DIENELT Karel 4.12.1868-10.10.1952: Porovnání verzí
(DIENELT_Karel_4.12.1868-10.10.1952) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.12.1868 | | datum narození = 4.12.1868 | ||
| místo narození = Rosice | | místo narození = Rosice u Brna | ||
| datum úmrtí = 10.10.1952 | | datum úmrtí = 10.10.1952 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brtnice u Jihlavy | ||
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 201 | ||
}} | |||
'''DIENELT, Karel''' ''(též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník'' | |||
Pocházel z katolické kupecké rodiny. Po maturitě na gymnáziu | |||
v Brně vystudoval práva na české univerzitě v Praze, 1892 | |||
byl promován JUDr. Od 1892 praktikoval u zemských soudů | |||
v Praze, Brně a v Opavě. Ze soudní služby odešel a 1895 nastoupil | |||
jako koncipient v advokátní kanceláři Františka Stratila | |||
v Opavě, kde si 1900 otevřel kancelář samostatnou. V doplňovacích | |||
volbách 1911 byl zvolen do slezského zemského sněmu | |||
jako zástupce za zemřelého F. Stratila a za venkovskou kurii | |||
Opava – Bílovec, 1912 se mandátu vzdal. Stal se významným | |||
představitelem českého národního hnutí ve Slezsku, vůdcem | |||
slezských Čechů. 1912–19 předsedal Slezské národní radě | |||
(slezskému odboru Národní rady české, československé), byl | |||
i náhradníkem disciplinární rady slezské advokátní komory, | |||
ředitelem Ústřední záložny opavské a zastupujícím předsedou | |||
Jednoty českých hospodářských společenstev ve vévodství | |||
slezském. Za první světové války byl účastníkem domácího | |||
odboje, od podzimu 1915 členem Maffie a obhajoval obviněné | |||
z vlastizrady v tzv. letákových procesech na Moravě. 22. 9. | |||
1918 předsedal táboru lidu na Ostré Hůrce u Chabičova, kde | |||
čeští Slezané požadovali samostatnou ČSR. V říjnu 1918 byl | |||
zvolen místopředsedou Národního výboru v Opavě a zastupoval | |||
vládního komisaře ve správní komisi města, inicioval vznik | |||
Slezského národního výboru v Ostravě a stal se jeho členem. | |||
V meziválečném období vedl Slezský pozemkový úvěrní ústav | |||
v Opavě a předsedal Jednotě českých hospodářských společenstev | |||
ve Slezsku v Opavě a Moravskoslezské advokátní komoře. | |||
V Opavě pracoval též jako funkcionář národní demokracie, | |||
k tomu působil v Sokole, Matici opavské a jako divadelní | |||
ochotník. | |||
'''L:''' Album representantů, s. 924; AČP, s. 73; KSN 3, s. 329; MSB 4, s. 185; | |||
Kolář Elity, s. 41; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, | |||
s. 32; Tomeš 1, s. 234; Slezsko 20, s. 28; F. Obrtel, Zemědělské družstevnictví | |||
v Československu, 1928, s. 575. | |||
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 733, matrika narozených římskokatolického | |||
f. ú. Rosice, 1868–1880, fol. 31. | |||
Martin Rája | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Řádek 21: | Řádek 60: | ||
[[Kategorie:Rosice]] | [[Kategorie:Rosice]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Brtnice]] |
Aktuální verze z 22. 10. 2019, 09:02
Karel DIENELT | |
Narození | 4.12.1868 |
---|---|
Místo narození | Rosice u Brna |
Úmrtí | 10.10.1952 |
Místo úmrtí | Brtnice u Jihlavy |
Povolání |
55- Jazykovědec 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 201 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51736 |
DIENELT, Karel (též DINELT), * 4. 12. 1868 Rosice u Brna, † 10. 10. 1952 Brtnice u Jihlavy, právník, politik, menšinový pracovník
Pocházel z katolické kupecké rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Brně vystudoval práva na české univerzitě v Praze, 1892 byl promován JUDr. Od 1892 praktikoval u zemských soudů v Praze, Brně a v Opavě. Ze soudní služby odešel a 1895 nastoupil jako koncipient v advokátní kanceláři Františka Stratila v Opavě, kde si 1900 otevřel kancelář samostatnou. V doplňovacích volbách 1911 byl zvolen do slezského zemského sněmu jako zástupce za zemřelého F. Stratila a za venkovskou kurii Opava – Bílovec, 1912 se mandátu vzdal. Stal se významným představitelem českého národního hnutí ve Slezsku, vůdcem slezských Čechů. 1912–19 předsedal Slezské národní radě (slezskému odboru Národní rady české, československé), byl i náhradníkem disciplinární rady slezské advokátní komory, ředitelem Ústřední záložny opavské a zastupujícím předsedou Jednoty českých hospodářských společenstev ve vévodství slezském. Za první světové války byl účastníkem domácího odboje, od podzimu 1915 členem Maffie a obhajoval obviněné z vlastizrady v tzv. letákových procesech na Moravě. 22. 9. 1918 předsedal táboru lidu na Ostré Hůrce u Chabičova, kde čeští Slezané požadovali samostatnou ČSR. V říjnu 1918 byl zvolen místopředsedou Národního výboru v Opavě a zastupoval vládního komisaře ve správní komisi města, inicioval vznik Slezského národního výboru v Ostravě a stal se jeho členem. V meziválečném období vedl Slezský pozemkový úvěrní ústav v Opavě a předsedal Jednotě českých hospodářských společenstev ve Slezsku v Opavě a Moravskoslezské advokátní komoře. V Opavě pracoval též jako funkcionář národní demokracie, k tomu působil v Sokole, Matici opavské a jako divadelní ochotník.
L: Album representantů, s. 924; AČP, s. 73; KSN 3, s. 329; MSB 4, s. 185; Kolář Elity, s. 41; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 32; Tomeš 1, s. 234; Slezsko 20, s. 28; F. Obrtel, Zemědělské družstevnictví v Československu, 1928, s. 575.
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 733, matrika narozených římskokatolického f. ú. Rosice, 1868–1880, fol. 31.
Martin Rája