DOBRIZHOFFER Martin 5.9.1718-17.7.1791: Porovnání verzí
(DOBRITZHOFER_Martin_7.9.1717-17.7.1791) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Martin DOBRITZHOFER | | jméno = Martin DOBRITZHOFER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 5.9.1718 | ||
| místo narození = Frymburk | | místo narození = Frymburk u Lipna nad Vltavou | ||
| datum úmrtí = 17.7.1791 | | datum úmrtí = 17.7.1791 | ||
| místo úmrtí = Vídeň | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />12- Geograf<br />63- Spisovatel<br /> | ||
12- Geograf | |||
63- Spisovatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 257-258 | ||
}} | |||
'''DOBRIZHOFFER, Martin''' ''(též DOBRITZHOFER), * 5. 9. 1718 Frymburk u Lipna nad Vltavou, † 17. 7. 1791 Vídeň (Rakousko), jezuita, misionář, etnograf'' | |||
Jako místo narození se chybně uvádí též Graz (Štýrský Hradec) | |||
i moravský Příbor a rok 1717. Otec Martin byl krejčí, měl ještě | |||
druhého syna a dvě dcery. D. 1736 vstoupil do Tovaryšstva | |||
Ježíšova. Noviciát absolvoval v Trenčíně, Skalici a Vídni, poté | |||
učil na řádových gymnáziích v Linci a Lublani. 1748 byl vybrán | |||
do misií a odcestoval do tehdy španělské Argentiny, kde | |||
v Tucumánu dokončil studia teologie. Od poloviny 50. let | |||
působil mezi indiány, hlavně u kmene Abiponů v oblasti Gran | |||
Chaca, jejichž jazyk popsal a sestavil slovník. D. výzkumy se | |||
staly jedním z hlavních zdrojů informací o kultuře dnes již vymizelého | |||
kmene. Později (1763) D. přešel ke kmeni Guaraní, | |||
u něhož založil redukci (osadu vedenou misionáři) Timbó/ | |||
Rosario y San Carlos na řece Paraguay. Ze zdravotních důvodů | |||
musel redukci opustit a odejít do Asunciónu. V polovině | |||
60. let působil v další indiánské osadě San Joaquín. | |||
Než mohl D. dokončit etnografické a lingvistické výzkumy, | |||
byli 1767 jezuité z Ameriky vypovězeni a D. se musel navrátit | |||
do Evropy. Dožil ve Vídni, kde byl nejprve pomocným knihovníkem | |||
v jezuitské koleji a po zrušení řádu (1773) včleněn | |||
do duchovní správy. Určitý čas byl i dvorním kazatelem císařovny | |||
Marie Terezie. Ve Vídni sepsal a vydal práce o jihoamerických | |||
indiánech. Zemřel ve špitále u Milosrdných bratří | |||
a byl pohřben na hřbitově u sv. Marka (St.-Marxer-Friedhof ). | |||
'''D:''' Historia de Abiponibus, equestri bellicosaque Paraquariae natione… | |||
(3 sv.), Viennae 1783–84. | |||
'''L:''' Wurzbach 3, s. 333–334; ADB 47, s. 735–736; NDB 4, s. 6–7; J. Martínek | |||
– M. Martínek, Kdo byl kdo – světoví cestovatelé a mořeplavci, 2003, | |||
s. 175n.; A. Kitzmantel(ová), Die Jesuitenmissionare Martin D. und Florian | |||
Paucke und ihre Beiträge zur Ethnographie des Gran Chaco im 18. Jahrhundert, | |||
Diss. Ludwig-Maxmilians-Universität, München 2004, zejména | |||
s. 175–194, 255–267 (kde i další literatura, opravující některé chyby ve starších | |||
životopisech, a bibliografie). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/126390 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádek 17: | Řádek 58: | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1718]] | ||
[[Kategorie:Frymburk]] | [[Kategorie:Frymburk]] | ||
[[Kategorie:1791]] | [[Kategorie:1791]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Aktuální verze z 23. 10. 2019, 16:51
| Martin DOBRITZHOFER | |
 | |
| Narození | 5.9.1718 |
|---|---|
| Místo narození | Frymburk u Lipna nad Vltavou |
| Úmrtí | 17.7.1791 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 12- Geograf 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 257-258 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45572 |
DOBRIZHOFFER, Martin (též DOBRITZHOFER), * 5. 9. 1718 Frymburk u Lipna nad Vltavou, † 17. 7. 1791 Vídeň (Rakousko), jezuita, misionář, etnograf
Jako místo narození se chybně uvádí též Graz (Štýrský Hradec) i moravský Příbor a rok 1717. Otec Martin byl krejčí, měl ještě druhého syna a dvě dcery. D. 1736 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát absolvoval v Trenčíně, Skalici a Vídni, poté učil na řádových gymnáziích v Linci a Lublani. 1748 byl vybrán do misií a odcestoval do tehdy španělské Argentiny, kde v Tucumánu dokončil studia teologie. Od poloviny 50. let působil mezi indiány, hlavně u kmene Abiponů v oblasti Gran Chaca, jejichž jazyk popsal a sestavil slovník. D. výzkumy se staly jedním z hlavních zdrojů informací o kultuře dnes již vymizelého kmene. Později (1763) D. přešel ke kmeni Guaraní, u něhož založil redukci (osadu vedenou misionáři) Timbó/ Rosario y San Carlos na řece Paraguay. Ze zdravotních důvodů musel redukci opustit a odejít do Asunciónu. V polovině 60. let působil v další indiánské osadě San Joaquín.
Než mohl D. dokončit etnografické a lingvistické výzkumy, byli 1767 jezuité z Ameriky vypovězeni a D. se musel navrátit do Evropy. Dožil ve Vídni, kde byl nejprve pomocným knihovníkem v jezuitské koleji a po zrušení řádu (1773) včleněn do duchovní správy. Určitý čas byl i dvorním kazatelem císařovny Marie Terezie. Ve Vídni sepsal a vydal práce o jihoamerických indiánech. Zemřel ve špitále u Milosrdných bratří a byl pohřben na hřbitově u sv. Marka (St.-Marxer-Friedhof ).
D: Historia de Abiponibus, equestri bellicosaque Paraquariae natione… (3 sv.), Viennae 1783–84.
L: Wurzbach 3, s. 333–334; ADB 47, s. 735–736; NDB 4, s. 6–7; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – světoví cestovatelé a mořeplavci, 2003, s. 175n.; A. Kitzmantel(ová), Die Jesuitenmissionare Martin D. und Florian Paucke und ihre Beiträge zur Ethnographie des Gran Chaco im 18. Jahrhundert, Diss. Ludwig-Maxmilians-Universität, München 2004, zejména s. 175–194, 255–267 (kde i další literatura, opravující některé chyby ve starších životopisech, a bibliografie).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek