DĚTLEB ?-4.11.1181: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DĚTLEB_-4.11.1181)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> DĚTLEB
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185
}}
'''DĚTLEB''' ''(též DETHLEBUS, DIETLEBUS), * ?, † 4. 11. 1181?, biskup''
 
Podle nepříliš spolehlivého ''Granum catalogi praesulum''
''Moraviae'' bývá někdy mylně považován za syna Oty II.
Olomouckého a za řeholníka strahovské kanonie. Snad byl
totožný s kaplanem biskupa Daniela I., který se zúčastnil vojenského
tažení Fridricha Barbarossy proti Milánu a později
se stal kanovníkem pražským a arcijáhnem bechyňským. Po
1172 ho jmenoval Vladislav II. biskupem olomouckým, vysvěcen
byl však asi až 1174. Z titulu funkce se často zdržoval
u dvora knížat Soběslava II. a Bedřicha (doložen byl jako svědek
na listinách a jako příjemce donací). 1175–76 úspěšně
vyjednával s Konrádem Otou Znojemským o spojenectví se
Soběslavem II. proti Jindřichovi Rakouskému.
 
'''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, rejstřík.
 
Marie Bláhová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]


[[Kategorie:1181]]
[[Kategorie:1181]]

Aktuální verze z 21. 10. 2019, 17:46

DĚTLEB
Úmrtí 4.11.1181
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 185
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136881

DĚTLEB (též DETHLEBUS, DIETLEBUS), * ?, † 4. 11. 1181?, biskup

Podle nepříliš spolehlivého Granum catalogi praesulum Moraviae bývá někdy mylně považován za syna Oty II. Olomouckého a za řeholníka strahovské kanonie. Snad byl totožný s kaplanem biskupa Daniela I., který se zúčastnil vojenského tažení Fridricha Barbarossy proti Milánu a později se stal kanovníkem pražským a arcijáhnem bechyňským. Po 1172 ho jmenoval Vladislav II. biskupem olomouckým, vysvěcen byl však asi až 1174. Z titulu funkce se často zdržoval u dvora knížat Soběslava II. a Bedřicha (doložen byl jako svědek na listinách a jako příjemce donací). 1175–76 úspěšně vyjednával s Konrádem Otou Znojemským o spojenectví se Soběslavem II. proti Jindřichovi Rakouskému.

L: V. Novotný, České dějiny 1/2, 1913, rejstřík.

Marie Bláhová