DOSTÁL Jan 23.7.1861-12.6.1932: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Jan_23.7.1861-12.6.1932) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.7.1861 | | datum narození = 23.7.1861 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hynkov u Olomouce | ||
| datum úmrtí = 12.6.1932 | | datum úmrtí = 12.6.1932 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Příkazy u Olomouce | ||
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 327-328 | ||
}} | |||
'''DOSTÁL, Jan''' ''(též Johann), * 23. 7. 1861 Hynkov u Olomouce, † 12. 6. 1932 Příkazy u Olomouce, lesník, vynálezce'' | |||
Pocházel z rodiny lesního adjunkta statků města Olomouce. | |||
Navštěvoval 1874–77 německou měšťanku v Olomouci. | |||
V šestnácti letech nastoupil jako dobrovolník k rakousko-uherskému válečnému námořnictvu v Pule. 1879 absolvoval | |||
dvouletou námořní školu na školní lodi Schwarzenberg | |||
a několik kursů na jiných plavidlech. 1881 se zúčastnil cesty | |||
kolem světa s korunním princem Rudolfem. 1882 byl jmenován | |||
torpédním instruktorem, který řídil vyučování na školní | |||
lodi, a přešel do stavu admirálské lodi Custozza. 1885 vystoupil | |||
od námořnictva a vrátil se domů. Téhož roku byl přijat | |||
do služeb olomouckých městských statků, kde zůstal po celý | |||
život, a nastoupil lesnickou praxi u otce. Současně získal místo | |||
smluvního hajného v polesí Mutkov u Šternberka, které | |||
zastával do 1892. Mezitím 1888 složil nižší státní zkoušku lesnickou | |||
pro ochranný a dozorčí personál u brněnského místodržitelství | |||
a 1892 se stal lesním dozorcem v Paseckém Žlebu. | |||
Později přešel do polesí Huzová, kde byl dočasně jmenován | |||
zástupcem revírníka. 1894 se oženil s Anastásií Hekelovou | |||
z Příkaz. Od 1895 působil až do penzionování v rozlohou | |||
malém polesí Cholina u Litovle. Tam byl nejprve lesním dozorcem, | |||
1899 povýšil na podmyslivce a 1908 cholinského | |||
revírníka. 1924 byl jmenován lesním správcem. Do výslužby | |||
odešel 1928. Dožil v Příkazích. | |||
Kromě své profese proslul jako konstruktér a vynálezce. Pro | |||
uplatnění v lesnictví sestavil 1902 žlábkový secí stroj, 1905 | |||
kruhový (ploškový) vysévač lesních semen pro výsev pod | |||
podrostem a doplňování kultur, jenž mu přinesl věhlas, 1909 | |||
následoval dutý rýč válcovitého tvaru pro hroudovou sadbu, | |||
1915 řádkový secí stroj, jenž se stejně jako rýč rychle rozšířil | |||
v zahradnictvích i lesních školkách, a 1920 domácí sušárna | |||
či luštírna šišek lesních dřevin. Kromě nářadí a pomůcek pro | |||
kulturní a lesní práce obohatil zajímavými vynálezy i myslivost. | |||
Patentoval samočinnou pojistku spouště ručnic a přístroj | |||
pro míření v noci zvaný noktoskop (obojí 1907) či samočinnou | |||
lapačku bažantů (1911). Většina zařízení byla popsána | |||
a vyobrazena v časopise ''Háj''. Největší přízni v cizině se těšily | |||
klešťové vrtáky, a to i v Jižní Africe a Americe. Vídeňské vojenské | |||
technické kanceláři předal návrh na šrapnelovou minu | |||
a zveřejnil záměrné zařízení na pušky a děla (1915). Od 1908 | |||
si patentoval i předměty denní potřeby. | |||
'''L:''' Český lesník-vynálezce, in: Háj 41, 1912, s. 351; J. Frič a kol., Velké vzory | |||
našeho lesnictví, 1958, s. 183–184; E. Hošek, Památce olomouckého lesnického | |||
vynálezce, in: Okresní archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 145–147 (kde | |||
další literatura). | |||
'''P:''' ZA Opava, pracoviště Olomouc, rodná matrika římskokatolické fary Náklo, | |||
sign. Ch VIII 9, inv. č. 6424, fol. 383; SOkA Olomouc, fond Archiv | |||
města Olomouce, reg. 1920–40, kart. 58. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
[[Kategorie:Hynkov]] | |||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
[[Kategorie:Příkazy]] | |||
Aktuální verze z 24. 10. 2019, 17:52
| Jan DOSTÁL | |
 | |
| Narození | 23.7.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Hynkov u Olomouce |
| Úmrtí | 12.6.1932 |
| Místo úmrtí | Příkazy u Olomouce |
| Povolání | 23- Lesník nebo myslivec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 327-328 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71684 |
DOSTÁL, Jan (též Johann), * 23. 7. 1861 Hynkov u Olomouce, † 12. 6. 1932 Příkazy u Olomouce, lesník, vynálezce
Pocházel z rodiny lesního adjunkta statků města Olomouce. Navštěvoval 1874–77 německou měšťanku v Olomouci. V šestnácti letech nastoupil jako dobrovolník k rakousko-uherskému válečnému námořnictvu v Pule. 1879 absolvoval dvouletou námořní školu na školní lodi Schwarzenberg a několik kursů na jiných plavidlech. 1881 se zúčastnil cesty kolem světa s korunním princem Rudolfem. 1882 byl jmenován torpédním instruktorem, který řídil vyučování na školní lodi, a přešel do stavu admirálské lodi Custozza. 1885 vystoupil od námořnictva a vrátil se domů. Téhož roku byl přijat do služeb olomouckých městských statků, kde zůstal po celý život, a nastoupil lesnickou praxi u otce. Současně získal místo smluvního hajného v polesí Mutkov u Šternberka, které zastával do 1892. Mezitím 1888 složil nižší státní zkoušku lesnickou pro ochranný a dozorčí personál u brněnského místodržitelství a 1892 se stal lesním dozorcem v Paseckém Žlebu. Později přešel do polesí Huzová, kde byl dočasně jmenován zástupcem revírníka. 1894 se oženil s Anastásií Hekelovou z Příkaz. Od 1895 působil až do penzionování v rozlohou malém polesí Cholina u Litovle. Tam byl nejprve lesním dozorcem, 1899 povýšil na podmyslivce a 1908 cholinského revírníka. 1924 byl jmenován lesním správcem. Do výslužby odešel 1928. Dožil v Příkazích.
Kromě své profese proslul jako konstruktér a vynálezce. Pro uplatnění v lesnictví sestavil 1902 žlábkový secí stroj, 1905 kruhový (ploškový) vysévač lesních semen pro výsev pod podrostem a doplňování kultur, jenž mu přinesl věhlas, 1909 následoval dutý rýč válcovitého tvaru pro hroudovou sadbu, 1915 řádkový secí stroj, jenž se stejně jako rýč rychle rozšířil v zahradnictvích i lesních školkách, a 1920 domácí sušárna či luštírna šišek lesních dřevin. Kromě nářadí a pomůcek pro kulturní a lesní práce obohatil zajímavými vynálezy i myslivost. Patentoval samočinnou pojistku spouště ručnic a přístroj pro míření v noci zvaný noktoskop (obojí 1907) či samočinnou lapačku bažantů (1911). Většina zařízení byla popsána a vyobrazena v časopise Háj. Největší přízni v cizině se těšily klešťové vrtáky, a to i v Jižní Africe a Americe. Vídeňské vojenské technické kanceláři předal návrh na šrapnelovou minu a zveřejnil záměrné zařízení na pušky a děla (1915). Od 1908 si patentoval i předměty denní potřeby.
L: Český lesník-vynálezce, in: Háj 41, 1912, s. 351; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 183–184; E. Hošek, Památce olomouckého lesnického vynálezce, in: Okresní archiv v Olomouci 1988, 1989, s. 145–147 (kde další literatura).
P: ZA Opava, pracoviště Olomouc, rodná matrika římskokatolické fary Náklo, sign. Ch VIII 9, inv. č. 6424, fol. 383; SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouce, reg. 1920–40, kart. 58.
Gustav Novotný