o umělecké sbírky svého sídla a podporoval činnost turnovského muzea. 1903 se oženil s dcerou rakouského diplomata Helenou Isabelou, roz. Wydenbruckovou, s níž měl syna Karla Bedřicha (1904–2000). Po rozvodu si 1922 vzal její sestřenici Gabrielu Karolinu, roz. Wydenbruckovou, která mu porodila syny Maxe Josefa Karla (1923–1945) a Ludvíka Viléma Mikuláše (1925–1944). Měl ještě 1907 narozenou nemanželskou dceru Marii Evu Zaunerovou. Jeho bratrem byl diplomat Kuno Theodor (1879–1956), držitel velkostatku Potštát.
L: J. Macek, Rodinný archiv D.-W. (1230) 1503–1942. Inventář, 1976; B. Č., Rohozecký pán zemřel, in: Radostná studánka 2, 1940–1941, s. 127; totéž, in: Pojizerské listy 56, 1941, č. 19, s. 4.
P: SOA Litoměřice, fond Rodinný archiv D.-W., Hrubý Rohozec. Sbírky Mikuláše D.-W.; NA Praha, Sbírka autografů II, Sbírka genealogická D.-W.; ZA Opava, fond Velkostatek Potštát.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Hana Kábová