EMMA ?950-?1005: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(EMMA_980-1006)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno =  EMMA
| jméno =  EMMA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 980
| datum narození = před 950
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1006
| datum úmrtí = 1005 nebo 1006
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> EMMA
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 589-590
}}
 
'''EMMA''' ''(též HEMMA), * před 950 ?, † 1005 nebo 1006, česká kněžna''
 
Manželka Boleslava II., pravděpodobně matka Boleslava (III.),
Jaromíra a Oldřicha (Thietmar, ale bez jména; Kosmas jmenuje
jako syny Boleslava II. a E. Boleslava a Václava, který
však brzy zemřel). Podle některých hypotéz byla E. až druhou
manželkou Boleslava II. a matkou pouze Oldřicha, eventuelně
též Jaromíra. Jiná jí přisoudila jen dalšího blíže neznámého
Boleslavova syna. Původ kněžny, „rodem nad jiné ušlechtilejší“
(Kosmas), není znám. G. Dobner a podle něho F. Palacký
i někteří další ji považovali za burgundskou princeznu, dceru
krále Konráda I. (937–993) a sestru Gisely, manželky bavorského
vévody Jindřicha II. Tato hypotéza byla později odmítnuta
(M. Büdinger), ale ne zcela přesvědčivými důvody (že
o ní nejsou zmínky v německých pramenech). Předpoklad
o jejím anglosaském původu, podle něhož by měla být mladší
sestrou manželky Oty I. Edgith (P. Radoměrský), je z časových
důvodů málo pravděpodobný. Vzhledem k tomu, že E.
s dětmi v politických zmatcích na počátku 11. století prchla
do Bavorska (1001), a také k tomu, že nejmladší syn dostal
jméno tehdy nového bavorského světce Oldřicha († 973) a navíc
byl v mládí poslán na dvůr bavorského vévody Jindřicha II., se lze domnívat, že měla rodinné kontakty v bavorském
prostředí; není vyloučen ani její již zmíněný burgundský
původ (W. Hahn). Do Čech pravděpodobně přišla po 973.
Opis „Emma regina“ na denárech ražených v Mělníku, který
byl zřejmě jejím vdovským sídlem, vedl k vyslovení hypotézy,
že byla dcerou italského krále Lothara II. a pozdější císařovny
Adelaidy (sestry Konráda Burgundského, ve druhém manželství
druhé manželky císaře Oty I.) a manželka francouzského
krále Lotara II., která by přišla do Čech jako vdova a provdala
se za Boleslava II. (Francouzská královna Emma zemřela 2. 11.
neznámého roku.) Sňatek měl zprostředkovat bavorský vévoda
Jindřich II. (J. Hásková, P. Hilsch). V tom případě by však E.
přišla do Čech až po 988 a nemohla by být matkou jmenovaných
Přemyslovců. O tom, že přišla do Čech z kulturně pokročilého
prostředí, svědčily její intelektuální zájmy, neboť na
její příkaz byl zhotoven iluminovaný rukopis s opisem Gumpoldova
''Života svatého Václava'' (nyní v knihovně ve Wolfenbüttelu).
 
'''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 660, pozn. 1 a 661;
P. Radoměrský, E. Regina, in: ČNM 122, 1953, s. 157–203; J. Hásková,
E. Regina in the Numismatic and Historical Sources, in: Actes du 9ème Congrès
International de Numismatique, T. Hackens – R. Weiller (ed.), Louvain-la-Neuve – Luxembourg 1982, s. 793-797; P. Hilsch, Zur Rolle der
Herrscherinnen: E. Regina in Frankreich und in Böhmen, in: Westmitteleuropa – Ostmitteleuropa, München 1992, s. 81–89; Z. Petráň, První
české mince, 1998, s. 108–125; Z. Fiala, Dva kritické příspěvky ke starším
dějinám českým, in: Sborník historický 9, 1963, s. 40–56; D. Třeštík,
Počátky Přemyslovců, 1997, s. 463–467; J. A. Sobiesiak, Boleslav II. Przemyślida
(† 999). Dynasta i jego państwo, Kraków 2006, passim; D. Třeštík,
Ještě ke královně E. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a druhý
život královny Matyldy, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 2007, s. 23–37; E. Regina – Civitas Melnic.
Sborník příspěvků z konference u příležitosti 1000. výročí úmrtí kněžny
E. Reginy († 2. 11. 1006) a 80. jubilea narození Pavla Radoměrského
(* 23. 11. 1926) konané 9. listopadu 2006 v Regionálním muzeu Mělník,
J. Kilián – L. Polanský (ed.), 2008; P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička
(ed.), Přemyslovci. Budování českého státu, 2009, s. 553.
 
'''P:''' Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz – W. Weinberger
(ed.), in: Monumenta Germaniae Historica, NS 2, Berlin 1923, 2. vyd.
1955, II, 22, 23, 29; Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VII,
65, in: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores Rerum Germanicarum
NS 9, R. Holtzmann (ed.), München 1935, V, 23, 29; denáry s opisem
„Emma regina“, in: V. Cach, Nejstarší české mince 1, 1970, č. 2, 27,
44, 56, 65, 106, 121, 141, Dodatky, 1982, č. 567, 607; Kodex Wolfenbüttel,
Herzog August Bibl., Cod. Guelf. 11.2.Aug.4.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/117462 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Marie Bláhová


== Literatura ==
RSN II, 450; MSN II, 563; KSN 4, 85; BL I, 594; SdL 1, 27-9; Numismatika, 67;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:950]]
[[Kategorie:980]]
[[Kategorie:1005]]
[[Kategorie:1006]]

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 12:54

EMMA
Narození před 950
Úmrtí 1005 nebo 1006
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 589-590
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46255

EMMA (též HEMMA), * před 950 ?, † 1005 nebo 1006, česká kněžna

Manželka Boleslava II., pravděpodobně matka Boleslava (III.), Jaromíra a Oldřicha (Thietmar, ale bez jména; Kosmas jmenuje jako syny Boleslava II. a E. Boleslava a Václava, který však brzy zemřel). Podle některých hypotéz byla E. až druhou manželkou Boleslava II. a matkou pouze Oldřicha, eventuelně též Jaromíra. Jiná jí přisoudila jen dalšího blíže neznámého Boleslavova syna. Původ kněžny, „rodem nad jiné ušlechtilejší“ (Kosmas), není znám. G. Dobner a podle něho F. Palacký i někteří další ji považovali za burgundskou princeznu, dceru krále Konráda I. (937–993) a sestru Gisely, manželky bavorského vévody Jindřicha II. Tato hypotéza byla později odmítnuta (M. Büdinger), ale ne zcela přesvědčivými důvody (že o ní nejsou zmínky v německých pramenech). Předpoklad o jejím anglosaském původu, podle něhož by měla být mladší sestrou manželky Oty I. Edgith (P. Radoměrský), je z časových důvodů málo pravděpodobný. Vzhledem k tomu, že E. s dětmi v politických zmatcích na počátku 11. století prchla do Bavorska (1001), a také k tomu, že nejmladší syn dostal jméno tehdy nového bavorského světce Oldřicha († 973) a navíc byl v mládí poslán na dvůr bavorského vévody Jindřicha II., se lze domnívat, že měla rodinné kontakty v bavorském prostředí; není vyloučen ani její již zmíněný burgundský původ (W. Hahn). Do Čech pravděpodobně přišla po 973. Opis „Emma regina“ na denárech ražených v Mělníku, který byl zřejmě jejím vdovským sídlem, vedl k vyslovení hypotézy, že byla dcerou italského krále Lothara II. a pozdější císařovny Adelaidy (sestry Konráda Burgundského, ve druhém manželství druhé manželky císaře Oty I.) a manželka francouzského krále Lotara II., která by přišla do Čech jako vdova a provdala se za Boleslava II. (Francouzská královna Emma zemřela 2. 11. neznámého roku.) Sňatek měl zprostředkovat bavorský vévoda Jindřich II. (J. Hásková, P. Hilsch). V tom případě by však E. přišla do Čech až po 988 a nemohla by být matkou jmenovaných Přemyslovců. O tom, že přišla do Čech z kulturně pokročilého prostředí, svědčily její intelektuální zájmy, neboť na její příkaz byl zhotoven iluminovaný rukopis s opisem Gumpoldova Života svatého Václava (nyní v knihovně ve Wolfenbüttelu).

L: V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 660, pozn. 1 a 661; P. Radoměrský, E. Regina, in: ČNM 122, 1953, s. 157–203; J. Hásková, E. Regina in the Numismatic and Historical Sources, in: Actes du 9ème Congrès International de Numismatique, T. Hackens – R. Weiller (ed.), Louvain-la-Neuve – Luxembourg 1982, s. 793-797; P. Hilsch, Zur Rolle der Herrscherinnen: E. Regina in Frankreich und in Böhmen, in: Westmitteleuropa – Ostmitteleuropa, München 1992, s. 81–89; Z. Petráň, První české mince, 1998, s. 108–125; Z. Fiala, Dva kritické příspěvky ke starším dějinám českým, in: Sborník historický 9, 1963, s. 40–56; D. Třeštík, Počátky Přemyslovců, 1997, s. 463–467; J. A. Sobiesiak, Boleslav II. Przemyślida († 999). Dynasta i jego państwo, Kraków 2006, passim; D. Třeštík, Ještě ke královně E. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a druhý život královny Matyldy, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 2007, s. 23–37; E. Regina – Civitas Melnic. Sborník příspěvků z konference u příležitosti 1000. výročí úmrtí kněžny E. Reginy († 2. 11. 1006) a 80. jubilea narození Pavla Radoměrského (* 23. 11. 1926) konané 9. listopadu 2006 v Regionálním muzeu Mělník, J. Kilián – L. Polanský (ed.), 2008; P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička (ed.), Přemyslovci. Budování českého státu, 2009, s. 553.

P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz – W. Weinberger (ed.), in: Monumenta Germaniae Historica, NS 2, Berlin 1923, 2. vyd. 1955, II, 22, 23, 29; Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VII, 65, in: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores Rerum Germanicarum NS 9, R. Holtzmann (ed.), München 1935, V, 23, 29; denáry s opisem „Emma regina“, in: V. Cach, Nejstarší české mince 1, 1970, č. 2, 27, 44, 56, 65, 106, 121, 141, Dodatky, 1982, č. 567, 607; Kodex Wolfenbüttel, Herzog August Bibl., Cod. Guelf. 11.2.Aug.4.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Bláhová

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=EMMA_%3F950-%3F1005&oldid=113166“