ENNIUS z Fenixfeldu Simon ?1520-20.2.1561: Porovnání verzí
(ENNIUS_z_Fenixfeldu_Šimon_1520-20.2.1561) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Simon ENNIUS z Fenixfeldu | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1520 | | datum narození = asi 1520 | ||
| místo narození = | | místo narození = Klatovy | ||
| datum úmrtí = 20.2.1561 | | datum úmrtí = 20.2.1561 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Klatovy | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog<br />43- Významný představitel obecní správy<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br /> | ||
43- Významný představitel obecní správy | |||
63- Spisovatel | |||
64- Překladatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 607 | ||
}} | |||
'''ENNIUS z Fenixfeldu, Simon''' ''(též Šimon Klatovský), * asi 1520 Klatovy, † 20. 2. 1561 Klatovy, básník, překladatel, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny bohatého sladovníka, původně se jmenoval | |||
Konvos (Cumvos). Studia absolvoval v Litoměřicích. Poté | |||
odešel do Prahy, kde pobýval od 1543 na univerzitě a byl přijat | |||
do Rečkovy koleje. Po dosažení hodnosti bakaláře 1544 | |||
(udáváno též 1545) učil na škole u sv. Jindřicha na Novém | |||
Městě, pak byl zmiňován jako správce školy v Rakovníku. Ve | |||
správcovské funkci pobýval 1546–47 ve Vysokém Mýtě. 1547 | |||
se vrátil do Prahy a stal se pedagogem na Collinově soukromé | |||
škole. Jeho prostřednictvím se zapojil do básnické družiny humanistických | |||
básníků kolem zemského místosudího, zámožného a vzdělaného literárního mecenáše J. Hodějovského. | |||
1548 odešel E. z Prahy a zhruba dva roky vyučoval na škole | |||
v Prostějově. Pak pobýval ve Vídni, kde vydal dva spisy, první, | |||
básnický s názvem ''Sententiae aliquot ex Jesu Sirach excerptae et'' | |||
''in carmen redactae…'' již 1548, druhý 1550 s titulem ''Historia'' | |||
''ex libro, qui inscribitur Hester, de Mardochaeo…'' Do Čech se | |||
vrátil 1551 či spíše již 1550 a v Prostějově 1550 otiskl další | |||
dvě práce, krátkou chvalořeč na město Olomouc ''Breve encomium'' | |||
''Olomucii metropolis a Epithalamion de nuptiis illustrissimi'' | |||
''comitis … Ecci a Salmis et nobilissimae dominae Catharinae'' | |||
''junioris a Bernsteyn…'' Z Prostějova přesídlil do rodiště, trvale | |||
se tam usadil, bohatě oženil a stal se váženým občanem. V Klatovech | |||
zastával řadu významných funkcí, byl rovněž členem | |||
městské rady. 1554 získal erb s přídomkem z Fenixfeldu (de | |||
Phoenico campo). Po E. smrti vydal Jan st. Hodějovský z Hodějova | |||
ve svém latinsky psaném čtyřdílném sborníku skladeb | |||
rozmanitých forem a metrických útvarů světského i náboženského | |||
obsahu z okruhu humanistických básníků soustřeďujících | |||
se kolem něho také některé E. básně, a to ve 2., 3. a 4. | |||
svazku ''Farragines poematum'' (1561–62). Soubor se stal nejrozsáhlejším | |||
dílem české humanistické poezie. 1565 byl v Norimberku | |||
vydán E. překlad z latiny do češtiny protestantské | |||
náboženskopolemické literatury, kronika biskupů a papežů od | |||
Roberta Barnesa, podepsaný jako Clatovinus (''Kronika a životuov'' | |||
''sepsání najvrchnějších biskupouv římských, jináč papežův...''). | |||
E., který užíval řadu dalších jmen a jejich variant, mimo | |||
jiné Šimon de Phoenicio campo, Šimon Ennius Konvos | |||
z Fenixfeldu de Phoenico Campo, Šimon Ennius z Fenixfeldu, | |||
Šimon Ennius z Fönixfeldu, je řazen mezi významné humanistické, | |||
latinsky píšící básníky a překladatele, znám je také | |||
jako autor své biografie. | |||
'''L:''' J. Jungmann, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení | |||
politického, 2. vyd. 1849, s. 161; Jireček 1, s. 185; RHB 3, s. 103–108; | |||
F. Dvorský, Paměti o školách českých, 1886, s. 153; H. Doležil, Politické | |||
a kulturní dějiny král. hlavního města Olomouce, 1903–1904, s. 237; BOS | |||
3, s. 795; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů | |||
českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 167; J. Biskup, | |||
Spisovatelé Klatovska 1 a 2, 1937–1939, passim; J. Martínek, Příspěvky | |||
k životopisu a charakteristice E. Š. Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného | |||
muzea v Olomouci 4, 1958, s. 253-272; F. Buriánek, Literární | |||
Klatovy, 1962, s. 10; LČL 1, s. 665 (kde další literatura a E. edice); J. Vopravil, | |||
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 528; | |||
Klatovský deník 20. 2. 2006. | |||
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/250907 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
Řádek 18: | Řádek 79: | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:1520]] | [[Kategorie:1520]] | ||
[[Kategorie:Klatovy]] | |||
[[Kategorie:1561]] | [[Kategorie:1561]] | ||
[[Kategorie:Klatovy]] |
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 13:18
Simon ENNIUS z Fenixfeldu | |
Narození | asi 1520 |
---|---|
Místo narození | Klatovy |
Úmrtí | 20.2.1561 |
Místo úmrtí | Klatovy |
Povolání |
61- Pedagog 43- Významný představitel obecní správy 63- Spisovatel 64- Překladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 607 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46284 |
ENNIUS z Fenixfeldu, Simon (též Šimon Klatovský), * asi 1520 Klatovy, † 20. 2. 1561 Klatovy, básník, překladatel, pedagog
Pocházel z rodiny bohatého sladovníka, původně se jmenoval Konvos (Cumvos). Studia absolvoval v Litoměřicích. Poté odešel do Prahy, kde pobýval od 1543 na univerzitě a byl přijat do Rečkovy koleje. Po dosažení hodnosti bakaláře 1544 (udáváno též 1545) učil na škole u sv. Jindřicha na Novém Městě, pak byl zmiňován jako správce školy v Rakovníku. Ve správcovské funkci pobýval 1546–47 ve Vysokém Mýtě. 1547 se vrátil do Prahy a stal se pedagogem na Collinově soukromé škole. Jeho prostřednictvím se zapojil do básnické družiny humanistických básníků kolem zemského místosudího, zámožného a vzdělaného literárního mecenáše J. Hodějovského. 1548 odešel E. z Prahy a zhruba dva roky vyučoval na škole v Prostějově. Pak pobýval ve Vídni, kde vydal dva spisy, první, básnický s názvem Sententiae aliquot ex Jesu Sirach excerptae et in carmen redactae… již 1548, druhý 1550 s titulem Historia ex libro, qui inscribitur Hester, de Mardochaeo… Do Čech se vrátil 1551 či spíše již 1550 a v Prostějově 1550 otiskl další dvě práce, krátkou chvalořeč na město Olomouc Breve encomium Olomucii metropolis a Epithalamion de nuptiis illustrissimi comitis … Ecci a Salmis et nobilissimae dominae Catharinae junioris a Bernsteyn… Z Prostějova přesídlil do rodiště, trvale se tam usadil, bohatě oženil a stal se váženým občanem. V Klatovech zastával řadu významných funkcí, byl rovněž členem městské rady. 1554 získal erb s přídomkem z Fenixfeldu (de Phoenico campo). Po E. smrti vydal Jan st. Hodějovský z Hodějova ve svém latinsky psaném čtyřdílném sborníku skladeb rozmanitých forem a metrických útvarů světského i náboženského obsahu z okruhu humanistických básníků soustřeďujících se kolem něho také některé E. básně, a to ve 2., 3. a 4. svazku Farragines poematum (1561–62). Soubor se stal nejrozsáhlejším dílem české humanistické poezie. 1565 byl v Norimberku vydán E. překlad z latiny do češtiny protestantské náboženskopolemické literatury, kronika biskupů a papežů od Roberta Barnesa, podepsaný jako Clatovinus (Kronika a životuov sepsání najvrchnějších biskupouv římských, jináč papežův...). E., který užíval řadu dalších jmen a jejich variant, mimo jiné Šimon de Phoenicio campo, Šimon Ennius Konvos z Fenixfeldu de Phoenico Campo, Šimon Ennius z Fenixfeldu, Šimon Ennius z Fönixfeldu, je řazen mezi významné humanistické, latinsky píšící básníky a překladatele, znám je také jako autor své biografie.
L: J. Jungmann, Dějiny literatury české. Od nejstarších dob do probuzení politického, 2. vyd. 1849, s. 161; Jireček 1, s. 185; RHB 3, s. 103–108; F. Dvorský, Paměti o školách českých, 1886, s. 153; H. Doležil, Politické a kulturní dějiny král. hlavního města Olomouce, 1903–1904, s. 237; BOS 3, s. 795; Č. Zíbrt, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM 87, 1913, s. 167; J. Biskup, Spisovatelé Klatovska 1 a 2, 1937–1939, passim; J. Martínek, Příspěvky k životopisu a charakteristice E. Š. Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 4, 1958, s. 253-272; F. Buriánek, Literární Klatovy, 1962, s. 10; LČL 1, s. 665 (kde další literatura a E. edice); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 528; Klatovský deník 20. 2. 2006.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová