DEVEROUX Walter ?-1639: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DEVEROUX_Walter_0.0.0-0.0.1639)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Walter DEVEROUX
| jméno = Walter DEVEROUX
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 0.0.0
| datum narození =  
| místo narození =  
| místo narození = (Irsko)
| datum úmrtí = 0.0.1639
| datum úmrtí = 1639
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Walter DEVEROUX
| citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 188
}}
'''DEVEROUX, Walter''', ''* ? (Irsko), † 1639 Praha, voják, Valdštejnův vrah''
 
Vojenský dobrodruh, jeho příbuzenství se známou skotskou
rodinou téhož jména je sporné. Vstoupil pravděpodobně kolem
1630 do katolického irsko-skotského jízdního pluku,
který zformoval Albrecht z Valdštejna. V únoru 1634 se jako
kapitán Butlerova dragounského pluku podílel na likvidaci
Valdštejna a jeho důstojníků. Při krvavé hostině na chebském
hradu 25. 2. 1634 byl spolupachatelem vraždy Trčky, Ilova,
Kinského a Neumanna (Niemanna). V čele skupiny dragounů
krátce nato pronikl do Pachelbelovského domu, kde byl
ubytován Valdštejn, a probodl ho partyzánou. Za svůj čin obdržel
odměnu 1 000 tolarů a byl povýšen na podplukovníka.
V následujícím roce podal ve Vídni žádost o lepší ocenění
svých zásluh. Po průtazích získal 1636 ze zkonfiskovaných trčkovských
majetků panství Krchleby (jižně od Čáslavi) s dvory
Dobrovítov, Chlum a Zbýšov a několika vesnicemi. Vše v ceně
okolo 22 000 zlatých, což byl pouhý zlomek toho, co získali
hlavní spiklenci proti Valdštejnovi. Zemřel 1639 v Praze jako
oběť morové epidemie. Jeho syn a dědic Martin otcovské dědictví
zadlužil a 1651 o ně přišel, když již předtím (1645) bylo
panství těžce poškozeno švédským nájezdem.
 
'''L:''' OSN 7, s. 434; T. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618, 1882,
s. 754, 755, 762; K. Siegl, Der Mörder Wallensteins kämpft um seinen Blutlohn,
in: MVGDB 71, 1933, s. 201–206; J. Pekař, Valdštejn 1630–1634.
Dějiny valdštejnského spiknutí, 1933, rejstřík; J. Janáček, Valdštejnova smrt,
1970, s. 7–15, 317n.; G. Mann, Wallenstein. Sein Leben…, Frankfurt am
Main 1971, rejstřík; J. Kollmann, Valdštejnův konec. Historie 2. generalátu
1631–1634, 2001, rejstřík.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/132581 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Dušan Uhlíř
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]


[[Kategorie:1639]]
[[Kategorie:1639]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 22. 10. 2019, 07:15

Walter DEVEROUX
Místo narození (Irsko)
Úmrtí 1639
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 188
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136883

DEVEROUX, Walter, * ? (Irsko), † 1639 Praha, voják, Valdštejnův vrah

Vojenský dobrodruh, jeho příbuzenství se známou skotskou rodinou téhož jména je sporné. Vstoupil pravděpodobně kolem 1630 do katolického irsko-skotského jízdního pluku, který zformoval Albrecht z Valdštejna. V únoru 1634 se jako kapitán Butlerova dragounského pluku podílel na likvidaci Valdštejna a jeho důstojníků. Při krvavé hostině na chebském hradu 25. 2. 1634 byl spolupachatelem vraždy Trčky, Ilova, Kinského a Neumanna (Niemanna). V čele skupiny dragounů krátce nato pronikl do Pachelbelovského domu, kde byl ubytován Valdštejn, a probodl ho partyzánou. Za svůj čin obdržel odměnu 1 000 tolarů a byl povýšen na podplukovníka. V následujícím roce podal ve Vídni žádost o lepší ocenění svých zásluh. Po průtazích získal 1636 ze zkonfiskovaných trčkovských majetků panství Krchleby (jižně od Čáslavi) s dvory Dobrovítov, Chlum a Zbýšov a několika vesnicemi. Vše v ceně okolo 22 000 zlatých, což byl pouhý zlomek toho, co získali hlavní spiklenci proti Valdštejnovi. Zemřel 1639 v Praze jako oběť morové epidemie. Jeho syn a dědic Martin otcovské dědictví zadlužil a 1651 o ně přišel, když již předtím (1645) bylo panství těžce poškozeno švédským nájezdem.

L: OSN 7, s. 434; T. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618, 1882, s. 754, 755, 762; K. Siegl, Der Mörder Wallensteins kämpft um seinen Blutlohn, in: MVGDB 71, 1933, s. 201–206; J. Pekař, Valdštejn 1630–1634. Dějiny valdštejnského spiknutí, 1933, rejstřík; J. Janáček, Valdštejnova smrt, 1970, s. 7–15, 317n.; G. Mann, Wallenstein. Sein Leben…, Frankfurt am Main 1971, rejstřík; J. Kollmann, Valdštejnův konec. Historie 2. generalátu 1631–1634, 2001, rejstřík.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Dušan Uhlíř