DROZENOVÁ Marie 18.2.1884-6.8.1964: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DROZENOVÁ_Marie_18.2.1884-6.8.1964)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.2.1884
| datum narození = 18.2.1884
| místo narození =  
| místo narození = Slapy
| datum úmrtí = 6.8.1964
| datum úmrtí = 6.8.1964
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret
| povolání = 78- Hudební interpret


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marie DROZENOVÁ
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 387
}}
'''DROZENOVÁ, Marie''' ''(provd. Ročáková), * 18. 2. 1884 Slapy, † 6. 8. 1964 Praha, zpěvačka''
 
Jejími učiteli byli pěvci a herci Národního divadla O. Paršová-Zikešová, M. Sittová-Petzoldová, A. Krössing, J. Šmaha.
Před první světovou válkou se doškolovala u bývalé členky
pražského německého divadla B. Frank-Rückertové. Brzy byla
opakovaně zvána k hostování v Národním divadle v koloraturních
a mladodramatických rolích (1902, Gemmy, G. Rossini:
''Vilém Tell''; Žofie, J. Massenet: ''Werther''; 1904, Rosina,
G. Rossini: ''Lazebník sevillský'', Camilla, G. Charpentier: ''Louisa'';
1905, Madeleina, A. Ch. Adam: ''Postilión z Lonjumeau''),
nepokusila se však jednat o angažmá. Doškolovala se v Paříži
a 1907 se stala členkou operního a operetního souboru Městského
divadla Královských Vinohrad. Soubor vedl někdejší ředitel
Národního divadla F. A. Šubert. D. patřila k předním
a všestranným silám. Vystupovala v klasických operetách, ale
zvládla i roli Dorabelly v Mozartově opeře ''Così fan tutte''
(1908) a další náročné romantické sopránové partie (1911,
Olympie, J. Offenbach: ''Hoffmannovy povídky''; 1910, Zerlina,
D. Auber: ''Fra Diavolo''; Violetta, G. Verdi: ''La Traviata'') či dětské
komediální typy (1913, Mařenka, E. Humperdinck: ''Perníková''
''chaloupka [Hänsel und Gretel]''). Jejím nejvýznamnějším úkolem byla Čo-Čo-San v prvním pražském nastudování
Pucciniho opery ''Madame Butterfly'' (1908). Kritika chválila její
koloraturní schopnosti a srozumitelné herectví. Přes prokazatelné
pěvecké i herecké dispozice se ale v souboru nijak viditelně
neprosadila a podle mínění současníků o přední pozici ani
neusilovala. Ukončila kariéru předčasně (1916) a po sňatku
se zcela ztratila z uměleckých kruhů. Příležitostně vyučovala.
 
'''L:''' Dalibor 24, 1902, s. 223 (debut v ND); 26, 1904, s. 282 (Lazebník
sevillský); Národní listy 30. 9. 1904 (Lazebník sevillský); Divadlo 6, 1908,
s. 343 (Madame Butterfly); Hudební revue 6, 1912/13, s. 329 (Darovaná
paní); Čtvrtstoletí Městského divadla na Královských Vinohradech, 1932,
s. 118; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, rejstřík; J. Němeček,
Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1969, s. 121, 126,
153; Divadlo na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 235 (Butterfly);
OSND 2/1, s. 257; HS 1, s. 266.
 
Jitka Ludvová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]


[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:Slapy]]
[[Kategorie:1964]]
[[Kategorie:1964]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 4. 11. 2019, 18:20

Marie DROZENOVÁ
Narození 18.2.1884
Místo narození Slapy
Úmrtí 6.8.1964
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 387
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45895

DROZENOVÁ, Marie (provd. Ročáková), * 18. 2. 1884 Slapy, † 6. 8. 1964 Praha, zpěvačka

Jejími učiteli byli pěvci a herci Národního divadla O. Paršová-Zikešová, M. Sittová-Petzoldová, A. Krössing, J. Šmaha. Před první světovou válkou se doškolovala u bývalé členky pražského německého divadla B. Frank-Rückertové. Brzy byla opakovaně zvána k hostování v Národním divadle v koloraturních a mladodramatických rolích (1902, Gemmy, G. Rossini: Vilém Tell; Žofie, J. Massenet: Werther; 1904, Rosina, G. Rossini: Lazebník sevillský, Camilla, G. Charpentier: Louisa; 1905, Madeleina, A. Ch. Adam: Postilión z Lonjumeau), nepokusila se však jednat o angažmá. Doškolovala se v Paříži a 1907 se stala členkou operního a operetního souboru Městského divadla Královských Vinohrad. Soubor vedl někdejší ředitel Národního divadla F. A. Šubert. D. patřila k předním a všestranným silám. Vystupovala v klasických operetách, ale zvládla i roli Dorabelly v Mozartově opeře Così fan tutte (1908) a další náročné romantické sopránové partie (1911, Olympie, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; 1910, Zerlina, D. Auber: Fra Diavolo; Violetta, G. Verdi: La Traviata) či dětské komediální typy (1913, Mařenka, E. Humperdinck: Perníková chaloupka [Hänsel und Gretel]). Jejím nejvýznamnějším úkolem byla Čo-Čo-San v prvním pražském nastudování Pucciniho opery Madame Butterfly (1908). Kritika chválila její koloraturní schopnosti a srozumitelné herectví. Přes prokazatelné pěvecké i herecké dispozice se ale v souboru nijak viditelně neprosadila a podle mínění současníků o přední pozici ani neusilovala. Ukončila kariéru předčasně (1916) a po sňatku se zcela ztratila z uměleckých kruhů. Příležitostně vyučovala.

L: Dalibor 24, 1902, s. 223 (debut v ND); 26, 1904, s. 282 (Lazebník sevillský); Národní listy 30. 9. 1904 (Lazebník sevillský); Divadlo 6, 1908, s. 343 (Madame Butterfly); Hudební revue 6, 1912/13, s. 329 (Darovaná paní); Čtvrtstoletí Městského divadla na Královských Vinohradech, 1932, s. 118; K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1969, s. 121, 126, 153; Divadlo na Vinohradech 1907–1997, 1997, s. 235 (Butterfly); OSND 2/1, s. 257; HS 1, s. 266.

Jitka Ludvová